Amsterdam: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Počet obyvatel v úvodu není z roku 2009, nýbrž později. |
860 tisíc obyvatel k 28. lednu 2019. |
||
Řádek 36:
}}
| rozloha = 219,07
| počet obyvatel =
| obyvatelé aktuální k =
| hustota zalidnění =
| etnické složení =
Řádek 50:
| označení vozidel =
}}
'''Amsterdam''' nebo též '''Amsterodam'''<ref>Slovník spisovné češtiny, ISBN 80-200-0493-9, str. 625</ref> je [[hlavní město]] [[Nizozemsko|Nizozemska]]<ref>Podle čl. 32 ústavy.</ref> od roku 1808. Nesídlí v něm však parlament, vláda ani [[Nizozemská královská rodina|královská rodina]], tyto instituce mají své sídlo v [[Haag]]u. V
Na území města či v jeho okolí se nacházejí dvě památky [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]]. Jedná se o
== Historie ==
Řádek 60:
Historie města Amsterdam sahá až k roku 1000, od kdy byla tato bažinatá oblast zvána Aemestelle. Kolem bažin byly kopány odvodňovací kanály (''grachten''). Nízká hladina vody byla v kanálech udržována pomocí přehrad (''dijken''). Ve [[13. století]] byla jedna z přehrad vztyčena v ústí řeky [[Amstel]], a tak vzniklo jméno Amsterdam. Poprvé byl Amsterdam zmíněn v roce 1275 v dokumentu, ve kterém panovník [[Floris V.]] osvobozuje jeho obyvatele od poplatků. Asi v roce 1306 obdržel Amsterdam městská práva. Od [[14. století]] město vzkvétalo zejména díky obchodu s [[Hanza|hanzovními]] městy, např. s [[Hamburk]]em. Od [[15. století]] bylo obchodně nejdůležitějším nizozemským městem. Město se dále rozšiřovalo, ale protože leží na bažinách, musely se při jeho rozšiřování kopat další kanály a stavba domů se zakládala na dřevěných kůlech.
Nizozemská vzpoura proti [[Filip II. Španělský|Filipovi Španělskému]] v [[16. století]] vyústila v [[Osmiletá válka|Osmiletou válku]], která nakonec vedla ke vzniku nezávislé [[Republika spojených nizozemských provincií|Republiky spojených nizozemských provincií]]. Tato republika se stala známou svoji náboženskou tolerancí, a proto se [[Židé]] ze [[Španělsko|Španělska]] a [[Portugalsko|Portugalska]], bohatí obchodníci z
[[17. století|Sedmnácté století]] je považováno za „zlaté období“ Amsterdamu a celého [[Nizozemí]]. Na počátku století byl Amsterdam nejbohatším městem [[Evropa|Evropy]]. Z Amsterdamu vyplouvaly lodě do [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], [[Afrika|Afriky]], dnešní [[Indonésie]] a [[Brazílie]]. Město bylo základnou mezinárodní obchodní sítě. Amsterdamští obchodníci měli největší podíl v [[Nizozemská Východoindická společnost|Nizozemské východoindické společnosti]] a v Nizozemské západoindické společnosti. Díky těmto společnostem byly navázány zámořské vztahy, které pak vedly k ustavení nizozemských [[kolonie|kolonií]]. Amsterdam byl nejdůležitějším místem námořní přepravy zboží v Evropě a předním finančním centrem světa. Amsterdamská [[burza]] byla první na světě s nepřetržitým provozem.
| |||