Vačice zapotécká: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Výskyt: + |
→Popis: úpravy dle zdrojů uvedených v článku značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 15:
'''Vačice zapotécká''' (''Tlacuatzin canescens'') je druh [[vačice]], která se [[endemit]]ně vyskytuje v [[Mexiko|mexických]] státech [[Oaxaca]] a [[Chiapas]], kde žije v okolí [[Tehuantepecká šíje|Tehuantepeckou šíji]] a žije též v údolí v blízkosti města [[Oaxaca de Juárez]]. Během většiny 20. století byla považována za druh obývající rozsáhlejší areál výskytu od západního Mexika až po [[Yucatánský poloostrov]] s izolovanou populací na ostrovech [[Islas Marías]], ale studie z roku 2018 (Cervantes & kol.) tyto populace oddělila na samostatné druhy. Nové pojetí nicméně stále některé instituce, jako [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] nebo [[Integrated Taxonomic Information System]], k lednu 2019 zatím nehodnotí.
Vačice zapotécká patří mezi nejmenší druhy vačic na území Mexika, měří i s ocasem
== Systematika ==
Řádek 33:
| issn = 0076-3519
| doi = 10.1644/0.725.1
| url = https://www.researchgate.net/publication/232694087_Marmosa_canescens
| datum přístupu = 2019-02-05
}}</ref> Druh poprvé popsal americký zoolog [[Joel Asaph Allen]] v roce 1893 pod jménem ''Didelphis canescens'', přičemž typový jedinec byl samec odchycený roku 1890 doktorem A. C. Bullerem.<ref name="cervantes">{{Citace periodika
Řádek 133:
== Popis ==
Vačice zapotécká patří mezi nejmenší druhy vačic, které se vyskytují na území Mexika.<ref name="adw" /> Celková délka těla i s [[ocas]]em činí 26(20,5) až 31(
| příjmení = Ceballos
| jméno = Gerardo
Řádek 144:
| isbn = 9781421408439
| jazyk = anglicky
}}</ref> z toho chápavý ocas zabírá asi polovinu celkové délky a může měřit i přes 16 cm. Kořen ocasu (asi 1 až 1,5 cm) je
Vačice zapotécká se vzhledem podobá myši. Uši jsou tenké a široké, postrádají srst. Oči jsou výrazné a černé, okolo nich se vyvinuly černé prstence. Na rozdíl od jiných druhů [[vačnatci|vačnatců]] samice vačic zapotéckých postrádají vak,<ref name="adw" /><ref name="Ceballos" /> na břiše je místo toho nahrazen vrstvou srsti, která vak připomíná.<ref name="mammalian species" /> Srst je šedá na končetinách, šedá nebo šedohnědá na hřbetě a spodní část těla má žluto-krémové zbarvení. U dospělých samic se okolo bradavek rozvíjí oranžovo-žluté znaky. Na ocasu přechází zbarvení do světle hnědé.<ref name="cervantes" /><ref name="adw" /> Tlapy jsou šedivé a nepokrývá je srst.<ref name="cervantes" /><ref name="adw" /> Samci i samice jsou si [[pohlavní dimorfismus|podobní]].<ref name="adw" /> Samci mají varlata, která mohou měřit přes 1 cm, umístěna na přední straně [[penis]]u.<ref name="mammalian species" />
==
Vačice zapotécké jsou aktivní během noci.<ref name="adw" /> Žijí ve hnízdech, která si vytvářejí z peří, suchých trav, [[lišejník]]ů a jiných rostlinných materiálů. Tato hnízda bývají stavěna ve stromových dutinách či mezi padlými stromy, využity mohou být rovněž prostory pod balvany nebo opuštěná hnízda ptáků.<ref name="mammalian species" /><ref name="Ceballos" /> Vačice zapotécké si mohou hnízda stavět ve výšce až 5 m či si je mohou vytvořit i na zemi.{{#tag:ref|Výška hnízda byla určena na základě pozorování vačic v mexickém státě [[Jalisco]]. Podle staršího pojetí jde o jednu z populací vačice zapotécké, podle studie z roku 2018 už o samostatný druh.<ref name="Comparative Natural History of Small Mammals from Tropical Forests in Western Mexico" />|group="p"}}<ref name="Comparative Natural History of Small Mammals from Tropical Forests in Western Mexico" />
Řádek 167:
}}</ref> Areál výskytu vačice zapotécké se protíná s areálem výskytu jiných druhů drobných savců, jako jsou například hlodavci [[pytlouš pestrý]] (''Liomys pictus''), [[křeček skalní]] (''Neotoma mexicana'') nebo křeček ''[[Reithrodontomys megalotis]]'', se kterými vačice sdílí životní prostředí.<ref name="mammalian species" /> Na rozdíl od některých jiných druhů převážně stromových vačic je vačice zapotécká semiarboreální, tráví tedy velké množství času nejen na stromech, ale také na zemi.<ref name="adw" />
=== Potrava ===
Vačice zapotécká je všežravá, největší část potravy vačic nicméně zahrnuje [[hmyz]]. Preferovanou potravu představují [[brouci]], především zástupci čeledí [[tesaříkovití]] a [[vrubounovití]], a také [[kudlanky]].<ref name="adw" /> Mimoto konzumují ptačí vejce nebo holátka ptáků, potravu představují i menší druhy obratlovců, například někteří [[netopýři]], ještěrky, drobné druhy [[hlodavci|hlodavců]]. Z rostlinné potravy konzumují vačice zapotécké [[ovoce]] (banány, fíky), v ekosystému plní úlohu rozptylovačů semen.<ref name="adw" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Hutchins
Řádek 179 ⟶ 180:
| vydání = 2.
| isbn2 = 978-0787657888
}}</ref>
}}</ref> Mezi přirozené nepřátele vačice zapotécké patří [[sovy]] ([[sova pálená]]), [[Liška (šelma)|lišky]], [[Nasua|násolové]], [[hadi]] nebo [[puma americká|pumy]]. Před predátory může tento druh chránit maskovací zbarvení, avšak ohledně toho je známo jenom málo informací. Mezi parazity vačic zapotéckých patří druh [[sametka|sametky]] ''[[Eutrombicula]] batatas'',<ref name="adw" /> studie z roku 2012 zkoumající vnější i vnitřní parazity vačic zapotéckých a [[vačice středoamerická|vačic středoamerických]] z mexických států Oaxaca a [[Veracruz (stát)|Veracruz]] objevila také klíšťata druhu ''[[Ixodes]] sinaloa'', [[blechy]] ''Plusaetis mathesoni'' a ''Polygenis martinezbaezi'', [[tasemnice]] z rodu ''Hymenolepis'' a [[hlístice|hlístici]] ''Hoineffia simplicispicula''.<ref>{{Citace periodika▼
=== Nepřátelé, paraziti ===
▲
| titul = Metazoarios parásitos de Tlacuatzin canescens y Marmosa mexicana (Mammalia: Didelphimorphia) de México
| url = http://www.scielo.org.mx/scielo.php?script=sci_abstract&pid=S1870-34532012000200028&lng=es&nrm=iso&tlng=es
| |||