Vincent van Gogh: Porovnání verzí

Odebrány 2 bajty ,  před 1 rokem
Vincent se střelil do břicha
m (→‎Život a dílo: Malé úpravy.)
(Vincent se střelil do břicha)
Van Gogh vyměnil své typické body za malé čárky. Trpěl silnou depresí a v roce [[1889]] byl na svou vlastní žádost přijat do psychiatrického centra v klášteře svatého Pavla v [[Saint Rémy de Provence]]. Během jeho pobytu mezi stěnami ústavu se stala klinika samotná a její zahrady hlavním objektem malířova zájmu. V této době jeho dílům začaly dominovat převážně kroužení a kudrlinky. Tato technika je nejpatrnější v malbě ''Hvězdná noc''.
 
V květnu [[1890]] Vincent opustil kliniku a odešel k doktorovi Paulu Gachetovi v Auvers-sur-Oise blízko Paříže, kde byl blíže svému bratru Theovi. Gachet mu byl doporučen Pissarrem; léčil totiž již předtím několik známých umělců. Zde vytvořil van Gogh svůj jediný [[lept]]: portrét melancholického doktora Gacheta. Van Goghova deprese se nadále prohlubovala. [[27. červenec|27. července]] [[1890]] se ve věku 37 let postřelil do hrudníkubřicha. Aniž by si uvědomil, že je smrtelně raněn, vrátil se do hostince Ravoux, kde dva dny nato zemřel před zraky svého bratra Thea. Jeho poslední slova zněla: „La tristesse durera toujours.“ (z [[francouzština|francouzštiny]]: „Smutek potrvá navždy.“) Byl pochován na hřbitově v [[Auvers-sur-Oise]]. Theo – neschopen smířit se s bratrovou smrtí – zemřel o šest měsíců později a na žádost jeho ženy byl pochován vedle Vincenta.
 
Mnoho lidí se posléze domnívalo, že van Goghovým posledním obrazem před jeho sebevraždou byli ''[[Havrani nad obilným polem]]'' (zřejmě kvůli výrazně turbulentnímu stylu). Ve skutečnosti však byla jeho posledním dílem ''[[Zahrada u Daubigny]]''.
Anonymní uživatel