Uprchlické kvóty: Porovnání verzí

Po nebývale silné migrační vlně na přelomu [[srpen 2015|srpna]] a [[září 2015|září]] téhož roku se opět začalo o kvótách uvažovat. Novou verzi kvót, zahrnutou do 2. &nbsp;implementačního balíčku, od začátku podporovalopodporovaly zejména Německo, [[Švédsko]], Itálie a Rakousko. Týkala se přemístění 120 &nbsp;000 &nbsp;úspěšných žadatelů o azyl z [[Itálie]], [[Řecko|Řecka]] a [[Maďarsko|Maďarska]] do ostatních členských států EU. Tento návrh opět ostře odsoudily státy Visegrádské skupiny.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Nenecháme si vnutit kvóty pro uprchlíky, shodli se premiéři čtyř zemí|url = http://zpravy.idnes.cz/nenechame-si-vnutit-kvoty-pro-uprchliky-shodli-se-premieri-ctyr-zemi-12s-/domaci.aspx?c=A150904_153028_domaci_kop|vydavatel = iDNES.cz|datum přístupu = 2016-01-14}}</ref> Kvóty se projednávaly na mimořádném summitu ministrů vnitra zemí EU 14. &nbsp;září 2015, ale k názorové shodě zde nedošlo.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Chovanec jede do Bruselu hájit odmítání kvót|url = https://www.euroskop.cz/9002/26269/clanek/chovanec-jede-do-bruselu-hajit-odmitani-kvot/|vydavatel = www.euroskop.cz|datum přístupu = 2016-01-14}}</ref>

Na zasedání [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] (EP) ve [[Štrasburk]]u v druhém týdnu v září 2015 apeloval předseda [[Evropská komise|Evropské komise]] [[Jean-Claude Juncker]] na země [[Visegrádská čtyřka|Visegrádské skupiny]], aby změnily svůj postoj k přijímání migrantů a souhlasily s kvótami na jejich přerozdělení. Vláda České republiky, stejně jako prezident [[Miloš Zeman]], však i nadále odmítají celý návrh jako nesmyslný a nic neřešící. Obdobné postoje vyjádřili i představitelé dalších zemí; odmítl je například polský prezident [[Andrzej Duda]],<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Wyborcza.pl|url = http://wyborcza.pl/1,75478,18738298,prezydent-duda-kwoty-uchodzcow-to-zle-rozwiazanie-nie-zgadzam.html|vydavatel = wyborcza.pl|datum přístupu = 2016-01-14}}</ref> který jej nazval diktátem mocných.

Kvóty schválili ministři vnitra členských států EU na jednání [[Rada Evropské unie|Rady Evropské unie]] dne 21. &nbsp;září 2015. Proti návrhu hlasovali ministři vnitra České republiky, Slovenska, Maďarska a [[Rumunsko|Rumunska]], [[Finsko]] se zdrželo hlasování a ministři ostatních zemí s návrhem souhlasili. Maďarský premiér [[Viktor Orbán]] oznámil, že Maďarsko tehdy již s imigranty nemánemělo problém a proto nemělo být plánovaných 54 &nbsp;000 osob z Maďarska přemístěno v roce 2015. Na Českou republiku mělo z celkového počtu 120 &nbsp;000 migrantů připadnout 2 &nbsp;978 &nbsp;osob,. aleAle poté, co bylo rozhodnuto, že Maďarsko se přerozdělování účastnit nebude, jelikož již problém s migranty vyřešilo, se jejichbyl počet snížilpro Česko snížen na 1 &nbsp;591 &nbsp;osob z celkových 66 &nbsp;000 migrantů. Nadále zůstávalo platné i tzv. "dobrovolné" přijetí 1 &nbsp;100 &nbsp;běženců z Itálie a Řecka. Slovenský premiér [[Robert Fico]] v reakci na schválení kvót uvedl, že kvóty nebudou na území Slovenska uplatněny a podal žalobu na Radu Evropské unie.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Evropští ministři schválili uprchlické kvóty, Slovensko je ostře proti|url = http://zpravy.idnes.cz/eu-prijala-kvoty-0k2-/zahranicni.aspx?c=A150922_173102_zahranicni_kha|vydavatel = iDNES.cz|datum přístupu = 2016-01-14}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Ministři se neshodli na nových kvótách, proti byli Češi i Slováci|url = http://zpravy.idnes.cz/uprchlici-migranti-summit-ministri-vnitra-brusel-fst-/zahranicni.aspx?c=A150914_163625_zahranicni_ane|vydavatel = iDNES.cz|datum přístupu = 2016-01-14}}</ref> Žalobu kvůli schválení kvót o několik dní později podala i maďarská vláda.

Původní plány, které mluvily vyřešení krize díky kvótám, ale zcela selhaly – v roce 2015 bylo namísto 106 &nbsp;000 žadatelů o azyl přemístěno jen 259 &nbsp;migrantů, z toho 177 z Itálie a 82 z Řecka.<ref>http://www.novinky.cz/domaci/391983-unijni-zeme-si-za-lonsky-rok-prerozdelily-jen-259-migrantu-uvadi-zprava-vnitra.html</ref> K 5. květnu 2017 bylo přesunuto pouze 18&nbsp;119 lidí.<ref name="zpravy.aktualne.cz/zahranici/soud-eu-resil-zalobu-slovenska-a-madarska-na-kvoty-na-migran/r~117fc37e356411e7afda0025900fea04">{{Citace elektronického periodika

V souvislosti s rostoucím počtem imigrantů se vyostřila i debata uvnitř Evropské unie mezi jednotlivými členskými státy, zdali by kvóty měly být zavedeny, či nikoliv. V rámciUvnitř [[Německo|Německa]] již podobné opatření platí, (tzn. jednotlivé spolkové země získávajídostávají tolik žadatelů o [[azyl]], kolik odpovídá jejich počtu obyvatel a ekonomické síle). Německá kancléřka [[Angela Merkelová]] vyslyšela kritiky především z [[Bavorsko|Bavorska]] a sdělila, že kvóty jsou nezbytné pro to, aby nebyl zpochybněn [[Schengenský prostor]].<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Jak si to představují Merkelová a Chovanec|url = http://www.respekt.cz/denni-menu/spravedlive-kvoty-nebo-konec-schengenu-varuje-kanclerka|vydavatel = respekt.cz|datum přístupu = 2016-01-14}}</ref> V [[Česko|České republice]] se lidé ke kvótám staví značně negativně.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Uprchlíky ze Sýrie a severní Afriky v Česku nechce 70 procent lidí, ukazuje průzkum|url = http://domaci.ihned.cz/c1-64371570-uprchliky-ze-syrie-a-severni-afriky-v-cesku-nechce-70-procent-lidi-ukazuje-pruzkum|vydavatel = ihned.cz|datum vydání = 2015-07-23|datum přístupu = 2016-01-14|jazyk = cs-CZ}}</ref>