Wikipedie

Krteň: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Kamenný stůl: {{Bez zdrojů}}
Oprava omylu ohledně zasvěcení, drobnosti, + lit.
Řádek 6:
| loc-map = {{LocMap | Praha | lat_deg = 50 | lat_min = 2 | lat_sec = 33 | lon_deg = 14 | lon_min = 17 | lon_sec = 33 | caption = | label = Krteň | relief = 1 | float = center }}
}}
'''Krteň''' je zaniklá [[Vesnice|ves]] na katastrálním území [[Třebonice]] (městská část [[Praha 13]]) v [[Praha|Praze]], mezi [[Stodůlky|Stodůlkami]] a Třebonicemi (jižně od osady [[Chaby]]), z níž se zachoval jen románský [[Kostelkostelík svatého Jana a Pavla (Krteň)|kostelíkse svatého Jana a Pavla]]hřbitovem.
 
== Historie ==
Ves byla již v raném středověku součástí zdejší husté sítě osad.<ref name="Dragoun" />
VesZmiňuje je zmiňovánase v roce [[1434]] jako majetek [[Seznam představitelů českého státu|českých králů]], kteří byli i patrony zdejšího kostela. V [[husitství|husitských]] dobách se Krteň stala majetkem [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|svatovítské kapituly]], která v roce [[1667]] připojila Krteň k [[Chrášťany (okres Praha-západ)|Chrášťanům]] a v té době patrně zanikla i zdejší [[fara]]. V době po třicetileté válce pravděpodobně zanikla i celá ves.<ref name="Dragoun">Zdeněk Dragoun: [http://stop.p13.cz/clanek.php?id=4367 Osamělý kostelík na kopci], STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, leden 2013, rubrika Památky Prahy 13</ref> Z osady zůstal do dnešních dob jen osamělý kostelík s dosud používaným hřbitovem na vyvýšeném místě (záznam v ústředním seznamu památek MonumNet však hřbitov ve výčtu parcel označuje jako bývalý). Na hřbitově jsou pohřbeni obyvatelé z Třebonic, Jinočan, Chrášťan a Chab.<ref name="královnina cesta" /> Prostranství vedle hřbitova je upraveno jako výletní odpočinkové místo, na vršku se nachází též veřejná studna s ruční pumpou. V blízkosti kostela stojí torzo sochy neznámého světce, která je památkově chráněnachráněno společně s kostelem a hřbitovem. Na ploše u hřbitova bylo umístěno též novodobé dílo, napodobující kamenný pohanský oltář.▼
 
▲Ves je zmiňována v roce [[1434]] jako majetek [[Seznam představitelů českého státu|českých králů]], kteří byli i patrony zdejšího kostela. V [[husitství|husitských]] dobách se Krteň stala majetkem [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|svatovítské kapituly]], která v roce [[1667]] připojila Krteň k [[Chrášťany (okres Praha-západ)|Chrášťanům]] a v té době patrně zanikla i zdejší [[fara]]. V době po třicetileté válce pravděpodobně zanikla i celá ves.<ref name="Dragoun">Zdeněk Dragoun: [http://stop.p13.cz/clanek.php?id=4367 Osamělý kostelík na kopci], STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, leden 2013, rubrika Památky Prahy 13</ref> Z osady zůstal do dnešních dob jen osamělý kostelík s dosud používaným hřbitovem na vyvýšeném místě (záznam v ústředním seznamu památek MonumNet však hřbitov ve výčtu parcel označuje jako bývalý). Na hřbitově jsou pohřbeni obyvatelé z Třebonic, Jinočan, Chrášťan a Chab.<ref name="královnina cesta" /> Prostranství vedle hřbitova je upraveno jako výletní odpočinkové místo, na vršku se nachází též veřejná studna s ruční pumpou. V blízkosti kostela stojí torzo sochy neznámého světce, která je památkově chráněna společně s kostelem a hřbitovem. Na ploše u hřbitova bylo umístěno též novodobé dílo, napodobující kamenný pohanský oltář.
 
Pozůstatky vsi (případně i knížecího dvora) by se mohly nacházet pod zemí v okolí kostelíka. Archeologický průzkum nebyl dosud proveden.<ref name="Dragoun" />
Řádek 19 ⟶ 18:
Kostel byl postaven v pozdně [[románský sloh|románském slohu]] v 2. čtvrtině [[13. století]] s pravoúhlým [[Kněžiště|presbytářem]] a průčelní čtverhrannou [[věž]]í.
 
Kostel je zmiňovanýzmiňován jako [[farní kostel]] v roce [[1352]] v dokumentu týkajícím se sazby papežského desátku. Z úředních knih pražského arcibiskupství je známa kompletní řada dvanácti zdejších farářů v letech 1358–1422.<ref name="Dragoun" /> NeníKostel všakje známo,zasvěcen zdadvojici jeřímských zasvěcenímučedníků dvěmaz světcůmpozdně původnířímské doby, nebokteří zdase vznikločasto dodatečnýmuvádějí rozšířenímspolečně, zasvěcení.<refnapříklad name="Dragoun"v />latinské mši (viz [[Jan a Pavel]]).
 
Roku [[1575]] byl rozšířen o [[boční loď]] na severní straně, roku [[1699]] o [[sakristie|sakristii]] na severním boku presbytáře, v letech [[1732]]–[[1734]] byla zvýšena jeho věž. Roku [[1890]] byly přístavby přizpůsobeny do novorománského stylu podle návrhu [[A. Živný|A. Živného]]. Klenba byla nahrazena [[kazetový strop|kazetovým stropem]], severní loď zvýšena a věž přestavěna.
 
V [[kněžiště|kněžišti]] se zachovalo [[románské okno]] a na východní stěně uvnitř pozdně románské [[nástěnná malba|nástěnné malby]] z konce 13. století. Představují ''Křest Kristův'', ''Obětování v chrámě'', ''Josefův sen'', ''Církevní učitelku'' a symboly [[evangelista|evangelistů]]. Malby byly restaurovány v roce [[1952]]. Zrestaurovalrestauroval je akademický malíř Miroslav Terš, který také vysvětlil význam vyobrazení.<ref name="královnina cesta" /> Zařízení je převážně pseudorománské, pouze v boční zdi byl ponechán při přestavbě původní [[oltář]] s obrazem od J. Heřmana z roku [[1890]]. V bočních zdech i zvenčí jsou náhrobní kameny z 18. století.<ref>E. Poche, ''Umělecké památky'' 4.</ref>
 
Kostel dodnes tvoří působivou dominantu krajiny. V současné době je v kostelíku jednou ročně, v červnu, sloužena slavnostní poutní mše.<ref name="královnina cesta">Eva Černá: [http://stop.p13.cz/clanek.php?id=2599 Krteň a královnina cesta], STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, říjen 2006, rubrika Výlet do minulosti</ref>
Řádek 35 ⟶ 34:
== Kamenný stůl ==
[[Soubor:Dolmen.BEL.Krten.Praha13.jpg|thumb|Dolmen "Bel"]]
{{BezNeověřeno zdrojůčást}}
Poblíž kostelíka svatého Jana a Pavla byl dne 9. dubna 2010 péčí odboru životního prostředí ÚMČ Praha 13 instalován novodobý [[dolmen]] - kamenný stůl "Bel". Skulptura je sestavena z [[Paleozoikum|prvohorní]] [[Ordovik|ordovické]] [[břidlice]] podle vzoru megalitických staveb dávných civilizací. Je situována na významné energetické linnilinii bývalé královské cesty [[Pražský hrad]] - [[Karlštejn]].
 
== Legendy ==
Řádek 48 ⟶ 47:
 
=== Literatura ===
* Eva Černá: [http://stop.p13.cz/clanek.php?id=2599 Krteň a královnina cesta], STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, říjen 2006, rubrika Výlet do minulosti▼
* Zdeněk Dragoun: [http://stop.p13.cz/clanek.php?id=4367 Osamělý kostelík na kopci], STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, leden 2013, rubrika Památky Prahy 13▼
* František Holec: ''Zaniklé vesnice na území hlavního města Prahy'', Pražský sborník historický XXIX (1996), str. 117-148
* E. Poche a kol., ''Umělecké památky Čech'' 4. Praha 1980, str. 105n.
▲* Zdeněk Dragoun: [http://stop.p13.cz/clanek.php?id=4367 Osamělý kostelík na kopci], STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, leden 2013, rubrika Památky Prahy 13
.
▲* Eva Černá: [http://stop.p13.cz/clanek.php?id=2599 Krteň a královnina cesta], STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, říjen 2006, rubrika Výlet do minulosti
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Krteň“