Slivoň: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozš. úvod, drobnosti značka: editace z Vizuálního editoru |
usp, drobnosti značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 47:
[[Květ]]y jsou oboupohlavné, pravidelné, vyrůstající samostatně nebo v chudých či bohatých květenstvíchː [[Okolík|okolících]], [[Chocholík|chocholících]] či [[Hrozen|hroznech]]. Rozkvétají obvykle před vyrašením listů nebo současně s listy. Květní lůžko formuje zvonkovitou nebo válcovitou [[Češule|češuli]]. [[Kalich (botanika)|Kališních]] i [[Koruna (botanika)|korunních lístků]] je po pěti, korunní jsou většinou bílé až růžové, zřídka i v odstínech červené, purpurové či fialové. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je apokarpní, s jedním [[Plodolist|plodolistem]], [[semeník]] je svrchní, volně vyrůstající ze dna češule, s jednou přímou [[Čnělka|čnělkou]]. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou volné, nesrostlé, vyrůstající ve velkém množství (20–100), s barevnými [[Prašník|prašníky]]. Květy často výrazně voní, opylovány jsou hmyzem, typicky [[Blanokřídlí|blanokřídlými]]. Díky obsahu nektaru patří slivoně k [[Medonosná rostlina|medonosným rostlinám]]; co do [[opylení]] mohou být [[Samosprašnost|samosprašné]], nebo [[Cizosprašnost|cizosprašné]], což je třeba vzít do úvahy při zahradní výsadbě.<ref name=":3" /><ref name=":2" />
Květní obaly včetně češule po odkvětu opadávají a semeník dozrává v [[Plod (botanika)|plod]], kterým je kulatá nebo vejčitá [[peckovice]] různých rozměrů. Vyrůstá na stopce nebo přisedle, na povrchu je hladká
| titul = Prunus in Flora of China @ efloras.org
| periodikum = www.efloras.org
Řádek 145:
}}</ref> Mezi jednotlivými druhy jsou jen slabé [[Reprodukční bariéra|reprodukční bariéry]], takže snadno dochází k [[Křížení|hybridizaci]].<ref name=":0" /><ref name=":4">Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), ''Květena České republiky 3'', Academia, Praha.</ref><ref name="bor">{{Cite journal|title=Phylogeny and Systematics of Prunus (Rosaceae) as Determined by Sequence Analysis of ITS and the Chloroplast trnL-trnF Spacer DNA|journal=Systematic Botany|volume=26|issue=4|pages=797–807|year=2001|postscript=<!--None-->|jstor=3093861|last1=Bortiri|first1=E.|last2=Oh|first2=S. H.|last3=Jiang|first3=J.|last4=Baggett|first4=S.|last5=Granger|first5=A.|last6=Weeks|first6=C.|last7=Buckingham|first7=M.|last8=Potter|first8=D.|last9=Parfitt|first9=D. E.}}</ref>
Na vnitřním členění rodu do podrodů a sekcí dosud nepanuje úplná shoda. Níže uvedený seznam pochází z kompletního soupisu americké databáze GRIN (2011).<ref name=":6" /> Podle novější studie čínských vědců z roku 2013, založené na analýze [[Plastidová DNA|chloroplastového]] a [[DNA|jádrového]] genomu 84 vybraných druhů, lze rod rozdělit na tři dobře vymezené monofyletické větve se subgenerickou platností. První z nich by představovala podrod ''Padus'', zahrnující tetraploidní dřeviny s drobnými plody v dlouhých hroznovitých plodenstvích (střemchy, bobkovišně a někdejší rody ''Maddenia'' a ''Pygeum''); druhá větev – podrod ''Cerasus'' – diploidní nebo polyploidní peckoviny s chocholičnatým květenstvím (třešně, višně) a třetí – podrod ''Prunus'' – dřeviny s květy jednotlivými nebo ve svazečcích (broskvoně, slivoně, mandloně, meruňky a další).<ref name=":5" />
=== Vybraní zástupci ===
Řádek 198:
** [[Slivoň srdčitá]] (''Prunus subcordata'' Benth.): Oregon, Kalifornie
** ''Prunus texana'' Dietr.: Texas
[[Soubor:Prunus dulcis LC0009.jpg|náhled|Mandloň obecná – ''Prunus dulcis''|alt=Detail rozkvetlé větvičky]]▼
'''Podrod ''Amygdalus''''' (L.) Focke:▼
* ''Prunus arabica'' (Olivier) Meikle: západní Asie, Arabský poloostrov▼
* ''Prunus argentea'' (Lam.) Rehderː Blízký východ▼
* [[Mandloň bucharská]] (''Prunus bucharica'' (Korsh.) Hand.-Mazz.): Střední Asie▼
* [[Mandloň Davidova]] (''Prunus davidiana'' (Carrière) Franch.): Čína▼
* [[Mandloň obecná]] (''Prunus dulcis'' (Mill.) D.A.Webb)▼
* [[Mandloň Fenzlova]] (''Prunus fenzliana'' Fritsch)ː Kavkaz▼
* [[Mandloň kansunská]] (''Prunus kansuensis'' Rehder): Čína▼
* ''Prunus mongolica'' Maxim.: Čína, Mongolsko▼
* ''Prunus pedunculata'' (Pall.) Maxim.: Sibiř, Čína, Mongolsko▼
* [[Broskvoň obecná]] (''Prunus persica'' (L.) Batsch)▼
* ''Prunus spinosissima'' (Bunge) Franch.: Krym, Afghánistán, Střední Asie▼
* [[Mandloň pukavá]] ''(Prunus tangutica'' (Batalin) Koehne)ː Čína▼
* [[Mandloň nízká]] (''Prunus tenella'' Batsch)ː stepní oblasti od střední Evropy po Střední Asii▼
* [[Mandloň trojlaločná]] (''Prunus triloba'' Lindl.): původně Čína a Korea.▼
* [[Slivoň Webbova]] (''Prunus webbii'' (Spach) Vierh.)ː jižní Evropa, Turecko▼
'''Podrod ''Emplectocladus'':''' Severní Amerika▼
* ''Prunus fasciculata'' (Torr.) A.Gray: Arizona, Kalifornie, Nevada, Utah, Baja California▼
[[Soubor:Prunus pensylvanica 5496707.jpg|náhled|''Prunus pensylvanica''|alt=Detail rozkvetlé větvičky]]
[[Soubor:Kt xx 0011 ubt.jpeg|náhled|Višeň obecná - plody|alt=Detail zrajících višní]]
[[Soubor:Orgonafa - Béke utca 3 - panoramio.jpg|alt=Detail rozkvetlé větvičky|náhled|Kvetoucí střemcha – ''Prunus padus'']]
<span id="Cerasus"></span> '''Podrod ''Cerasus'''''
Řádek 238 ⟶ 258:
** ''Prunus turneriana'' (F.M.Bailey) Kalkman: Queensland, Papua-Nová Guinea
** [[Střemcha viržinská]] (''Prunus virginiana'' L.)ː většina Severní Ameriky
▲[[Soubor:Prunus dulcis LC0009.jpg|náhled|Mandloň obecná – ''Prunus dulcis''|alt=Detail rozkvetlé větvičky]]
▲'''Podrod ''Amygdalus''''' (L.) Focke:
▲* ''Prunus arabica'' (Olivier) Meikle: západní Asie, Arabský poloostrov
▲* ''Prunus argentea'' (Lam.) Rehderː Blízký východ
▲* [[Mandloň bucharská]] (''Prunus bucharica'' (Korsh.) Hand.-Mazz.): Střední Asie
▲* [[Mandloň Davidova]] (''Prunus davidiana'' (Carrière) Franch.): Čína
▲* [[Mandloň obecná]] (''Prunus dulcis'' (Mill.) D.A.Webb)
▲* [[Mandloň Fenzlova]] (''Prunus fenzliana'' Fritsch)ː Kavkaz
▲* [[Mandloň kansunská]] (''Prunus kansuensis'' Rehder): Čína
▲* ''Prunus mongolica'' Maxim.: Čína, Mongolsko
▲* ''Prunus pedunculata'' (Pall.) Maxim.: Sibiř, Čína, Mongolsko
▲* [[Broskvoň obecná]] (''Prunus persica'' (L.) Batsch)
▲* ''Prunus spinosissima'' (Bunge) Franch.: Krym, Afghánistán, Střední Asie
▲* [[Mandloň pukavá]] ''(Prunus tangutica'' (Batalin) Koehne)ː Čína
▲* [[Mandloň nízká]] (''Prunus tenella'' Batsch)ː stepní oblasti od střední Evropy po Střední Asii
▲* [[Mandloň trojlaločná]] (''Prunus triloba'' Lindl.): původně Čína a Korea.
▲* [[Slivoň Webbova]] (''Prunus webbii'' (Spach) Vierh.)ː jižní Evropa, Turecko
▲'''Podrod ''Emplectocladus'':''' Severní Amerika
▲* ''Prunus fasciculata'' (Torr.) A.Gray: Arizona, Kalifornie, Nevada, Utah, Baja California
=== Hybridy ===
Řádek 289 ⟶ 286:
}}</ref> Tradiční součástí východoasijské kuchyně, postupem času objevovanou i v Evropě, jsou výrobky z [[Meruňka japonská|japonské švestky]] ''Prunus mume'', jako je [[umeocet]] nebo sušené nakládané švestičky [[Umeboši|umeboshi]]. Ve východoasijských zemích využití tohoto nesmírně populárního stromu dále zahrnuje výrobu šťáv z kouřem uzených plodů, čaj ze sušených květních plátků, likéry a mnoho dalšího.
Samostatnou kapitolou je výroba alkoholických nápojů. Mnohé druhy peckovin jsou po prokvašení destilovány na oblíbené ovocné [[Pálenka|pálenky]]ː v ČR především [[slivovice]] a [[meruňkovice]], v jiných evropských zemích též destiláty z třešní, jako italské [[Maraschino]] (maraska) z odrůdy dalmatských višní, portugalská [[ginjinha]] či ginja nebo v německém prostoru pálenka Kirsch, využívaná též při přípravě [[fondue]] nebo v cukrářství jako náplň čokoládových dezertů. Macerováním nebo přídavkem višňové šťávy vznikají [[Likér|likéry]] jako višňovka nebo [[griotka]], broskvová šťáva dodává chuť vodce [[Koskenkorva]]. Z jader broskví a meruněk se vyrábí pálenka zvaná [[persico]], macerací týchž s dalšími přísadami likér [[Amaretto]]. Višně jsou tradiční přísadou belgického piva [[Lambik|Kriek Lambik]],
| titul = In Search of Lambic
| periodikum = All About Beer
| url = http://allaboutbeer.com/article/in-search-of-lambic/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2019-02-08
}}</ref> Z [[Trnka (plod)|trnek]] se místně vyrábí ovocné víno.<ref name=":1">Alois Mikula, Přemysl Vankeː ''Plody planých a parkových rostlin''. SPN Praha 1978, str. 66-69</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Mandlový likér Amaretto vlastně ani nemusí být vyroben z mandlí – Alkoholium.cz
| url = https://www.alkoholium.cz/mandlovy-liker-amaretto-vlastne-ani-nemusi-byt-vyroben-z-mandli/
Řádek 305 ⟶ 308:
| url = http://www.chinaonlinemuseum.com/painting-three-friends-of-winter.php
| datum přístupu = 2019-01-27
}}</ref>) a také výtvarného i užitého umění, včetně tvorby [[Bonsaj|bonsají]]. Představují symbol vracejícího se jara, krásy, čistoty, prostoty, ale též pomíjivosti a nevyhnutelného úpadku všeho živého. [[Trnka obecná|Trnky]] byly v Evropě naopak symbolem kontrastu sil světla a temnoty a považovány za dřevinu čarodějnic. Mnoho dalších lidových pověr je spojeno se zvykem řezat počátkem prosince větévky slivoní (nejčastěji třešní) do vázy – [[Barborky]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = U KOCOURA DOMA
| url = https://ukocouradoma.cz/japonska-svestka-ume/
Řádek 331 ⟶ 334:
=== Dřevo ===
[[Dřevo]] slivoní (především švestkové, meruňkové a třešňové, ale i trnky nebo některých druhů střemchy) je tvrdé, pevné a díky svému atraktivnímu hnědočervenému zbarvení s výraznou kresbou velmi ceněné v uměleckém truhlářství a řezbářství. U některých druhů nahořkle voní po mandlích. Bývá vyhledáváno i jako náhrada exotických dřev tropických stromů. Slivoně ovšem obvykle nejsou cíleně pěstovány pro dřevařské využívání a jednotlivé stromy také nejsou příliš vzrůstné, proto je dřevo zpravidla obchodováno pouze příležitostně a v malých objemech, například při likvidaci nebo obnově starých sadů a zahrad. Je vhodné k soustružení, dobře se ohýbá, lepí i leští.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = You searched for prunus - The Wood Database
| url = https://www.wood-database.com/?s=prunus
| |||