Belianská jeskyně: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
ref značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 17:
| zeměpisná délka = 20.3080556
}}
'''Belianská jeskyně''' je jedna z největších a jediná zpřístupněná vysokohorská krápníková [[jeskyně]] v [[Tatranský národní park|Tatranském národním parku]]. Celková změřená délka jeskyně je 3829 m.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Belianska jaskyňa | periodikum = www.ssj.sk | url = http://www.ssj.sk/sk/jaskyna/2-belianska-jaskyna | datum přístupu = 2019-02-08 }}</ref> Prozkoumaná délka jeskyně činí 1752 metrů při výškovém rozdílu 160 metrů. Pro veřejnost je zpřístupněno 1135 metrů s výškovým rozdílem 115 metrů. Doba prohlídky je 70 minut. Otevřena je od úterý do neděle. Nachází se poblíž obce [[Tatranská Kotlina]] ve vysokohorském krasovém terénu nejvýchodnější části [[Belianské Tatry|Belianských Tater]]. Vchod do jeskyně leží na severním svahu Kobylího vrchu, ve výšce 890 m n. m., asi 130 m nad hladinou říčky [[Belá (přítok Váhu)|Belé]]. Jeskyně byla známá zlatokopům již roku [[1826]], o čem svědčí uhlem napsané jména a data na jejich stěnách. Jejich objev však zůstal utajen až do roku [[1881]], kdy vnikli do jeskyně její první známí objevitelé Július Husz a Johan Britz, na dalších objevech se pak podíleli i B. Kaltstein a I. Verbovský.
Řádek 35 ⟶ 40:
== Chráněné území ==
Belianska jaskyňa je národní přírodní památka ve správě příspěvkové organizace [[Správa slovenských jeskyní]]. Nachází se v katastrálním území města [[Vysoké Tatry (město)|Vysoké Tatry]] v [[okres Poprad|okrese Poprad]] v [[Prešovský kraj|Prešovském kraji]]. Území bylo vyhlášeno či novelizováno v roce 1979 na rozloze x ha. Ochranné pásmo nebylo stanoveno.
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
| |||