Kristiánova legenda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Historie spisu: Ztotožnění Kristiána a Strachkvase, nar. 27. 9. 935 nebo 929
Řádek 4:
 
== Historie spisu ==
Nejstarší [[rukopis]]y obsahující části Kristiánovy legendy jsou datovány do [[12. století]].{{doplňte<ref>Králík, zdroj}}Oldřich: Labyrint dávných dějin Českých. Praha 1970</ref> Celý text legendy se zachoval až v Dražickém rukopise G 5, který byl sepsán ve 40. letech [[14. století|čtrnáctého století]]. Ostatní dochované texty legendy pocházejí z [[manuskript]]ů datovaných převážně do rozmezí 14. - [[15. století]].
 
Za "znovuobjevitele" Kristiánovy legendy je považován [[Bohuslav Balbín]], který ji nalezl v roce [[1645]] v [[třeboň]]ském archivu. Badatelům [[Josef Dobrovský|Josefu Dobrovskému]] a [[Gelasius Dobner|Gelasiu Dobnerovi]] však byla svým rozsáhlým cyrilo-metodějským exkurzem podezřelá, proto ji ve výsledku označili za podvrh. Do historické debaty legendu vrátil až roku 1902 [[Josef Pekař]] a od té doby neskončily učené spory o její platnost, ač v současnosti převažuje mínění o platnosti Pekařovy datace. Nikoliv však absolutně.
 
Nejpropracovanější názor na osobnost vlastního [[autor]]a legendy, onoho mnicha Kristiána, nabídl [[Dušan Třeštík]] ve studii ''Přemyslovec Kristián'', kde jej důmyslně ztotožnil s Kosmovým synem Boleslava I. [[Strachkvas]]em, na jehož narození 27. září byl [[sv. Václav]] pozván. I přesto se však v literatuře pod starším vlivem objevuje mínění, že autor legendy pocházel z [[Břevnovský klášter|břevnovského kláštera]]. Např. v populárním výboru raně [[středověk]]ých legend literárního historika [[Oldřich Králík|Oldřicha Králíka]].<ref>Králík,, O.(ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech. Praha 1969</ref> Tyto dohady jsou však nepodložené a vysoce nepravděpodobné.
 
== Význam Kristiánovy legendy ==