Vačice zapotécká: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Systematika: ale to by se Ti taky mohlo líbit, User:Jan-Kamenicek, vzpomněl jsem si na taxonomii létavce. :-)/ref
Řádek 15:
'''Vačice zapotécká'''
== Systematika ==
Nejstarší pozůstatky příbuznýchrodu vačice zapotécké''Tlacuatzin'' byly nalezeny v [[Yucatánský poloostrov|yucatánské]] jeskyni [[Loltún]] a pocházely z pozdního [[pleistocén]]u. K dalším nálezům fosilií došlo i v jiných mexických jeskyních, například Actun Lara, Actun Has nebo Actun Coyo.<ref Druhname="mammalian poprvéspecies">{{Citace popsal americký zoolog [[Joel Asaph Allen]] v roce 1893 pod jménem ''Didelphis canescens'', přičemž typový jedinec byl samec odchycený roku 1890 doktorem A. C. Bullerem. Allen ještě v roce 1893 změnil systematiku této vačice, když ji přeřadil do rodu ''[[Marmosa]]'', a v tomto rodu pak byla vedena během 20. století. Další změnu systematiky přinesl až rok 2003, kdy dva výzkumníci Robert S. Voss a Sharon A. Jansa objevili, že se vačice zapotécká liší od vačic rodu ''Marmosa'' v některých anatomických znacích i počtu [[chromozom]]ů a vytvořili pro ni nový rod ''Tlacuatzin''. Jméno tohoto rodu pochází z označení pro vačici v jazyce [[nahuatl]].periodika
| příjmení = Steele
| jméno = Michael A.
| příjmení2 = Ceballos
| jméno2 = Gerardo
| příjmení3 = Zarza
| jméno3 = Heliot
| titul = Marmosa canescens
| periodikum = Mammalian Species
| datum vydání = 2003/07
| ročník = 5
| číslo = 725
| strany = 1–5
| issn = 0076-3519
| doi = 10.1644/1545-1410(2003)7252.0.CO;2
| url = https://bioone.org/journals/Mammalian-Species/volume-5/issue-725/1545-1410(2003)7252.0.CO;2/span-classgenus-speciesMarmosa-canescensspan/10.1644/1545-1410(2003)7252.0.CO;2.full
| datum přístupu = 2019-02-05
}}</ref> Druh poprvé popsal americký zoolog [[Joel Asaph Allen]] v roce 1893 pod jménem ''Didelphis canescens'', přičemž typový jedinec byl samec odchycený roku 1890 doktorem A. C. Bullerem.<ref name="cervantes">{{Citace periodika
| příjmení = Cervantes
| jméno = Fernando A.
| příjmení2 = Light
| jméno2 = Jessica E.
| příjmení3 = Arcangeli
| jméno3 = Jésica
| titul = Molecular and morphological evidence of the diversification in the gray mouse opossum, Tlacuatzin canescens (Didelphimorphia), with description of a new species
| periodikum = Journal of Mammalogy
| datum vydání = 2018-02-01
| ročník = 99
| číslo = 1
| strany = 138–158
| issn = 0022-2372
| doi = 10.1093/jmammal/gyx173
| jazyk = en
| url = https://academic.oup.com/jmammal/article/99/1/138/4785915
| datum přístupu = 2019-02-05
}}</ref> Allen ještě v roce 1893 změnil systematiku této vačice, když ji přeřadil do rodu ''[[Marmosa]]'', a v tomto rodu pak byla vedena během 20. století. Další změnu systematiky přinesl až rok 2003, kdy dva výzkumníci Robert S. Voss a Sharon A. Jansa objevili, že se vačice zapotécká liší od vačic rodu ''Marmosa'' v některých anatomických znacích i v počtu [[chromozom]]ů a vytvořili pro ni nový rod ''Tlacuatzin''. Jméno tohoto rodu pochází z označení pro vačici v jazyce [[nahuatl]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Jansa
| jméno = Sharon A.
| příjmení2 = Voss
| jméno2 = Robert S.
| titul = PHYLOGENETIC STUDIES ON DIDELPHID MARSUPIALS II. NONMOLECULAR DATA AND NEW IRBP SEQUENCES: SEPARATE AND COMBINED ANALYSES OF DIDELPHINE RELATIONSHIPS WITH DENSER TAXON SAMPLING
| periodikum = Bulletin of the American Museum of Natural History
| datum vydání = 2003/08
| ročník = 82
| číslo = 8
| strany = 1–83
| issn = 0003-0090
| doi = 10.1206/0003-0090(2003)2762.0.CO;2
| url = https://bioone.org/journals/Bulletin-of-the-American-Museum-of-Natural-History/volume-82/issue-8/0003-0090(2003)2762.0.CO;2/PHYLOGENETIC-STUDIES-ON-DIDELPHID-MARSUPIALS-II-NONMOLECULAR-DATA-AND-NEW/10.1206/0003-0090(2003)2762.0.CO;2.full
| datum přístupu = 2019-02-05
}}</ref>
 
Co se týče možných poddruhů, tak bylo během konce 19. století a začátku 20. století popsáno několik druhů mexických vačic, přičemž všichni vědci argumentovali mírně odlišnými rozměry, barvou srsti a poměry lebky: ''Marmosa sinaloae'' (popsal Allen v roce 1898), ''Marmosa oaxacae'', ''Marmosa insularis'' (oba druhy popsal vědec [[Clinton Hart Merriam]] mezi lety 1897 až 1989) a ''Marmosa gaumeri'' (popsal [[Wilfred Hudson Osgood]] roku 1913). Další studie (Tate, 1933) nicméně neodhalilyneodhalila tyto změny a vačice zapotécká byla považována za druh dělící se na několik poddruhů: ''M. c. canescens'' (synonymum ''M. gaumeri''), ''M. c. insularis'', ''M. c. oaxacae'' a ''M. c. sinaloae''. Další výzkumy systematiky v rámci druhu nastaly opět po roce 2003, po výzkumech Vossy s Jansou, kteří u vačice zapotécké žádné poddruhy nerozpoznali, ale poukázali na nutnost revize taxonomie.<ref name="cervantes" /> Vydání sborníku ''Mammal Species of the World'' z roku 2005 uvádí dva poddruhy: ''T. c. gaumeri'' (yucatánská populace) a ''T. c. canescens'' (zbytek areálu výskytu). Další studie z roku 2014 (Ramírez-Pulido & kol.) k těmto dvěma poddruhům přidala na základě [[morfologie (biologie)|morfologických]] znaků a geografické izolace ještě poddruh ''T. c. insularis'', jenž zahrnoval populaci vačic z ostrovů [[Islas Marías]] u pobřeží Mexika.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Ramirez-Pulido
| jméno1 = Jose & kol
| titul = List of recent land mammals from Mexico
| vydavatel = Texas Tech University Natural Science Research Laboratory
| místo = Lubbock
| rok = 2014
| počet_stran = 69
| isbn = 1-929330-27-8
| jazyk = en
}}</ref> V roce 2018 byla provedena molekulární analýza, která přehodnotila dlouho platnou systematiku. Ukázala, že druh ''Tlacuatzin canescens'' je ve skutečnosti [[Monofyletismus|monofyletická]] skupina několika druhů, které rozdělila do pěti [[klad]]ů, jež divergovaly během [[pleistocén]]u. OsamostatnilyOsamostatněny byly druhy ''T. gaumeri'', ''T. insularis'' a ''T. sinaloae'' a navíc výzkumníci objevili nový druh pojmenovaný ''Tlacuatzin balsasensis''.<ref name="cervantes" / />
 
Rod ''Tlacuatzin'' je možná [[sesterská skupina|sesterským taxonem]] k rodu ''[[Marmosa]]'', avšak průkazná [[fylogenetika|fylogenetická]] analýza provedena nebyla.<ref name="cervantes" /> Genetickou výbavu vačice zapotécké tvoří [[ploidie|diploidní]] [[karyotyp]] 2n=22 [[chromozom]]ů.<ref name="mammalian species" />
V roce 2018 byla provedena molekulární analýza, která přehodnotila dlouho platnou systematiku. Ukázala, že druh ''Tlacuatzin canescens'' je ve skutečnosti [[Monofyletismus|monofyletická]] skupina několika druhů, které rozdělila do pěti [[klad]]ů, jež divergovaly během [[pleistocén]]u. Osamostatnily druhy ''T. gaumeri'', ''T. insularis'' a ''T. sinaloae'' a navíc výzkumníci objevili nový druh pojmenovaný ''Tlacuatzin balsasensis''.
 
== Výskyt ==