Atomový poloměr: Porovnání verzí

Přidáno 32 bajtů ,  před 12 lety
m
oprava odkazu na rozcestník, typo, sekce Odkazy
(založení)
 
m (oprava odkazu na rozcestník, typo, sekce Odkazy)
Definovat poloměr atomu je velmi problematické, protože může jít o velikost volného atomu nebo o velikost atomu vázaného v [[Molekula|molekule]]. Druhý případ může být také vyjádřen pomocí [[iontový poloměr|iontového poloměru]], jako rozdíl mezi velikostí kovalentně a iontově vázaného atomu.
 
Atomový poloměr je definován pomocí [[elektron]]ů: Rozměr [[Atomové jádro|atomového jádra]] se pohybuje ve femtometrech, tj. asi 100nbsp;000× ménšímenší než [[elektronový obal]]. Toto je komplikováno faktem, že nelze přesně určit polohu elektronu a neexistencí ostré hranice kolem elektronového obalu.
 
Díky těmto problémům bylo vyvinuto několik metod pro určení atomového poloměru, některé jsou založeny na experimentálních výsledcích, jiné na teoretických výpočtech. Faktem je, že atomy se chovají jako by měly elektrony uspořádány do vrstev o poloměru 30-300nbsp;pm, protože rozměry atomů se předvídatelně mění napříč [[Periodická tabulka prvků|periodickou tabulkou]] a tyto změny mají důležitý dopad na chemii jednotlivých [[Prvek|prvků]].
== Změny atomového poloměru v závislosti na poloze v tabulce prvků ==
 
Atomové poloměry klesají v periodě tabulky prvků při průchodu zzleva leva do pravadoprava a stoupají ve skupině se stoupajícím [[Protonové číslo|protonovým číslem]]. To je z části dáno tím, že distribuce elektronů není náhodná. elektrony jsou uspořádány ve slupkách, které se postupně vzdalují od jádra a dokáží pojmout pouze přesně daný počet elektronů.<ref>''n''-tá slupka může přijmout ''2n&sup2;'' elektronů</ref> Každá nová perioda odpovídá nově zaplňované elektronové slupce, která je dál od jádra oproti předchozí.
 
Druhý efekt, který ovlivňuje změnu atomového poloměru je náboj jádra, který stoupá s protonovým číslem. Kladně nabité jádro přitahuje záporězáporně nabitý elektronový obal. V periodě postupně narůstá náboj jádra, ale elektrony zaplňují stále stejnou slupku, to je důvodem poklesu atomového poloměru v periodě.
 
=== Lanthanoidová konstrakcekontrakce ===
 
{{Viz též|Lanthanoidová kontrakce}}
Elektrony z podslupky 4f, která je postupně zaplňována od [[cer]]u (Z=58) do [[Lutecium|lutecia]] (Z=71), stíní ostatní elektrony od vzrůstajícího náboje jádra málo účinně. Takže se vzrůstajícím nábojem jádra vzrůstá i přitažlivá síla působící na elektronový obal. Díky tomuto efektu je poloměr atomu lantahoidůlanthanoidů menší než poloměr atomu předcházejícího.<ref>Greenwood N.N., Earnshaw A.: Chemie prvků II. 1. vyd. 1993. ISBN 80-85427-38-9</ref> Lanthanoidová kontrakce je významná pro řadu prvků [[hafnium]] - [[platina]], dál je kompenzována relativistickým efektem [[Efekt inertního elektronového páru|inertního elektronového páru]].
 
=== Aktinoidová kontrakce ===
 
{{Viz též|Aktinoidová kontrakce}}
Aktinoidová kontrakce je méně významná než lanthanoidová, ale příčiny vznkuvzniku jsou stejné.
 
==Experimentální hodnoty atomového poloměru<ref>J.C. Slater, ''J. Chem. Phys.'' 1964, '''41''', 3199</ref>==
| bgcolor="#ffb400" | [[Vápník|Ca]]<br/>180
| bgcolor="#ffa000" | [[Skandium|Sc]]<br/>160
| bgcolor="#ff8c00" | [[Titan (prvek)|Ti]]<br/>140
| bgcolor="#ff8700" | [[Vanad|V]]<br/>135
| bgcolor="#ff8c00" | [[Chrom|Cr]]<br/>140
| bgcolor="#ffc200" | [[Vápník|Ca]]<br/>194
| bgcolor="#ffb800" | [[Skandium|Sc]]<br/>184
| bgcolor="#ffb000" | [[Titan (prvek)|Ti]]<br/>176
| bgcolor="#ffab00" | [[Vanad|V]]<br/>171
| bgcolor="#ffa600" | [[Chrom|Cr]]<br/>166
|}</center>
 
== Související odkazyOdkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Související odkazy ===
* [[Délka vazby]]
* [[Iontový poloměr]]
 
== Reference ==
<references />
 
{{překlad|en|Atomic radius}}