Grónština: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 213.215.118.194 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 94.112.202.22 značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 20:
}}
[[Soubor:Parkverbot Grönland.jpg|350px|náhled|Nápisy v Grónsku jsou napsány v dánštině i grónštině.]]
'''Grónština''' (grónsky '''''Kalaallisut''''') je jazyk patřící do východoinuitské skupiny jazyků. Je úředním jazykem [[Grónsko|Grónska]] a jedná se o nejpoužívanější [[Inuitština|inuitský jazyk]]. Jedná se o polysyntetický jazyk (viz článek [[Typologická klasifikace jazyků]]) – mnoho slov je spojováno v jedno dlouhé slovo, jež ovšem v češtině může znamenat celou větu, například ''Niuerniarsuataartarpusi'' (Ni'u'ver'ni'jar'su'va'taar'tar'pu'si) – ''Kupujete mnoho zboží''.
Grónština rozlišuje jednotné i množné číslo. Má čtyři osoby, 8 [[Mluvnický pád|pádů]] ([[absolutiv]], [[relativ]], [[ekvativ]], [[instrumentál]], [[Lokál|lokativ]], [[allativ]], [[ablativ]] a [[prolativ]]), žádný [[Jmenný rod|rod]] a tři [[samohláska|samohlásky]]: /'''i'''/, /'''u'''/ a /'''a'''/. Grónština se píše [[Latinka|latinkou]]. Do roku [[1973]] se místo [[q]] používalo kra ('''[[ĸ]]''').
== Dialekty ==
Grónština se dělí na dialekty severní (''Avanersuaq''), východní (''Tunu'') a západní (''Kitaa'').
* Západní dialekt, zvaný též ''Kalaallisut'', je nejhojněji užívaný, mluví jím asi 54 000 obyvatel.
** Kalaallisut se dále dělí na 4 dialekty- ''severní'', kterým se mluví v osadách v [[Upernavické souostroví|Upernavickém souostroví]], [[Nuugaatsiaq]]u, [[Illorsuit]]u a obyvateli mluvícími Kalaallisutem v oblasti kolem [[Qaanaaq]]u, ''středoseverní'', kterým se mluví v osadách u zálivu [[Disko (záliv)|Disko]], [[Umanacký fjord|Umanackého fjordu]] a v [[Aasiaatské souostroví|Aasiaatském souostroví]], ''hlavní'', kterým se mluví v [[Qeqqata|Qeqqatě]], [[Nuuk]]u, [[Kapisillit]]u, [[Qeqertarsuatsiaat]]u a [[Paamiut]]u, a ''jižní'', kterým se mluví v kraji [[Kujalleq]] a v [[Arsuk]]u.
* Východnímu dialektu se říká také ''Tunumiit oraasiat'' a mluví jím asi 3 000 obyvatel.
* Severní je nejvíce odlišný od ostatních dvou, někdy se uvádí jako samostatný jazyk [[Inuktun]]. Je nejvíce podobný [[Kanada|kanadskému]] [[Inuitština|inuitskému jazyku]] ''[[inuktitut]]'', mluví jím asi 300 obyvatel a používá se především v okolí [[Qaanaaq]]u (Thuly).
== Psaný jazyk ==
Psaný jazyk je založen na gramatice [[Samuel Kleinschmidt|Samuela Kleinschmidta]] ([[1814]] – [[1886]]) z roku [[1851]]. Oficiální ortografická pravidla byla zavedena roku [[1973]]. Abeceda západního dialektu má 17 písmen:
'''Abeceda''': A a E e F f G g I i J j K k L l M m N n O o P p Q q R r S s T t U u V v<br />V některých slovech přijatých z [[dánština|dánštiny]] a ve jménech a příjmeních se objevuje také Bb, Cc, Dd, Hh, Ww, Xx, Yy, Zz, Øø, Öö, Åå a Ææ. Písmeno H se používá pouze v Inuktunu, v západním dialektu se nahrazuje za S.
=== Starý pravopis ===
Ve starém pravopisu, používaném do roku [[1973]], se nacházelo 44 písmen:
{| class="wikitable"
!Písmeno
|A
|Á
|Ä
|À
|Â
|Ã
|Æ
|B
|C
|D
|E
|Ê
|É
|F
|G
|H
|I
|Í
|Ì
|Î
|Ĩ
|Ï
|J
|K
|L
|M
|N
|Ñ
|O
|Ô
|P
|Κʼ
|R
|S
|T
|U
|Ú
|Ù
|Û
|V
|W
|X
|Y
|Z
|-
!Novější přepis
|A
|A
|A
|Aa
|Aa
|Aa
| -
| -
| -
| -
|E
|Ee
|Ii
|F
|G
| -
|I
|I
|Ii
|Ii
|Ii
| -
| J
|K
|L
|M
|N
|Nn
|O
|Oo
|P
|Q
|R
|S
|T
|U
|U
|Uu
|Uu
|V
| -
| -
|I
| -
|}
* Písmena Á, Í a Ú se používala k zapsání samohlásky před dvěma stejnými souhláskami za sebou (např. '''Í'''k'''á'''teq-'''Ik'''k'''at'''teq, Sarf'''á'''nguit-Sarf'''an'''nguit, Ak'''ú'''nâq-Ak'''un'''naaq). Podobným způsobem se používala i písmena À, Ã, Ì, Ĩ, Ù a Ũ, která se však používala k zapsání dlouhé samohlásky před dvěma stejnými souhláskami za sebou (např. Kal'''ã'''lisut-Kal'''aal'''lisut). Nepoužívala se před písmeny G, L, Q a S, protože měla vlastní spřežky na zdvojení, nebo se psala stejně jako dnes.
* Písmeno É se používalo výjimečně, sloužilo k zapsání dnešního ''ii'', zdvojnásobovalo však předchozí souhlásku (např. Man'''né'''tsok-Man'''ii'''tsoq).
* Do roku 1973 se místo q používala kra (Κʼ), v některých přepisech však bývá nahrazována za q.
* V minulosti byly používány spřežky ''gdl'', ''vdl'' a ''tdl'', které byly po změně pravopisu změněny na ''ll'' (např. I'''gdl'''orssuit-I'''ll'''orsuit, Iti'''vdl'''eq-Iti'''ll'''eq, Kuja'''tdl'''ek-Kuja'''ll'''eq), ''gs'' a ''gss,'' které byly změněny na ''ss'' (Savi'''gs'''ivik-Savi'''ss'''ivik), ''vk'', která byla změněna na ''kk'' (U'''vk'''usigssat-U'''kk'''usissat), ''ngm'', která byla změněna na ''mm'' (Ata'''ngm'''ik-Ata'''mm'''ik), ''rq'', která byla změněna na ''qq'' (Sa'''rq'''aq-Sa'''qq'''aq), ''ss'', která byla změněna na ''s'' (Nar'''ss'''ar'''ss'''uaq-Nar'''s'''ar'''s'''uaq), ''gt'', která byla změněna na ''tt'' (Ivi'''gt'''ut-Ivi'''tt'''uut), ''ae'', ''ai'' a ''au'', které byly změněné na ''aa'' ('''Au'''si'''ai'''t-'''Aa'''si'''aa'''t, Q'''ae'''rsut-Q'''aa'''rsut), ''gp'', která byla změněna na ''pp'' (Au'''gp'''ilagtoq-Aa'''pp'''ilattoq) a ''vn'', která byla změněna na ''nn'' (I'''vn'''ârssuit-I'''nn'''aarsuit)
* Vzácně se nahrazovalo dnešní ''tto'' na ''tse'' (např. I'''tse'''qqortoormiit-I'''tto'''qqortoormiit)
* Pro zapsání dlouhé samohlásky se v grónštině používala písmena Â, Î, Ô a Û. Tato písmena jsou nahrazena za ''aa'', ''ii'', ''oo'' a ''uu'' (např. P'''â'''miut-P'''aa'''miut, Tas'''î'''gdlak-Tas'''ii'''laq, Ítorqort'''ô'''rmît-Ittoqqort'''oo'''rmiit, N'''û'''gsuak-N'''uu'''ssuaq).
* Písmena Æ, B, C, W, X a Z se používala pouze vzácně v přejatých slovech, byla ovšem přesto brána jako část grónské abecedy.
| |||