Pavol Krúpa

Ing. Pavol Krúpa (*6. března 1972, Bratislava) je slovenský podnikatel a finančník žijící v České republice, majitel investiční společnosti Krupa Global Investments, dříve majoritní akcionář skupiny Arca Capital. Často bývá označován za oportunistického investora, finančního žraloka či dokonce nájezdníka, což vychází z faktu, že jeho obchodní aktivity jsou zpravidla soustředěny na oslabené soupeře a jeho akvizice většinou směřují k podnikům, které jsou buď na kolenou nebo jejichž majitelé se dostali do problémů. Krúpova obchodní strategie je obecně postavena na skupování pohledávek, akcií či obchodních podílů a nekompromisním přímém i nepřímém tlaku na vlastníky a management dané společnosti s cílem dosáhnout rychlého zisku. Sám Krúpa připouští, že jsou jeho postupy a aktivity někdy až agresivní.

Ing. Pavol Krúpa
Narození	6. března 1972 Bratislava
Bydliště	Myšlín, součást obce Mnichovice
Národnost	slovenská
Alma mater	Ekonomická univerzita v Bratislavě
Povolání	podnikatel a finančník
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jeho aktivistický přístup konkrétně v kauze OKD a tlak vyvíjený na Zdeňka Bakalu mu ze strany prezidenta Miloše Zemana, jehož je Krúpa jinak obdivovatelem a otevřeným podporovatelem, přinesli v roce 2018 ocenění v podobě státního vyznamenání, konkrétně Medaile Za zásluhy.

V českých podnikatelských kruzích, a následně i v médiích, se s odkazem na nejistou výši jeho majetku postupně vžila Krúpova přezdívka, resp. přídomek „asi miliardář“.

Studium a počáteční kariéra

V roce 1994 vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě, s podnikáním však začal již na střední škole. Sám při přednášce na pražské VŠE uvedl: „Můj první obchod byl takový, že jsem v Rakousku nakoupil zimní bundy po sezoně za několik set a před další zimou je prodával za dva a půl tisíce.“

Později založil společnost prodávající finanční a pojišťovací produkty. Jeho společníkem byl tehdy Peter Krištofovič, dnes jeden z nejbohatších Slováků. Jako podomní finanční zprostředkovatel měl zřejmě talent; jednu smlouvu podepsal také s manželkou pozdějšího premiéra Roberta Fica.

V polovině 90. let se Krúpa zaměřil na obchodování s cennými papíry, kdy se díky kupónové privatizaci otevřela řada příležitostí. Už tehdy se mu dařilo skupovat akcie různých společností, které se ziskem úspěšně prodával.

Podnikání

V roce 2003 založil na Slovensku společnost Arca Capital. Ta se zaměřuje na správu aktiv, energetiku a hledání obchodních příležitostí. Skupina Arca působí především ve střední a východní Evropě, má zastoupení v Bratislavě, Praze, Londýně a v Kyjevě a spravuje aktiva přes 1,4 miliardy eur (zhruba 36,5 miliardy korun). V říjnu 2018 Rastislav Velič, jeden ze společníků skupiny Arca, nicméně pro média uvedl, že Krúpův oportunismus již nebyl s podnikáním skupiny slučitelný a v témže roce Pavol Krúpa, dříve její majoritní vlastník, skupinu Arca Capital údajně opustil.

Podnikání se nyní věnuje pod vlastní hlavičkou Krupa Global Investments a.s. (KGI), kde pokračuje ve svých odvážných tazích jdoucích proti trhu, kdy například hned v roce 2018 KGI zakoupila klesající akcie společnosti Facebook v objemu 1,5 miliardy korun.

Kauzy a kontroverze

S vysoce agresivní podnikatelskou strategií Pavola Krúpy se pojí i řada různých kauz a kontroverzí.

Legalizace zázračného zbohatnutí Stanislava Grosse

Pavol Krúpa poprvé, a to hned razantně, vstoupil do českého mediálního prostoru v říjnu 2007, když od bývalého českého premiéra Stanislava Grosse koupil za cca 110 milionů Kč akcie společnosti Moravia Energo. Poté Krúpa tvrdil, že si akcie hodlá ponechat tři až pět let, aby je vzápětí prodal podnikateli Tomáši Chrenkovi za cca 150 milionů Kč. Tento obchod vyvolal velkou mediální pozornost, neboť poprvé po roce 1989 bylo zjevné, jak velké peníze lze v politice „vydělat“, a též bylo nasnadě podezření, že Pavol Krúpa se za výraznou provizi podíle na této transakci s cílem zdánlivě legalizovat Grossovo zbohatnutí.

Financování Tomáše Pitra při útěku před spravedlností

V srpnu 2007 koupila Krúpova společnost Arca Capital společnost Marila Balírny za cca půl miliardy korun. Ačkoliv to všichni zúčastnění popírali, Krúpa tímto obchodem fakticky napomohl s financováním útěku pravomocně odsouzeného podnikatele Tomáše Pitra před spravedlností, neboť Pitr prodávaný podnik zjevně skrytě ovládal a v čase obchodu byl na útěku před policií v zahraničí, protože odmítl nastoupit pětiletý trest odnětí svobody za daňové podvody.

Podezření ze zneužití interních informací ČEZ

Od konce roku 2006 vedla polostátní energetická společnost ČEZ a.s. soudní spor s bývalými minoritními akcionáři Severomoravské energetiky o doplacení hodnoty jejich akcií ve výši 20 mil. Kč. V roce 2013 do sporu skrytě vstoupila Krúpova společnost Arca Capital a ČEZ byl náhle ochoten vyplatit 349 mil. Kč, z čehož Arca Capital získala 166,4 mil. Kč. Obchod vyvolal pozornost Finančně analytického útvaru ministerstva financí a vedl až k zásahu policie, která nechala celou částku zmrazit a vedla v dané věci vyšetřování. Pavol Krúpa později médiím vysvětloval, že si pouze pročítal výroční zprávu společnosti ČEZ, a přitom jej napadlo, jak je v tomto sporu pozice ČEZ slabá a že by na celé věci mohl vydělat. Za čtrnáct dní poté vyšlo najevo, že ČEZ podal trestní oznámení na svého bývalého zaměstnance, který zřejmě z firmy vynášel interní informace a jehož přímý příbuzný z tohoto obchodu profitoval. Tato skutečnost vyvolává otázku, zda Pavol Krúpa nezneužil důvěrné interní informace firmy ČEZ.

Manipulace výběrového řízení České exportní banky

V říjnu 2014 Česká exportní banka (ČEB) vypsala výběrové řízení na prodej pohledávky 4,6 miliardy Kč, které měla za slovenskou ocelárnou Slovakia Steel Mills (SSM). O tuto pohledávku soutěžili Pavol Krúpa s Arca Capital a ukrajinská společnost KVV Group LLC. Ukrajinská KVV Group veřejně obvinila Pavola Krúpu, že se snažil zmanipulovat výběrové řízení ČEB tím, že opakovaně pomocí telefonátů a SMS zpráv zval akcionáře KVV Valerije Krishtalova na jednání do Prahy ve skupině J&T s cílem dohodnutí schématu, kterým by došlo ke zmanipulování výběrového řízení. KVV označila jak Mario Hoffmanna, tak Pavola Krúpu za podvodníky a uvedla, že má nahrané Krúpovy telefonické hovory a zálohované jeho SMS zprávy. Ve věci bylo podáno trestní oznámení.

(Ne)účast na krachu ČKD

V listopadu 2016 se Pavol Krúpa veřejně vyjádřil, že by uměl na krachu podniku ČKD vydělat, neboť dovede zpeněžit majetek, který by v ČKD stále měl být. Následně vyšlo najevo, že Krúpa v Arca Capital zaměstnal bývalou finanční ředitelku ČKD Soňu Vladařovou jako investiční ředitelku a členku dozorčí rady. Samotná Vladařová byla v dubnu 2018 obviněna Národní centrálou proti organizovanému zločinu z účasti na daňových podvodech v ČKD. Zaměstnáním Vladařové ve skupině Arca se tak Pavol Krúpa snažil dobrat k interním informacím z podniku, na který plánoval „zaútočit“.

Korupce politiků na Ukrajině

V souvislosti se svým podnikáním na Ukrajině Pavol Krúpa v rámci mediálních interview opakovaně připustil korumpování ukrajinských úředníků a politiků.

Podpora tehdejšího prokremelského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče

Pavol Krúpa v roce 2013 zveřejnil vlastní prohlášení, ve kterém schvaloval uvěznění bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenkové a později ji označil za kandidáta na Oskara za nejzkorumpovanějšího politika. Již v roce 2010 vychvaloval v médiích schopnosti tehdejšího ukrajinského prezidenta Janukovyče a tvrdil, že Ukrajina prostě potřebuje v nadsázce „diktátora“, který ukáže pevnou ruku. Když v roce 2013 došlo k protestům na Majdanu, napsal Pavol Krúpa pro server hnonline.sk článek, ve kterém odsuzoval opozici a vychvaloval tehdejšího prezidenta Janukoviče. Své politické postoje uceleně formuloval v rozhovoru pro Lidové noviny v roce 2014 když uvedl, že nejlepší formou vládnutí je osvícená diktatura. Pokud bychom měli takovou formu vlády, bylo by mu to jedno.

Vyhrožování dědicům pohledávky za ČSSD

Při snaze získat od pozůstalých po advokátu JUDr. Altnerovi jeho pohledávku za ČSSD ve výši přes 338 mil. Kč (za kterou chtěl zaplatit 55 mil. Kč), začal Pavol Krúpa v den úmrtí JUDr. Altnera přes média vyhrožoval jeho příbuzným, s tím že začal skupovat pohledávky za zesnulým a uplatní je, pokud mu dědicové neprodají pohledávku za ČSSD.

Vydírání Zdeňka Bakaly v kauze OKD

V roce 2018 byl Pavol Krúpa vyznamenán prezidentem Zemanem medailí za „boj“ proti finančníku Bakalovi. Již v roce 2015 v rozhovoru pro časopis Ekonom připustil, že jeho motivem není snaha pomoci horníkům, nýbrž má záměr svým agresivním chováním donutit Bakalu, aby jej jako obtížného minoritního vlastníka vyplatil (a rozdělil se tak s ním o kus kořisti z OKD). S tímto cílem Pavol Krúpa začal i přes klesající cenu skupovat akcie vlastníka OKD New World Resources, na čemž značně prodělal. Později začal skupovat i pohledávky za OKD. Jeho plán mu však nevyšel, Zdeněk Bakala jej nikdy nevyplatil a Krúpa si tímto pokusem přivodil významné finanční ztráty.

V září 2018 byla zveřejněna oficiální žaloba Zdeňka Bakaly, podaná k americkému federálnímu soudu v Jižní Karolíně. V dokumentu Zdeněk Bakala uvedl, že je se jej Pavol Krúpa snaží vydírat požadavkem na vyplacení půl miliardy korun za ztráty, které utrpěl nákupem akcií New World Resources. Krúpa měl dle žaloby opakovaně jednat v advokátní kanceláři Bakalova právníka, kde měl ústně i písemně vyhrožovat, že pokud mu Bakala požadovanou částku neuhradí, povede proti němu v USA cílenou placenou kampaň pomocí najatých komparsistů, bude obtěžovat Bakalovy obchodní partnery a známé, ale pokud by Bakala zaplatil, všechny své akce proti němu ukončí. Bakalova žaloba byla podána podle amerického zákona proti organizovanému vydírání RICO a při uznání viny by Pavolu Krúpovi mohlo hrozit až 20 let odnětí svobody.

Ztráta důvěry ze strany České národní banky

V únoru 2018 Česká národní banka neschválila záměr Pavola Krúpy řídit investiční fond Arca Capital CEE, označila Pavola Krúpu pro předchozí prohřešky vůči právním předpisům upravujícím činnost investičních společností, za nedůvěryhodnou osobu a výslovně uvedla, že o znovunabytí důvěryhodnosti je možné uvažovat nejdříve po uplynutí deseti let. Tento nebývale otevřeně odmítavý postoj ČNB k Pavolu Krúpovi zřejmě stál za jeho koncem ve skupině Arca, kterou sám zakládal, ale pro kterou se stal neudržitelnou přítěží.

Státní vyznamenání a vztah s Milošem Zemanem

28. října 2018 obdržel Pavol Krúpa z rukou prezident Miloše Zemana státní vyznamenání – Medaili Za zásluhy I. stupně. Prezident republiky Krúpu ocenil zejména za jeho boj proti podnikateli Zdeňku Bakalovi a soustavnou kritiku jeho působení v OKD, zejména stran vyvádění peněz a převodu hornických bytů.

Toto ocenění nicméně poněkud kalí fakt, že prezidentův obdivovatel a podporovatel Pavol Krúpa byl v roce 2017 významným dárce Strany práv občanů, jejímž je Miloš Zeman čestným předsedou, a ve které působí i jeho nejbližší spolupracovníci kancléř Vratislav Mynář a poradce Martin Nejedlý.

Stejně tak lze očekávat, že dle vyjádření obou se prezident Zeman po skončení funkčního období stane sousedem Pavola Krúpy ve středočeských Mnichovicích, přičemž je vysoce pravděpodobné, že s koupí nemovitosti pro plánovanou stavbu bungalovu Pavol Krúpa prezidentu Zemanovi minimálně radil.

Soukromí a rodina

Pavol Krúpa je známý svou oblibou luxusních aut značek Ferrari či Mercedes. V osobním životě se prezentuje jako starý mládenec, který se doposud neusadil.

Jeho bratr Jozef je starostou „milionářské“ městské části Bratislavy – Záhorské Bystrice. Synovec Juraj Krúpa „proslul“ střelbou z airsoftové pistole po chodcích v ulicích Bratislavy a vulgárními výroky před novináři po volbách bratislavského primátora v roce 2014.

Reference

Portály: Lidé | Česko