Pruské království: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Další územní růst Pruského království: fixlink |
typos -odkaz na rozcestník |
||
Řádek 56:
| počet obyvatel = 34,472,509
| počet obyvatel poznámka = (roku 1910)
| jazyky = [[němčina]] (úřední),<br />uznané: [[dolnoněmčina]], [[polština]], [[dánština]], [[Fríské jazyky|
| národnostní složení = [[Němci]], [[Poláci]], [[Litevci]] aj.
| náboženství = [[Protestantismus|protestantské]] ([[luteránství]] a [[kalvinismus]], od roku [[1817]] [[Pruská unie]])
Řádek 86:
V letech [[1772]]–[[1795]] se Pruské království zúčastnilo trojího [[dělení Polska]] a získalo tak rozsáhlá území na východě, mezi nimiž měly pro [[Prusko]] největší význam právě tzv. [[Prusy královské]] (pozdější Západní Prusko), což mělo za formální důsledek znovusjednocení Pruska a nárok na oprávněný titul pruského krále. A jelikož se tedy situace vyměnily a polský král se stal [[de facto]] závislým [[panovník]]em, změnil tehdejší „král v Prusku“ [[Fridrich II. Pruský|Fridrich II. ''Veliký'']] svůj titul a začal se tituloval (jak je běžné) jako „''pruský král''“ (''König von Preußen'').
Během trojího dělení Polska získalo Prusko kromě královského Pruska také tyto území: [[Varmie|Varmii]], [[Chelmiňsko]], Notečsko - [[Netzedistrikt]], [[Velkopolsko]], [[Kujavsko]], [[Siradzko]], [[Leczycko]] část [[Podlesí (region)|Podlesí]], a západní a severní [[Mazovsko]] včetně [[Varšava|Varšavy]]), kde pak postupně vznikly provincie [[Západní Prusko]], [[Nové Východní Prusko]] a [[Jižní Prusko]].
Za vlády kurfiřta [[Fridrich Vilém IV.|Fridricha Viléma IV.]] (pruský král Fridrich Vilém III.) v roce [[1806]], bylo do pruského království včleněno [[Braniborské kurfiřtství]], čímž skončila [[reálná unie]] Braniborska a Pruska.
Řádek 105:
Pruské království bylo roku [[1851]] poraženo [[Dánsko|Dánskem]] v [[prusko-dánská válka|prusko-dánské válce]] (1848–1851), v níž chtělo Prusko ovládnout Dánskem kontrolované [[Šlesvicko]] s početnou německou menšinou. Roku 1863 pak bylo Šlesvicko začleněno přímo do Dánska, což bylo zjevným porušením [[Londýnský protokol|Londýnského protokolu]] z roku 1851, v němž se Dánsko mimo jiné zavázalo ponechat Šlesvicku jeho práva.
Důsledkem byla následující [[německo-dánská válka]] roku [[1864]] pak Prusko s Rakouskem a ostatními německými státy bojovalo proti [[Dánsko|Dánsku]], které chtělo oddělit jím ovládané [[Hoštýnsko]] a [[Sasko-
Spor s [[Rakouské císařství|Rakouskem]] o vedoucí úlohu v Německém spolku a o [[Šlesvicko-Holštýnsko]] pak vedl roku [[1866]] k [[prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]], v níž bylo [[Rakousko]] a jeho spojenci poraženi. Prusko pak kromě [[anexe]] celého Šlesvicka-Holštýnska anektovalo rozsáhlá území rakouských spojenců [[Hannoverské království|Hannoverského království]], kurfiřtství [[Hesensko-Kasselsko|Hesenského]] a vévodství [[Nasavsko|Nasavského]].
| |||