Křivoklát: Porovnání verzí

 

== Historie ==

 

Křivoklát nejprve sloužil jako lovecký hrad knížat a králů. [[Kosmas]] se o Křivoklátu zmiňuje v souvislosti s lety 1110–1113, kdy na něm měl kníže [[Vladislav I.]] věznit svého bratrance [[Ota II. Olomoucký|Otu Olomouckého]].<ref name="andel"/> [[Archeologie|Archeologický]] průzkum však žádné osídlení z 11.–12. století neprokázal, a proto se předpokládá, že se Kosmova zmínka týká jiného stejnojmenného místa.<ref name="kuthan"/> Při průzkumu starého valu v jižním parkánu byly nalezeny střepy datované do raného středověku. Přesto však zůstává možnost, že hrad zmiňovaný roku 1110 stál na místě současného, nepravděpodobná.<ref name="durdik-dodatky4"/>

 

=== Středověk ===

 

Hrad byl založen nejspíše okolo roku 1230 na přelomu období vlády králů [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara&nbsp;I.]] a [[Václav I.|Václava&nbsp;I.]]<ref name="durdik"/> V první polovině [[13. století]] se stal jedním ze sídelních hradů českých králů a byl spravován purkrabím. Často zde pobýval Václav I. a [[Přemysl Otakar II.]] Ten dokončil přestavbu hradu a dal zbudovat hradní kapli. Po požáru Pražského hradu v roce 1316 se s dětmi na Křivoklát uchýlila královna [[Eliška Přemyslovna]].<ref name="kocourek"/> Po roztržce [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] s Eliškou Přemyslovnou a dvouměsíčním uvěznění na [[Loket (hrad)|Lokti]] zde v odloučení od matky prožil dětství (1319–1323) [[Karel IV.]] (1316-1378), tehdy ještě jako Václav.<ref name="cechura"/> Odtud 4. dubna 1323 odjel do Francie a o osm let později se sem vrátil i s těhotnou manželkou [[Blanka z Valois|Blankou z Valois]]. Na Křivoklátě se narodila jejich dcera [[Markéta Lucemburská (1335–1349)|Markéta]], budoucí uherská královna. Později však Karel dával přednost jím založenému hradu [[Karlštejn]]. Často zde pobýval před postavením hradu [[Točník (hrad)|Točník]] i [[Václav IV.]]

 

== Stavební podoba ==

 

Hrad stojí na nepravé [[Ostrožna|ostrožně]] tvořené [[Proterozoikum|starohorními]] [[Droba|drobami]] a&nbsp;jílovitými [[břidlice]]mi, které byly použity jako stavební materiál.<ref name="kukal"/> Strmé svahy ostrožny obtéká ze tří stran Rakovnický potok a&nbsp;snadný přístup zůstává pouze na východní straně.<ref name="mapa"/>

 

=== Přestavba Václava IV. ===

 

Na počátku čtrnáctého století hrad vyhořel. Mladší palácový okrsek v&nbsp;dolním hradu rychle zanikl a&nbsp;ostatní budovy byly pouze udržovány v&nbsp;provozuschopném stavu.<ref name="durdik"/> Rozsáhlou přestavbu zahájil až Václav IV., který si Křivoklát oblíbil zejména v&nbsp;počátku své vlády a&nbsp;po roce 1390 začal dávat přednost jiným hradům.<ref name="andel"/>

{{Podrobně|Kaple Korunování Panny Marie (Křivoklát)}}

 

 

Pozdně gotická [[Kaple Korunování Panny Marie (Křivoklát)|kaple Korunování Panny Marie]] z&nbsp;doby krále Vladislava&nbsp;II. Jagellonského se nachází v&nbsp;jižním křídle hradního jádra. Nahradila starší kapli svatého Václava ze třináctého století. Namísto původního rovného zakončení získala polygonální uzávěr a&nbsp;byla zaklenuta [[Gotická klenba#Síťová klenba|síťovou klenbou]]. V&nbsp;bočních stěnách se nachází řady sedilií oddělených šroubovitým středním sloupkem a&nbsp;zdobených mitrovitými oblouky s&nbsp;[[Krab (architektura)|kraby]]. Portál do [[sakristie]] je zdobený reliéfním rostlinným ornamentem.<ref name="poche"/>

 

=== Druhé (horní) nádvoří ===

Na nejvyšším místě hradní dispozice se tyčí 42&nbsp;m vysoký [[bergfrit]], za ním je umístěno relativně těsné jádro hradu, které je tvořeno trojicí [[křídlo (architektura)|křídel]] obklopujících trojúhelné [[nádvoří]]. Jižní křídlo obsahuje rozměrnou hradní [[Kaple Korunování Panny Marie (Křivoklát)|kapli Korunování Panny Marie]]. Západní křídlo obsahuje především velký sál a spolu se severním (královniným) křídlem, v němž byly původně menší soukromé prostory, tvoří hradní [[palác]].

 

** Prostřední cela s replikami mučících nástrojů

** Třetí cela se železnou pannou

* '''Stříbrnice''' (pod Královským sálem) – pokladnice, za husitských válek sem Zikmund Lucemburský nechal převézt [[české korunovační klenoty]]. Později se tu skladovaly zbraně hradní posádky nebo ulovená zvěř z okolních lesů. V současnosti jsou zde umístěny tři modely hradu. Na stěně visí ohořelé původní dubové dveře z 15. století (1490), jejichž klepadlo je ještě starší (kolem roku 1250). Mají rozměr 190&nbsp;×&nbsp;113&nbsp;cm.<ref name="pavelec"/> Kolem dveří na kovové aplikaci se dodnes zachoval původní nápis: ''Letha boziho tisiczeho cztirsteho sedmdesateho devateho ty su dwerze dielany za Hrozska z Prossowicz hitmana na hradku Krivoklatu''. Dveře byly poškozeny požárem v roce 1826, a proto Fürstenbergové nechali do vchodu vsadit jejich věrnou kopii.

 

1. patro:

| příjmení = Hoblíková

| jméno = Šárka

| datum přístupu = 2018-07-30

}}</ref>

* '''Knihovna''' – čítá na 53 tisíc svazků. Prakticky ji shromáždil jen jeden jediný člověk – lantkrabě Karel Egon I. Na sklonku jeho života obsahovala okolo 20 tisíc svazků. Největší knihou ve sbírce je hebrejská didaktika ze 17. století, která váží přes 11 kilogramů a čítá na 2500 stran. Další velké knihovny tohoto rodu rostly ve stejné době i v dalších sídlech rodu – v německém Donaueschingenu a v rakouské Vitorazi.

 

 

=== První (dolní) nádvoří ===

Za hradním jádrem se nalézá rozsáhlé [[předhradí]], které je kompletně obestavěno budovami a [[Boční palba|flankováno]] dvojicí pozdněgotických [[Bašta|bašt]], situovaných na spodních nárožích hradního areálu. Na jihu, nedaleko hradního jádra, je situována brána.

* '''Hlavní brána''' – nad ní na fasádě tesaný český lev.

* [[Tři veteráni]] (1984, režie: [[Oldřich Lipský]])

* [[Anděl Páně]] (2005, režie: [[Jiří Strach]])

* [[Kouzelník Žito (pohádka)|Kouzelník Žito]] (2018, režie: [[Zdeněk Zelenka]])