Halogenová vazba: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání odkazu - Halogen -> Halogeny |
aktualizace, doplnění + ref |
||
Řádek 2:
je jednou ze [[Molekulové interakce|slabých molekulových vazebných interakcí]], podobně jako známější [[vodíková vazba]]. Váže mezi sebou [[Halogeny|halogen]]ový atom jedné molekuly (přesněji jeho elektrofilní oblast) s [[elektronegativita|elektronegativním]] atomem druhé molekuly. Ačkoli první indicie existence této vazby jsou již z 19. století, vysvětlení bylo podáno teprve na začátku 21. století.
Obdobou halogenové vazby jsou u prvků 14.-16. skupiny vazba tetrelová, pniktogenová resp. chalkogenová.
==Fyzikálně chemický princip==▼
▲== Fyzikálně chemický princip ==
Přestože halogenový atom má vzhledem k vysoké elektronegativitě schopnost přitáhnout elektrony ze sousedních atomů molekuly a získává tak relativní záporný náboj, ukazují kvantově mechanické výpočty, že rozložení tohoto náboje není rovnoměrné, ale zaujímá kolem atomu jakýsi prstenec, uvnitř kterého je oblast s relativním kladným nábojem, tzv. σ-díra. Ta je pak v případě halogenové vazby přitahována k oblasti se záporným nábojem na druhé molekule.
== Definice ==
:„Halogenová vazba
| příjmení = Desiraju
| jméno = Gautam R.
| příjmení2 = Ho
| jméno2 = P. Shing
| příjmení3 = Kloo
| jméno3 = Lars
| příjmení4 = Legon
| jméno4 = Anthony C.
| příjmení5 = Marquardt
| jméno5 = Roberto
| příjmení6 = Metrangolo
| jméno6 = Pierangelo
| příjmení7 = Politzer
| jméno7 = Peter
| spoluautoři = RESNATI, Giuseppe; RISSANEN, Kari.
| titul = Definition of the halogen bond (IUPAC Recommendations 2013)
| periodikum = Pure and Applied Chemistry
| vydavatel = Walter de Gruyter Berlin/Boston
| rok vydání = 2013
| měsíc vydání = červenec
| den vydání = 10
| ročník = 85
| typ ročníku = svazek
| číslo = 8
| strany = 1711–1713
| url = https://www.degruyter.com/view/j/pac.2013.85.issue-8/pac-rec-12-05-10/pac-rec-12-05-10.xml
| dostupnost2 = PDF
| url2 = https://www.degruyter.com/downloadpdf/j/pac.2013.85.issue-8/pac-rec-12-05-10/pac-rec-12-05-10.pdf
| issn = 1365-3075
| doi = 10.1351/PAC-REC-12-05-10
| jazyk = anglicky
}}</ref>
== Značení ==▼
R-X je v halogenové vazbě donorem. X je halogenový atom s elektrofilní (chudou na elektrony) oblastí. Y-Z je v halogenové vazbě akceptorem a v typickém případě se jedná o jednoatomový či víceatomový anion nebo nukleofilní (bohatou na elektrony) oblast neutrální molekuly.▼
▲==Značení==
Stejně jako jiné slabé molekulové vazebné interakce se značí třemi tečkami.
Typickým případem je R−X•••Y−Z.
==Vlastnosti==▼
▲R-X je v halogenové vazbě donorem. X je halogenový atom s elektrofilní (chudou na elektrony) oblastí. Y-Z je v halogenové vazbě akceptorem a v typickém případě se jedná o jednoatomový či víceatomový anion nebo nukleofilní (bohatou na elektrony) oblast neutrální molekuly.
▲== Vlastnosti ==
*Halogenová vazba je velmi směrová. Směrovost je dána polohou σ-díry. Úhel mezi R-X•••Y je zpravidla přímý (180°).<ref name="IUPAC" />
*V komplexu R-X•••Y-Z je vzdálenost mezi X a Y zpravidla menší než součet [[van der Waalsův poloměr|van der Waalsových poloměrů]] X a Y. Délka kovalentní vazby R-X zpravidla halogenovou vazbou naroste.<ref name="IUPAC" />
Řádek 21 ⟶ 57:
*Síla halogenové vazby se může měnit úpravou chemického okolí halogenu. Navázáním silně elektronegativních atomů do blízkosti vazbového halogenového atomu (díky konjugovaným vazbám např. v aromatických sloučeninách, dobře přenášejícím náboj, to však může být i do relativně vzdálené oblasti molekuly) se u něj zvětší σ-díra a tedy i síla vazby.<ref name="Kolář_2012" />
== Výskyt a možné využití ==
Nekovalentní vazba mezi halogenem a elektronegativním atomem byla poprvé popsána v r. 1863 Frederickem Guthriem, který studoval komplexy amoniaku s jódem.
Řádek 42 ⟶ 78:
Halogenová vazba je středem pozornosti lékařské chemie. Je tomu proto, že velká část současně studovaných léků obsahuje některý z halogenů a výše uvedená schopnost upravovat sílu vazby navázáním elektronegativních atomů se může významně uplatnit při zlepšování účinnosti podobných preparátů.
== Chalkogenová, pniktogenová a tetrelová vazba ==
==Reference==▼
Obdobou halogenové vazby jsou u prvků [[Chalkogeny|16.]], [[Pniktogeny|15.]] a [[14. skupina|14. skupiny]] vazba chalkogenová, pniktogenová resp. tetrelová. Mají podobný mechanismus. Přesné definice vyvíjí IUPAC v rámci speciálního projektu,<ref name="IUPAC_2016">{{Citace elektronického periodika
| autor = IUPAC Project
| titul = Categorizing Chalcogen, Pnictogen, and Tetrel Bonds, and Other Interactions Involving Groups 14-16 Elements
| periodikum = Chemistry International
| vydavatel = Walter de Gruyter Berlin/Boston
| rok vydání = 2016
| měsíc vydání = prosinec
| den vydání = 16
| ročník = 38
| typ ročníku = svazek
| číslo = 6
| strany = 22–24
| url = https://www.degruyter.com/view/j/ci.2016.38.issue-6/ci-2016-0617/ci-2016-0617.xml
| issn = 1365-2192
| doi = 10.1515/ci-2016-0617
| jazyk = anglicky
}}</ref> zatím je vydána pracovní verze definice chalkogenové vazby.<ref name="IUPAC_2019">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Aakeroy
| jméno = Christer B.
| příjmení2 = Bryce
| jméno2 = David L.
| příjmení3 = Desiraju
| jméno3 = Gautam R.
| příjmení4 = Frontera
| jméno4 = Antonio
| příjmení5 = Legon
| jméno5 = Anthony C.
| příjmení6 = Nicotra
| jméno6 = Francesco
| příjmení7 = Rissanen
| jméno7 = Kari
| spoluautoři = SCHEINER, Steve; TERRANEO, Giancarlo; METRANGOLO, Pierangelo; RESNATI, Giuseppe.
| titul = Definition of the chalcogen bond
| periodikum = IUPAC News
| vydavatel = Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii
| rok vydání = 2019
| měsíc vydání = leden
| den vydání = 17
| strany =
| poznámka =
| url = https://iupac.org/definition-of-the-chalcogen-bond/
| dostupnost2 = PDF
| url2 = https://iupac.org/wp-content/uploads/2019/01/Chalcogen-bond_Resnati_pr201901.pdf
| jazyk = anglicky
}}</ref>
▲== Reference ==
<references />
| |||