William Shakespeare: Porovnání verzí

}}</ref>.

 

nám časem velmi dobře poslouží&nbsp;...<ref name="sladek">{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Shakespeare

| datum přístupu = 2016-01-09

| strany =169

 

Po ''Hamletovi'' Shakespeare svůj poetický styl dále měnil, a to zejména v&nbsp;emocionálnějších pasážích pozdních tragédií. Literární kritik A. C. Bradley popsal tento styl jako „více koncentrovaný, rychlý, pestrý a ve stavbě méně pravidelný, nezřídka kroucený nebo náznakový“.<ref>Bradey, strana 91</ref> V&nbsp;posledním období své kariéry používal Shakespeare mnoho technik, aby dosáhl tohoto stylu. Ty zahrnují neúplné syntaxe na konci věty, nepravidelné pauzy a ukončení a extrémní kolísání větné struktury a délky.<ref name="McDxxxxii">McDonald, 2006, strany 42–6</ref> V&nbsp;''[[Macbeth]]ovi'' například jazyk přeskakuje z&nbsp;jedné nepříbuzné metafory či přirovnání k&nbsp;druhé: „''was the hope drunk/ Wherein you dressed yourself?''“ (1.7.35-38) - česky „''A&nbsp;což ta naděj byla opilou, již oblékl jsi dřív?''“; „...&nbsp;pity, like a naked new-born babe/ Striding the blast, or heaven's&nbsp;cherubim, hors'd/ Upon the sightless couriers of the air&nbsp;...“(1.7.21-25) - česky „...&nbsp;a žel jak nahé novorozeně na vichru jedoucí, neb jak cherub na vzdušných ořích neviditelných ten hrůzný čin v&nbsp;zrak každý zadují... “.<ref name="sladek-macbeth" /> Posluchač je vyzván, aby si sám dokončil smysl.<ref name="McDxxxxii" /> V&nbsp;pozdních romancích (tragikomediích), kde pracuje s&nbsp;posuny v&nbsp;čase a překvapivými obraty zápletek, se inspiroval nejnovějším poetickým stylem, ve kterém jsou dlouhé a krátké věty postaveny proti sobě, věty jsou nakupeny, přehazuje se předmět a podmět a slova jsou vynechávána. Tím je vytvářen efekt spontánnosti.<ref>McDonald, 2006, strany 36, 39, 75</ref>