Verze z 29. 7. 2007, 20:09 editovat Podzemnik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 55 802 editací Nová stránka: '''Fenomenologie náboženství''' je metodologická disciplína zkoumající náboženské jevy, které porovnává, třídí, hledá vzájemné spojitosti, odlišnosti apod. Vznikl...		Verze z 29. 7. 2007, 20:10 editovat zrušit editaci Podzemnik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 55 802 editací m →‎Vznik fenomenologie náboženství Přejít na další porovnání →
Řádek 3: == Vznik fenomenologie náboženství == Fenomenologie náboženství vzniká v souvislosti s utvářením nové vědy, [[~~religionistiky~~religionistika\|religionistiky]]. Pojmenování fenomenologie náboženství poprvé veřejně užil [[Pierre Daniel Chantepie de la Saussaye]] ve své knize ''Učebnice dějin náboženství'' (orig. ''Lehrbuch der Religionsgeschichte'', 1887). V této době se však neujal ani název, ani metoda samotná. Další snahy o zpracování základních postupů fenomenologie náboženství se objevily v knize [[Rudolf Otto\|Rudolfa Otta]] ''Das Heilige'' (''Posvátno'') a práci [[Max Scheler\|Maxe Schelera]] ''Vom Ewigen in Menschen''. Avšak vznik fenomenologie náboženství jako nového oboru se klade až do roku [[1925]], kdy Gerardus van der Leeuw vydává svůj ''Úvod do fenomenologie náboženství'' (orig. ''Einführung in die Religionsphänomenologie''). Podnětem pro vznik náboženské fenomenologie byl obrovský růst [[etnografie\|etnografických]], [[archeologie\|archeologických]] a [[filologie\|filologických]] výzkumů, ke kterým se pojí obrovský nárůst nashromážděného materiálu, se kterým bylo třeba systematicky pracovat a nějak jej uspořádat. Fenomenologie se pro to jevila jako dobrý nástroj.

Fenomenologie náboženství: Porovnání verzí