Verze z 11. 1. 2019, 12:21 editovat OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 117 233 editací Ženy se tradicně věnují kočíkářství a výrobě oděvů, v nouzi často sešité z hadříků, bývají proto označováni za vynálezce patchworku. - vše beze zdroje, dlouhodobý problém ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 1. 2019, 22:08 editovat zrušit editaci 91.224.48.105 (diskuse) něco o Osceolovi a jak zemřel, život Seminolů, fotka Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[File:Osceola.jpg\|thumb\|Portrét Osceoly od George Catlina]] '''Seminolové''' jsou [[Indiáni\|indiánský]] kmen žijící v [[Spojené státy americké\|USA]]. V současnosti má asi 12 000 příslušníků, kteří jsou rozděleni do dvou skupin: jedna žije v [[Oklahoma\|Oklahomě]], druhá na [[Florida\|Floridě]]. == Historie == Seminolové ~~pocházejí~~sami sebe nazývají Kaniuksalgi "Lidé z poloostrova". Pocházejí z části [[Kríkové\|Kríků]], která se v průběhu 18. století usadila na tehdy řídce zalidněném poloostrově [[Florida]] a asimilovali místní kmeny [[Timukuové\|Timukuů]] a Kalusů. Byli řazeni mezi tzv. [[Pět civilizovaných kmenů]], vycházeli s bělochy dobře a přejímali mnohé prvky jejich způsobu života. To se změnilo roku 1821, kdy se [[Florida]] stala součástí [[Spojené státy americké\|USA]]. Američané začali zabírat půdu Seminolů a nutit je k vystěhování do indiánského teritoria [[Oklahoma]], což vedlo k sérii tzv. seminolských válek. Těch se zúčastnil také český dobrodruh [[Čeněk Paclt]] z [[Turnov]]a - bojoval jako [[žoldnéř]] na straně federální vlády, ale jeho zápisky prozrazují sympatie k Indiánům. Odboj vedli náčelník [[Osceola]] (1804-1838) a [[medicinman]] Abiaka. Příslušníci kmene se před pronásledováním uchýlili do močálů [[Everglades]] (odtud jejich někdejší pojmenování ''Bažinní Indiáni'') a využívali jejich neprostupného terénu k vedení [[partyzán]]ské války. Přidali se k nim také uprchlí černí otroci, ~~(jejich~~jejichž potomci tvoří dodnes zvláštní etnickou skupinu Černých Seminolů). Osceola s hrstkou mužů po pět let vzdoroval americké armádě, roku 1837 byl zradou zajat a nedolouho poté zemřel ve vězení (v [[Charleston]]u, podle oficiální verze na malárii či angínu, podle [[Václav Šolc (etnograf)\|Václava Šolce]] spáchal sebevraždu),<ref{{Citace vemonografie \| příjmení = Šolc \| jméno = Václav \| rok = 1989 \| titul = Indiánské historie \| místo = Praha}}></ref>. Nedlouho před smrtí vznikl jeho nejznámnější portrét od [[George Carlin\|George Catlina]]. Ve čtyřicátých letech 19. století zůstalo na Floridě jen necelých 500 Seminolů, ale ~~definitivně~~náčelník ~~byl~~Hóláta ~~jejich~~Miko ~~odpor~~(seminolsky ~~zlomen~~Silný [[Aligátor severoamerický\|aligátor]], Američany zván Billy Bowlegs) vedl guerillovou válku proti americké armádě až do roku 1858 -. Seminolové si ~~však~~ dodnes zakládají na tom, že oficiálně nepodepsali kapitulaci<ref>Zelený, Mnislav, Indiánská encyklopedie. Indiáni tří Amerik. Praha: Albatros, 1994.</ref>. Větší část kmene skončila v Oklahomě, kde se v době [[Americká občanská válka\|občanské války]] rozdělili na příznivce Unie a Konfederace; ti kteří zůstali na Floridě, živořili v nehostinných oblastech, americké občanství obdrželi až v roce 1934, jejich osud se začal zlepšovat až po 2. světové válce. V roce 1962 se od Seminolů oddělili Mikasukiové a byli uznáni jako samostatný kmen.▼ ▲Odboj vedli náčelník [[Osceola]] (1804-1838) a [[medicinman]] Abiaka. Příslušníci kmene se před pronásledováním uchýlili do močálů [[Everglades]] (odtud jejich někdejší pojmenování ''Bažinní Indiáni'') a využívali jejich neprostupného terénu k vedení [[partyzán]]ské války. Přidali se k nim také uprchlí černí otroci (jejich potomci tvoří dodnes zvláštní etnickou skupinu Černých Seminolů). Osceola byl zajat a zemřel ve vězení (podle oficiální verze na malárii, podle Václava Šolce spáchal sebevraždu), ve čtyřicátých letech 19. století zůstalo na Floridě jen necelých 500 Seminolů, ale definitivně byl jejich odpor zlomen roku 1858 - Seminolové si však dodnes zakládají na tom, že oficiálně nepodepsali kapitulaci. Větší část kmene skončila v Oklahomě, kde se v době [[Americká občanská válka\|občanské války]] rozdělili na příznivce Unie a Konfederace; ti kteří zůstali na Floridě, živořili v nehostinných oblastech, americké občanství obdrželi až v roce 1934, jejich osud se začal zlepšovat až po 2. světové válce. V roce 1962 se od Seminolů oddělili Mikasukiové a byli uznáni jako samostatný kmen. == Způsob života == [[Soubor:Seminole family Cypress Tiger.jpg\|thumb\|Seminolské ženy v tradičních oděvech, fotografie z roku 1916.]] Seminolové se zabývali primitivním pěstováním [[kukuřice]], které doplňovali rybolovem a lovem [[aligátor]]ů; vynikali v zacházení s lukem. Žili v obydlích nazývaných ''chickees'', což byly dřevěné plošiny na kůlech kryté palmovým listím. Důležitou roli v jejich náboženství hrálo rituální užívání halucinogenního "černého nápoje", což byl odvar z [[cesmína\|cesmíny]]. Bývají také označováni za vynálezce [[patchwork]]u, když v nouzi vyráběli oděvy z různobarevných hadříků. Dnes je hlavním zdrojem obživy Seminolů provozování kasin a řetězce ''Hard Rock Café''. Seminolové se zabývali primitivním pěstováním [[kukuřice]], tvořící základ jejich potravy. Zemědělství doplňovali rybolovem a lovem [[aligátor]]ů; vynikali v zacházení s lukem. Žili v obydlích nazývaných ''čikí'' (chickee), což byly dřevěné plošiny na kůlech kryté palmovým listím. Muži lovili, stavěli obydlí a vyráběli ze dřeva dlabané [[kanoe]], luky, nádoby, ženskou prací bylo košíkářství a šití oděvů, v nouzi vyráběli oděvy sešíváním různobarevných hadříků, a proto bývají označováni za vynálezce [[patchwork]]u.Jejich náboženství bylo animistické, důležitou roli pri rituálech hrálo pití "černého nápoje", což byl psychoaktivní odvar z [[cesmína\|cesmíny]], ve větších dávkách vyvolávající [[zvracení]]. Zvracení však bylo indiány vítáno jako vnitřní očista těla i ducha. Jméno náčelníka Osceoly znamená "Ten, který křičí (po požití) černého nápoje". Nejvýznamenějším obřadem ročního cyklu byla ''Puskita'', slavnost zelené kukuřice, míru a obnovy, konaná v červnu.<ref>Zelený, Mnislav, Indiánská encyklopedie. Indiáni tří Amerik. Praha: Albatros, 1994.</ref> Dnes je hlavním zdrojem obživy Seminolů v Oklahomě provozování kasin a řetězce ''Hard Rock Café'', na Floridě pracují jako turističtí průvodci v oblasti Everglades. == Populární kultura == Statečný boj Seminolů za svobodu inspiroval filmy Budda Boettichera ''Seminolové'' (1953) či Konrada Petzolda ''Statečný Osceola'' (1971, v titulní roli [[Gojko Mitič]]) i knihu Dolores Johnsonové ''Seminolské deníky''.

Seminolové: Porovnání verzí