Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 2 211 bajtů ,  před 9 měsíci
typo, port abecedně, ref
'''Generální sněm''' (německy ''Generallandtag'') byl sněm [[Stavy|stavů]] ze dvou nebo více zemí Koruny české (''Corona regni Bohemiae''), to jest z [[České království|Českého království]], [[Moravské markrabství|Moravského markrabství]], Slezského vévodství, [[Horní Lužice|Horní]] a [[Dolní Lužice]]. Poprvé byl svolán za vlády [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] (králem 1310-13461310–1346) v první polovině 14. století. Na generálních sněmech se jednalo o společných zájmech státu, o nástupnictví na trůn, korunovaci, zahraniční politice (obrana státu před [[Osmanská říše|Osmany]]), celostátních právních záležitostech, náboženských otázkách a králových propozicích. Generální sněmy byly svolávány podle vůle panovníka,<ref samostatnouname="Malý">{{Citace iniciativou se nevyznačovaly, ani nezískaly funkci pojítka všech korunních zemí. Generální stavy tvořily buď delegace stavů všech zemí nebo [[český zemský sněm]] rozšířený o delegace ostatních zemí. V delegacích na sněm bývaly zastoupeny všechny stavy jednotlivých zemí. Delegace byly voleny stavy, které je vybavily instrukcemi a plnou mocí. Vydržování delegací a finanční náklady spojené s účastní na sněmu nesla vysílající země. Při hlasování měla každá země jeden hlas. K usnesení nebylo třeba dohody všech zemí, dohoda mezi několika zeměmi byla závazná jen pro ně. Usnesení nabylo platnosti po schválení králem a zápisu do českých [[Zemské desky|zemských desk]]. Generální sněm se nestal dualistickou institucí celokorunního charakteru, to jest protiváhou panovníka (výjimkou byl sněm v roce [[1619]]). Po vydání [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] ([[1627]] pro Čechy, [[1628]] pro Moravu) se generální sněmy už nekonaly. Náhradou měla být všeobecná stavovská shromáždění, která se scházela při korunovaci českého krále a kdy se novému panovníkovi holdovalo. [[Fundamentální články]] z roku [[1871]] obsahovaly požadavek svolávání generálních sněmů, nebyly ovšem přijaty. Tehdy se myšlenka generálních sněmů objevila naposledy.monografie
| příjmení = Malý
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Malý
| spoluautoři = a kol.
| titul = Dějiny českého a československého práva do roku 1945
| vydavatel = Linde Praha a.s.
| místo = Praha
| rok = 1997
| počet stran = 576
| isbn = 80-7201-045-X
| strany = 61–62
}}</ref> samostatnou iniciativou se nevyznačovaly, ani nezískaly funkci pojítka všech korunních zemí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hledíková
| jméno = Zdenka
| odkaz na autora = Zdenka Hledíková
| příjmení2 = Janák
| jméno2 = Jan
| odkaz na autora2 = Jan Janák (historik)
| příjmení3 = Dobeš
| jméno3 = Jan
| odkaz na autora3 =
| titul = Dějiny správy v českých zemích&nbsp;: Od počátku státu po současnost
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 570
| isbn = 80-7106-709-1
| strany = 55 a 95
}}</ref> Generální stavy tvořily buď delegace stavů všech zemí nebo [[český zemský sněm]] rozšířený o delegace ostatních zemí. V delegacích na sněm bývaly zastoupeny všechny stavy jednotlivých zemí.<ref name="správa 95">''Dějiny správy'', s. 95</ref> Delegace byly voleny stavy, které je vybavily instrukcemi a plnou mocí.<ref name="správa 95"/> Vydržování delegací a finanční náklady spojené s účastní na sněmu nesla vysílající země.<ref name="Malý"/> Při hlasování měla každá země jeden hlas.<ref name="Malý"/><ref name="správa 95"/> K usnesení nebylo třeba dohody všech zemí, dohoda mezi několika zeměmi byla závazná jen pro ně.<ref name="Vykoupil">{{Citace monografie
| příjmení = VYKOUPIL
| jméno = Libor
| titul = Slovník českých dějin
| vydavatel = Julius Zirkus
| místo = Brno
| rok = 2000
| vydání= 2
| typ_vydání= přepracované a doplněné
| počet stran = 772
| isbn = 80-902782-0-5
| strany = 182–183
}}</ref><ref name="Malý"/> Usnesení nabylo platnosti po schválení králem a zápisu do českých [[Zemské desky|zemských desk]].<ref name="správa 95"/> Generální sněm se nestal dualistickou institucí celokorunního charakteru, to jest protiváhou panovníka (výjimkou byl sněm v roce [[1619]]). Po vydání [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] ([[1627]] pro Čechy, [[1628]] pro Moravu) se generální sněmy už nekonaly. Náhradou měla být všeobecná stavovská shromáždění, která se scházela při korunovaci českého krále a kdy se novému panovníkovi holdovalo.<ref name="Čapka">{{Citace monografie
| příjmení = Čapka
| jméno = František
| odkaz na autora = František Čapka (historik)
| titul = Slovník českých a světových dějin
| vydavatel = Akademické nakladatelství CERM, s. r. o.
| místo = Brno
| rok = 1998
| počet stran = 434
| isbn = 80-7204-081-2
| strany = 116}}</ref> [[Fundamentální články]] z roku [[1871]] obsahovaly požadavek svolávání generálních sněmů, nebyly ovšem přijaty. Tehdy se myšlenka generálních sněmů objevila naposledy.<ref name="Vykoupil"/><ref name="Čapka"/>
 
== Některé generální sněmy ==
* [[1331]] v [[Domažlice|Domažlicích]] - první generální sněm<ref name="Vykoupil"/><ref name="Čapka"/>
* [[1355]] odmítnutí zákoníku [[Majestas Carolina|Maiestas Carolina]] a projednávání otázky dědičnosti Moravy v sekundogenituře [[Lucemburkové|lucemburské dynastie]]<ref name="Vykoupil"/><ref name="Čapka"/>
* [[1356]] obecný [[landfrýd]]<ref name="Čapka"/>
* ([[1421]] [[Čáslavský sněm]] - první husitský sněm - přítomni i zástupci moravské šlechty)<ref>''Dějiny správy'', s. 80</ref>
* [[1436]] Čechy a Morava<ref name="správa 95"/>
* [[1453]] Čechy a Morava<ref name="správa 95"/>
* [[1458]] Slezsko a Lužice<ref name="správa 95"/>
* [[1459]] Slezsko a Lužice<ref name="správa 95"/>
* [[1512]] v [[Kladsko|Kladsku]] - všechny země - jednání o postihu zemských škůdců<ref name="Vykoupil"/><ref name="správa 95"/>
* [[1518]] v [[Kladsko|Kladsku]] - všechny země - jednání o postihu zemských škůdců<ref name="Vykoupil"/><ref name="správa 95"/>
* [[1619]] v Praze - účast všech zemí. Sněm začal [[8. červenec|8. července]] a trval dva měsíce.<ref name="Vykoupil"/> Od předchozích se lišil. [[31. červenec|31. července]] byla uzavřena [[Česká konfederace|české konfederace]] (''Confoederatio Bohemica''; ústava, která ve 100 článcích upravovala vztahy mezi zeměmi Koruny české, společnými institucemi konfederace měl být panovník, generální sněm, protestantské náboženství a společné vojenské velení).<ref name="Malý 77">MALÝ, s. 77</ref> [[19. srpen|19. srpna]] byl sesazen [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] (králem 1619, 1620-16371620–1637) z českého trůnu a konečně [[26. srpen|26.]] a [[27. srpen|27. srpna]] byl falcký kurfiřt [[Fridrich Falcký]] zvolen českým králem (vládl 1619-16201619–1620).<ref name="Malý 77"/>
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| počet stran = 570
| isbn = 80-7106-709-1
| strany = 55, 80, 86, 95-9695–96
}}
* {{Citace monografie
| počet stran = 576
| isbn = 80-7201-045-X
| strany = 36, 61-6261–62, 77, 86
}}
* {{Citace monografie
| počet stran = 772
| isbn = 80-902782-0-5
| strany = 182-183182–183
}}
 
* [[Země Koruny české]]
 
{{Portály|Středověk|Novověk|Středověk}}
 
[[Kategorie:Dějiny správy v Česku]]