Generální sněm: Porovnání verzí

'''Generální sněm''' (německy ''Generallandtag'') byl sněm [[Stavy|stavů]] ze dvou nebo více zemí Koruny české (''Corona regni Bohemiae''), to jest z [[České království|Českého království]], [[Moravské markrabství|Moravského markrabství]], Slezského vévodství, [[Horní Lužice|Horní]] a [[Dolní Lužice]]. Poprvé byl svolán za vlády [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] (králem 1310-13461310–1346) v první polovině 14. století. Na generálních sněmech se jednalo o společných zájmech státu, o nástupnictví na trůn, korunovaci, zahraniční politice (obrana státu před [[Osmanská říše|Osmany]]), celostátních právních záležitostech, náboženských otázkách a králových propozicích. Generální sněmy byly svolávány podle vůle panovníka,<ref samostatnouname="Malý">{{Citace iniciativou se nevyznačovaly, ani nezískaly funkci pojítka všech korunních zemí. Generální stavy tvořily buď delegace stavů všech zemí nebo [[český zemský sněm]] rozšířený o delegace ostatních zemí. V delegacích na sněm bývaly zastoupeny všechny stavy jednotlivých zemí. Delegace byly voleny stavy, které je vybavily instrukcemi a plnou mocí. Vydržování delegací a finanční náklady spojené s účastní na sněmu nesla vysílající země. Při hlasování měla každá země jeden hlas. K usnesení nebylo třeba dohody všech zemí, dohoda mezi několika zeměmi byla závazná jen pro ně. Usnesení nabylo platnosti po schválení králem a zápisu do českých [[Zemské desky|zemských desk]]. Generální sněm se nestal dualistickou institucí celokorunního charakteru, to jest protiváhou panovníka (výjimkou byl sněm v roce [[1619]]). Po vydání [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] ([[1627]] pro Čechy, [[1628]] pro Moravu) se generální sněmy už nekonaly. Náhradou měla být všeobecná stavovská shromáždění, která se scházela při korunovaci českého krále a kdy se novému panovníkovi holdovalo. [[Fundamentální články]] z roku [[1871]] obsahovaly požadavek svolávání generálních sněmů, nebyly ovšem přijaty. Tehdy se myšlenka generálních sněmů objevila naposledy.monografie

* [[1331]] v [[Domažlice|Domažlicích]] -– první generální sněm<ref name="Vykoupil"/><ref name="Čapka"/>

* [[1355]] odmítnutí zákoníku [[Majestas Carolina|Maiestas Carolina]] a projednávání otázky dědičnosti Moravy v sekundogenituře [[Lucemburkové|lucemburské dynastie]]<ref name="Vykoupil"/><ref name="Čapka"/>

* [[1356]] obecný [[landfrýd]]<ref name="Čapka"/>

* ([[1421]] [[Čáslavský sněm]] -– první husitský sněm -– přítomni i zástupci moravské šlechty)<ref>''Dějiny správy'', s. 80</ref>

* [[1436]] Čechy a Morava<ref name="správa 95"/>

* [[1453]] Čechy a Morava<ref name="správa 95"/>

* [[1458]] Slezsko a Lužice<ref name="správa 95"/>

* [[1459]] Slezsko a Lužice<ref name="správa 95"/>

* [[1512]] v [[Kladsko|Kladsku]] -– všechny země -– jednání o postihu zemských škůdců<ref name="Vykoupil"/><ref name="správa 95"/>

* [[1518]] v [[Kladsko|Kladsku]] -– všechny země -– jednání o postihu zemských škůdců<ref name="Vykoupil"/><ref name="správa 95"/>

* [[1619]] v Praze - účast všech zemí. Sněm začal [[8. červenec|8. července]] a trval dva měsíce.<ref name="Vykoupil"/> Od předchozích se lišil. [[31. červenec|31. července]] byla uzavřena [[Česká konfederace|české konfederace]] (''Confoederatio Bohemica''; ústava, která ve 100 článcích upravovala vztahy mezi zeměmi Koruny české, společnými institucemi konfederace měl být panovník, generální sněm, protestantské náboženství a společné vojenské velení).<ref name="Malý 77">MALÝ, s. 77</ref> [[19. srpen|19. srpna]] byl sesazen [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] (králem 1619, 1620-16371620–1637) z českého trůnu a konečně [[26. srpen|26.]] a [[27. srpen|27. srpna]] byl falcký kurfiřt [[Fridrich Falcký]] zvolen českým králem (vládl 1619-16201619–1620).<ref name="Malý 77"/>

| strany = 55, 80, 86, 95-9695–96

| strany = 36, 61-6261–62, 77, 86

| strany = 182-183182–183

{{Portály|Středověk|Novověk|Středověk}}