Wikipedie

Esterházyové: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
fixlink
celkové úpravy
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 21:
 
== Původ rodiny Esterházyů ==
[[Soubor:Forchtenstein Burg Forchtenstein (02).jpg|náhled|[[Forchtenstein (hrad)|Hrad Forchtenstein]] je v držení rodu od roku [[1622]]]]
VznikPůvod rodinyrodu lze zpětně sledovat až do [[13. století]]. Poprvé je v dokumentech uvedena rodina "Zerház de Zerhásház" v roce [[1527]]. Sňatkem získali přívlastek „de [[Galanta]]". Galantapodle jeslovenského [[město]]města nedaleko [[Bratislava|Bratislavy]] na Malém [[Malý Dunaj|Malém Dunaji]]i [[východ]]něvýchodně od města.
 
Tři bratři [[baron]] [[Mikuláš Esterházy]] (1582–1645), baron [[Pavel Esterházy]] a baron Daniel Esterházy jsouzaložili hlavní rodinné větve Esterházyů po otci až do dneška hlavní větve rodiny Esterházysoučasnosti, postupně získali panství [[Forchtenstein (hrad)|Forchtenstein]], [[Zvolen]] a [[Csesznek|Česnek]].
 
=== Od malé šlechty k magnátům ===
Baron Mikuláš Esterházy mezi svými dvěma bratry vyčníval, dopracoval se až k diplomatickému vyjednávání mezi malou maďarskou šlechtou s velkými a rozhodujícími velmoži. Dříve protestantská rodina konvertovala ke [[Katolicismus|katolictví]] a prokazovala věrnost [[císař]]i [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] ([[uherský král]]). Dosáhl vzestupu rodu až k povýšení do [[hrabě]]cího titulu.
 
=== Osmanská hrozba ===
Pro císaře znamenal Esterházy důležitou vojenskou záštitu proti [[Turci|Turkům]], kteří byli hrozbou pro [[Uhersko|Uhry]] i celou [[střední Evropa|střední Evropu]], protože rodina vedla boj proti Turkům na vlastní náklady. Bylo pozoruhodné, sestavit [[armáda|vojenský]] kontingent a motivovat tím uherskou [[šlechta|šlechtu]] k napodobení. Členové rodu Esterházy opakovaně bojovali proti Turkům, především v [[17. století]].
 
V „[[Bitva u Vozokan|bitvě u Vozokan]]“ (maďarsky: Nagyvezekény, slovensky v roce 1652: „Veľké Vozokany“) padli čtyři členové rodiny, mezi nimi [[LadislausLadislav Esterházy de Galanta]] (1626–1652), syn [[palatin]]a [[Mikuláš Esterházy|Mikuláše Esterházyho]] (1582–1645) a jeho [[bratranec|bratranci]] FranzFrantišek, Tomáš a Kašpar.
 
Hrabě Mikuláš a jeho syn, pozdější [[kníže]] [[Pavel I. Esterházy z Galanty]] (1635–1713), zastávali po dvě generace úřad [[Palatin (Uhry)|palatina]].
 
=== Povýšení do knížecího stavu ===
[[Soubor:Eisenstadt - Schloss Esterhazy.JPG|náhled|[[Eisenstadt (zámek)|Zámek Eisenstadt]] – hlavní rodové sídlo]]
[[Soubor:Esterházy-Fertődi kastély (4051.és számúa műemlék)parkja légi felvételen.jpg|alt=|náhled|Letecký pohled na [[ZámekFertőd (zámek)|zámek FortödFertőd]], nechal vystavět uměnímilovný kníže [[Mikuláš Esterházy|Mikuláš I. Esterházy]] jako své letní sídlo]]
V roce [[1687]] byl hrabě [[Pavel I. Esterházy z Galanty|Pavel I.]] císařem [[Leopold I.|Leopoldem I.]] (1640–1705) povýšen do [[kníže]]cího stavu. Nejdříve se povýšení vztahovalo jen na Pavla I. a teprve roku [[1712]] byl právě prvorozený syn Esterházy z větve [[Forchtensteinové|Forchtensteinů]], potom podle dědičného výnosu také druhá větev, která obdržela dědičný knížecí titul. Forchtensteinská větev si vybrala jako své sídlo [[Eisenstadt]] a vybudovala tam nynější zámek jako knížecí sídlo. Za císaře [[Josef II.|Josefa II.]] (1741–1790) knížecí titul dostala primogenitura a ostatní mužští příslušníci knížecího rodu dostali propůjčený titul [[princ]]e.
 
Řádek 44:
Esterházyové byli ve všech válečných sporech vždy na straně císařského domu, za tureckých výpadů, přes třicetiletou válku (1618–1648) až ke koaliční válce proti Napoleonovi (1792–1815).
 
Díky své loajalitě a věrnost císařskému domu dostali Esterházyové z [[Galanty]] novou možnost k rozšíření svých držav, a to zejména díky územním změnám v napoleonské Evropě. Tehdy nabyl knížecí dům v roce [[1804]] krátce před [[sekularizace|sekularizací]] ženský klášter [[klášter Edelstetten]] u [[Krumbach (Švábsko)|Krumbachu]] v [[Bavorsko|Bavorsku]] za 28 000 zlatých jako nové říšské [[hrabství]]. Po změně [[Bavorské království|Bavorského království]] v roce [[1806]] se Esterházyové dostali za nové vlády roku [[1813]] do bavorského jmenného seznamu šlechty.
 
Dne 18. června [[1812]] měla v [[Řezno|Řezně]] (Regensburg) svatbu [[princ]]ezna Marie Terezie z [[Thurn-Taxisové|Thurn-Taxisu]]. Z manželství vzešelse narodil syn Mikuláš (* [[1817]]), jehož sňatkem se Sarah Child-Villiers, dcerou „Earl[[Jersey|jerseyského]] of Jersey“hraběte, vzniklo přímé příbuzenství mezi rodem EsterházyEsterházyů s [[Britská královská rodina|anglickým královským domem]].
 
Také po [[Revoluce v roce 1848|revoluci roku 1848]] zůstali [[Forchtenstein]]ští Esterházyové na straně [[Habsburkové|Habsburků]]. [[Pavel III. Antonín kníže Esterházy z Galanty|Pavel III. Antonín Esterházy]], který byl na dlouhodobé [[akreditace|akreditaci]] císařstvím[[Rakouské rakouskýmcísařství|Rakouským císařstvím]] v [[Londýn]]ě, byl povolán zpět.
 
=== RodinaSoučasný rod dnešní ===
Konec „DunajskéDunajské monarchie“monarchie přinesl také změny pro rodinu Esterházy. [[Trianonská smlouva]] v roce [[1920]] oddělilanáhle rozdělila majetky rodu Esterházy neočekávaně do šesti různýchnově vzniklých zemístátů: [[Maďarsko]], [[Československo]], [[Chorvatsko]], [[Slovinsko]], [[Rumunsko]] a [[Rakousko]].
 
Také [[Druhádruhá světová válka]] znamenala velký zásah do života rodiny Esterházyů. Část rodiny uprchla před sovětskou okupací. Další, jako hrabě [[Moritz Esterházy de Galanta|Moritz Esterházy]] (1881–1960), byl v roce [[1917]] bylzvolen [[předseda vlády|předsedou vlády]] v Maďarsku.▼
Mimo jiné jejich rodině patří také dolnorakouský hrad [[Schwarzenbach (zřícenina hradu)|Schwarzenbach]].<ref>[http://www.burgen-austria.com/Archiv.asp?Artikel=schwarzenbach Burgen-Austria Burg Schwarzenbach], 2010</ref>▼
 
Hospodářský [[archiv]]ní materiál knížecí větve se dnes nachází na hradě [[Forchtenstein (hrad)|Forchensteinu]], zatím cozatímco další část rodinného archivu od té doby je uložena v maďarskémMaďarském státním archivu v [[Budapešť|Budapešti]]. Majetky v&nbsp;Maďarsku byly za komunistické vlády po roce [[1947]] znárodněny. Majetky v Burgenlandu na zemských hradech zůstaly v soukromém vlastnictví a byly po zrušení [[FideikommissSvěřenství|fideikomisu]]u převedeny do Maďarska vve třicátých30. letech a v&nbsp;Rakousku v&nbsp;říjnu [[1938]] převedeny na [[Pavel V. Esterházy de Galanta|Pavla V.]] (1901–1989).▼
▲[[Druhá světová válka]] znamenala velký zásah do života rodiny Esterházyů. Část rodiny uprchla před sovětskou okupací. Další, jako hrabě [[Moritz Esterházy de Galanta|Moritz Esterházy]] (1881–1960), byl [[1917]] byl [[předseda vlády|předsedou vlády]] v&nbsp;Maďarsku.
 
V roce [[1948]] byl kníže Pavel V. v&nbsp;podivném procesu, společně s kardinálem [[József Mindszenty|Józsefem Mindszentym]] (1892–1975), [[Maďarská dělnická strana|komunisty]] odsouzen k 15 letům vězení. V dalších letech se také ostatní členové rodiny stali obětí vězenívěznění a deportacedeportací, jako výsledek podezřelých justičních kauz. Tyto události jsou popsány v knihách ''Greif und Rose'' od Hanna Moldena a ''Harmonia Caelestis'' od [[Péter Esterházy|Pétera Esterházy]] (1950–2016).▼
▲Hospodářský [[archiv]]ní materiál knížecí větve se dnes nachází na hradě [[Forchtenstein (hrad)|Forchensteinu]], zatím co další část rodinného archivu od té doby je uložena v maďarském státním archivu v [[Budapešť|Budapešti]]. Majetky v&nbsp;Maďarsku byly za komunistické vlády po roce [[1947]] znárodněny. Majetky v Burgenlandu na zemských hradech zůstaly v soukromém vlastnictví a byly po zrušení [[Fideikommiss]]u převedeny do Maďarska v třicátých letech a v&nbsp;Rakousku v&nbsp;říjnu [[1938]] převedeny na [[Pavel V. Esterházy de Galanta|Pavla V.]] (1901–1989).
 
[[Melinda Esterházy]] (Melinda kněžna Esterházy de Galanta; * 1920, roz. Ottrubay) je vdova po Pavlu V., knížeti Esterházym zemřelém v roce 1989. Dřívější fideikomisní majetek v Rakousku byl na její přání vložen do nadace. ▼
▲V roce [[1948]] byl kníže Pavel V. v&nbsp;podivném procesu, společně s kardinálem [[József Mindszenty|Józsefem Mindszentym]] (1892–1975), komunisty odsouzen k 15 letům vězení. V dalších letech se také ostatní členové rodiny stali obětí vězení a deportace, jako výsledek podezřelých justičních kauz. Tyto události jsou popsány v knihách ''Greif und Rose'' od Hanna Moldena a ''Harmonia Caelestis'' od [[Péter Esterházy|Pétera Esterházy]] (1950–2016).
 
▲MimoSoučasnému jinéknížecímu jejichrodu rodiněEsterházů dodnes patří takénapř. [[Dolní Rakousy|dolnorakouský]] hrad [[Schwarzenbach (zřícenina hradu)|Schwarzenbach]].,<ref>[http://www.burgen-austria.com/Archiv.asp?Artikel=schwarzenbach Burgen-Austria Burg Schwarzenbach], 2010</ref> bývalý [[Edelstetten (zámek)|klášter Edelstetten]] v [[Bavorsko|Bavorsku]], [[Lackenbach (zámek)|zámek Lackenbach]] v [[Burgenland|Burgenlandsku]] ad.
▲[[Melinda Esterházy]] (Melinda kněžna Esterházy de Galanta; * 1920, roz. Ottrubay) je vdova po Pavlu V., knížeti Esterházym zemřelém v roce 1989. Dřívější fideikomisní majetek v Rakousku byl na její přání vložen do nadace.
 
== Knížecí větev rodu Esterházy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Esterházyové“