Verze z 18. 2. 2018, 17:34 editovat Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 155 294 editací doplnění a tabulky dle nl, refs, citát tu už dávno není formul, typo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 1. 2019, 15:00 editovat zrušit editaci Borzywoy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 10 484 editací rozš, úprava značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Almonds02.jpg\|náhled\|Mandle v hnědé slupce.]] [[Soubor:Prunus dulcis fruit (Ab plant 67).jpg\|náhled\|Plod mandloně na stromě před dozráním]] '''Mandle''' je název pro jádro pecky [[Plod (botanika)\|plodu]] [[mandloň obecná\|~~mandlovníku~~mandloně obecné]], ~~druh~~(''Prunus ~~plodů~~dulcis''), ~~podobných~~která ~~ořechům~~se ~~rostoucích~~pěstuje v [[subtropický podnebný pás\|subtropech]] a chráněných, jeteplých oblastech mírného pásu. Je příbuzná s meruňkami a broskvoněmi. Na místo původního výskytu divokých mandloní se názory rozcházejí (mohlo to být i více lokalit). Některé zdroje uvádí ~~střední~~Střední Asii, Persii a Čínu, jiní malou Asii a severní Afriku. Již ve starověku se vyskytovaly i v Řecku. Kromě průmyslové spotřeby se mandle nejčastěji konzumují jako [[pochutiny]] k vínu, ale i jako součást složitějších jídel (saláty, vánoční pečivo atp.). Jedí se buď s hnědou slupkou, loupané nebo rozemleté. == Výroba a využití == Syrové mandle divokých mandloní obsahují pridce jedovatý kyanogenní glykosid [[amygdalin]], který jim dodává výrazně hořkou chuť. Pro dospělého člověka může být již deset kusů hořkých mandlí nebezpečnou dávkou<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika \| příjmení = inspekce \| jméno = all: Státní zemědělská a potravinářská \| titul = Mandle, jak je neznáme \| periodikum = www.szpi.gov.cz \| url = http://www.szpi.gov.cz/clanek/mandle-jak-je-nezname.aspx \| jazyk = cs \| datum přístupu = 2019-01-08 }}</ref> a 10 kapek destilovaného hořkomandlového oleje dávkou smrtelnou.<ref name=":3">{{Citace monografie \| příjmení = Steinbach \| jméno = Günther \| příjmení2 = \| jméno2 = \| titul = Lexikon užitkových rostlin \| vydání = \| vydavatel = Knižní klub \| místo = Praha \| rok vydání = 1997 \| počet stran = \| strany = 122-146 \| isbn = 80-7176-432-9 }}</ref> Hořké mandle se proto využívají výhradně průmyslově, pro destilaci mandlového oleje. V potravinářství se setkáme především s vyšlechtěnými mandlemi sladkými, s obsahem amygdalinu kolem 0,1 %.<ref name=":0" /> Nejčastěji se konzumují jako [[pochutiny]] k vínu, ale i jako součást složitějších jídel (dezerty, saláty, vánoční pečivo atp.). Jedí se buď s hnědou slupkou, loupané nebo rozemleté. Jsou základní surovinou pro výrobu [[Marcipán\|marcipánu]], macerací mandlí v lihu s dalšími přísadami vznikají likéry, jako např. Amaretto. Mají vysokou energetickou hodnotu a obsahují množství bílkovin, sacharidů, minerálů a vitamínů. mandlové mléko se užívá jako dochucovadlo i jako posilující prostředek v medicíně.<ref name=":0" /> == Produkce == Řádek 52 ⟶ 79: === Externí odkazy === * {{Commonscat}} ~~{{Pahýl}}~~ {{Portály\|Gastronomie}} {{Autoritní data}}

Mandle (plod): Porovnání verzí