Wikipedie

Karlovac: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
comm a os z wd, port
{{Překlad|hr|Karlovac|5177617|en|Karlovac|874030442|sr|Карловац|21174938}} + refy ze 3 knih, celkově přepracováno
Řádek 2:
| jméno = Karlovac
| originální jméno =
| obrázek = DubovacKarlovac Castle in Karlovac4, CroatiaCollage.JPGjpeg
| popisek = Hrad DubovacKarlovac
| vlajka =Vlag karlovac.gif
| znak =
| zeměpisná šířka = 45.4891667
Řádek 42:
}}
 
'''Karlovac''' je město v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], správní středisko [[Karlovacká župa|stejnojmenné župy]]. Nachází se 56 km jihozápadně od [[Záhřeb]]u u [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|dálnice A1]]. Va roce130 2011km zdevýchodně žilood 55 705[[Rijeka|Rijeky]], obyvatel.v blízkosti hranic s [[Bosna a Hercegovina|Bosnou a Hercegovinou]].
 
== Obyvatelstvo ==
 
Město Karlovac mělo v roce 2011 55 705 obyvatel. Z nich žilo 46 833 v užším centrum města. 88,21 % obyvatelstva je [[Chorvati|chorvatské]] národnosti, 8,02 % obyvatelstva se hlásí k národnosti [[Srbové v Chorvatsku|srbské]], 0,45 % obyvatel se identifikuje jako [[Bosňáci]] a 0,43 jako [[Albánci]].
 
Počet obyvatel města se dlouhodobě pohybuje okolo padesáti tisíc; v roce [[1991]], před [[Chorvatská válka za nezávislost|Chorvatskou válkou za nezávislost]], žilo v Karlovaci 81 319 obyvatel, z nichž cca 50 tisíc bylo [[Chorvati|chorvatské]] národnosti, dvacet tisíc Srbů a zbytek tvořili příslušníci dalších národností [[SFRJ]].
 
Počet obyvatel se od konce [[19. století]] vyvíjel v Karlovaci následujícím způsobem:
 
* [[1880]] – 26947
* [[1890]] – 30339
* [[1900]] – 32608
* [[1910]] – 34713
* [[1921]] – 35171
* [[1931]] – 41120
* [[1948]] – 44974
* [[1953]] – 50342
* [[1961]] – 58013
* [[1971]] – 63887
* [[1981]] – 69622
* [[1991]] – 73426
* [[2001]] – 59395
* [[2011]] – 55705
 
== Historie ==
 
Karlovac je poměrně mladé město. Byl založen v [[16. století]] jako pevnost proti [[Osmanská říše|Turkům]]. Už v témže století získalo podhradí pevnosti privilegia od císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] Ta byla potvrzena [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinandem III.]] Na město byl Karlovac povýšen až za [[Marie Terezie]], stalo se tak v roce [[1777]]. To bylo v době, kdy se město vzpamatovávalo z [[mor]]u roku [[1773]], který vyhladil téměř polovinu populace. Za [[válka v Jugoslávii|války v Jugoslávii]] v roce [[1991]] probíhaly v okolí města tvrdé boje.
[[File:Karlovac grad tvrdjava EMZ 300109.jpg|left|thumb|Historický [[letecká fotografie|letecký]] pohled na střed města.]]
Karlovac je relativně mladé město, kde je doloženo dokonce i datum jeho vzniku ([[13. července]] [[1579]]). Město se rozvinulo z původní pevnosti, která byla založena pro ochranu centrálního Chorvatska od [[Expanze Osmanské říše na Balkán|tureckých vpádů]]. Za vhodné místo byl vybrán soutok řek [[Korana]] a [[Kupa]], v blízkosti staré vesnice Dubovac na území, které patřilo rodu [[Zrinští|Zrinských]].<ref name="GKOO-2">{{Citace monografie
| příjmení = Strohal
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora =
| titul = Grad Karlovac opisan i orisan
| vydavatel =
| místo = Karlovac
| rok = 1906
| počet =
| isbn =
| kapitola =
| strany = 2
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref><ref name="GKOO-8">{{Citace monografie
| příjmení = Strohal
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora =
| titul = Grad Karlovac opisan i orisan
| vydavatel =
| místo = Karlovac
| rok = 1906
| počet =
| isbn =
| kapitola =
| strany = 8
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref> Soutok řek byl vybrán záměrně; močály a bažiny by byly pro případné vedení bitvy těžko průchodné, a tak pevnost mohla turecké vojsko rovněž odstrašit.
 
Své jméno získalo podle [[Habsburská monarchie|rakouského]] [[arcivévoda|arcivévody]] [[Karel II. Štýrský|Karla II. Štýrského]]. Plán ulic byl vypracován v souladu s představou ideálního [[renesance|renesančního]] města, jako [[šesticípá hvězda]] s centrálním náměstím a ulicemi, které se kříží v pravých úhlech. Připravil jej [[Matija Gambon]], pevnostní opevnění pak byla dílem [[Georg von Khevenhüller|George von Khevenhüllera]] z [[Německo|Německa]].
 
V roce [[1580]] byl na centrálním náměstí vybudován kostel (zasvěcený svaté Trojici), nicméně o čtrnáct let později jej zničil (spolu s řadou budov v centru města) požár.<ref name="GKOO-12">{{Citace monografie
| příjmení = Strohal
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora =
| titul = Grad Karlovac opisan i orisan
| vydavatel =
| místo = Karlovac
| rok = 1906
| počet =
| isbn =
| kapitola =
| strany = 12
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref> [[Osmanská říše]] obléhala město celkem sedmkrát, vždy ovšem neúspěšně. Poslední obléhání se uskutečnilo v roce [[1672]].
 
V letech [[1607]] a [[1630]] zasáhly Karlovac [[povodeň|povodně]]. Časté byly i epidemie moru a dalších nemocí. Proto se do města neustále dosidlovali další lidé z různých krajů i zemí. V roce [[1645]] přišlo do Karlovace 300 německy mluvících rodin.<ref name="GKOO-13">{{Citace monografie
| příjmení = Strohal
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora =
| titul = Grad Karlovac opisan i orisan
| vydavatel =
| místo = Karlovac
| rok = 1906
| počet =
| isbn =
| kapitola =
| strany = 13
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref>
 
Od svého založení až do roku [[1693]] byl Karlovac pod [[vojenská správa|vojenskou správou]], a teprve po tomto roce získal omezenou [[samospráva|samosprávu]]. Město potřebovalo expandovat za linie původního opevnění a turecké nebezpečí se zdálo již být alespoň částečně zažehnáno.
 
[[File:Renaissance star-shaped fortress in Karlovac, Croatia (designed in 1774).jpg|right|thumb|Původní plán města.]]
Svobodným královským městem se Karlovac stal v roce [[1776]] z rozhodnutí [[Marie Terezie]].<ref name="GKOO-14">{{Citace monografie
| příjmení = Strohal
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora =
| titul = Grad Karlovac opisan i orisan
| vydavatel =
| místo = Karlovac
| rok = 1906
| počet =
| isbn =
| kapitola =
| strany = 14
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref> Bylo zde také otevřeno v témže roce [[gymnázium]]. V roce [[1773]] zasáhla město epidemie [[mor]]u, která si vyžádala značné oběti na životech.{{chybí zdroj}} Vybudovány byly v této době i nové cesty, a to do [[Rijeka|Rijeky]] a [[Senj]]e k moři. Roku [[1787]] mělo město 2 740 obyvatel.{{chybí zdroj}} V roce [[1809]] do města vstoupili Francouzi, kteří obsadili část tehdejšího Chorvatska. Uskladnili zde zbraně a [[střelný prach]], pobývali v Karlovaci až do roku [[1813]].<ref name="GKOO-5">{{Citace monografie
| příjmení = Strohal
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora =
| titul = Grad Karlovac opisan i orisan
| vydavatel =
| místo = Karlovac
| rok = 1906
| počet =
| isbn =
| kapitola =
| strany = 5
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref><ref name="GKOO-18">{{Citace monografie
| příjmení = Strohal
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora =
| titul = Grad Karlovac opisan i orisan
| vydavatel =
| místo = Karlovac
| rok = 1906
| počet =
| isbn =
| kapitola =
| strany = 18
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref>
 
Během [[18. století|18.]] a [[19. století]] se stal Karlovac jedním z nejrozvinutějších měst na území centrálního Chorvatska. Tomu dopomohl především rozvoj obchodu<ref name="GKOO-6">{{Citace monografie
| příjmení = Strohal
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora =
| titul = Grad Karlovac opisan i orisan
| vydavatel =
| místo = Karlovac
| rok = 1906
| počet =
| isbn =
| kapitola =
| strany = 6
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref>, který byl realizován prostředním [[lodní doprava|lodní dopravy]] na řece [[Kupa|Kupě]]. Daňové zatížení místního obyvatelstva patřilo na začátku [[19. století]] nejvyšším v zemi. Dne [[13. dubna]] [[1896]] zde vzniklo místní sdružení [[Strana práva|Strany práva]], která získala od místního obyvatelstva značnou podporu, což dokládají úspěšně vyhrané volby. Strana práva dala městu celkem čtyři starosty ([[Josip Vrbanić|Josipa Vrbaniće]], [[Ivan Banjavčić|Ivana Banjavčiće]], [[Božidar Vinković|Božidara Vinkoviće]] a [[Gustav Bodrušan|Gustava Modrušana]]). V téže době se Karlovac průmyslově poměrně intenzivně rozvíjel. Byl jedním z měst [[Záhřebská župa|Záhřebské župy]], která existovala v Chorvatsku v rámci [[Uhersko|Uherska]]. V 70. a 80. letech [[19. století]] byla do Karlovace zavedena [[Železniční trať Záhřeb–Rijeka|železnice]]. V téže době byl co do počtu obyvatel třetím největším městem na území tehdejšího Chorvatska.
 
[[File:Karlovac-Zrinski-Platz.jpg|left|thumb|Střed města okolo roku [[1930]].]]
V roce [[1896]] odkoupilo město hrad [[Dubovac]] a nechalo jej za vlastní prostředky zrekonstruovat.<ref name="GKOO-6"/>
 
Během [[první světová válka|první světové války]] zahynulo na různých [[Evropa|evropských]] bojištích celkem 117 Karlovčanů. V závěru konfliktu vypukla epidemie [[španělská chřipka|španělské chřipky]], která si vyžádala nemalý počet obětí. Byla stržena část původních hradeb kolem středu města.
 
V roce [[1918]] se stal Karlovac součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a později [[Království Jugoslávie|Jugoslávie]]. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl součástí [[Nezávislý stát Chorvatsko|nezávislého státu Chorvatsko]]. Docházelo zde k četným útokům mezi většinovým chorvatským a menšinovým srbským obyvatelstvem. Za války byl také jako symbol srbského obyvatelstva poničen pravoslavný kostel sv. Mikuláše. Dne [[7. května]] [[1945]] bylo město osvobozeno od fašismu.<ref name="J-66">{{Citace monografie
| příjmení = Dolničar
| jméno = Ivan
| odkaz na autora =
| titul = Jugoslavija 1941 – 1981
| vydavatel = eksport pres
| místo = Bělehrad
| rok = 1981
| počet =
| isbn =
| kapitola =
| strany = 66
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref>
 
Během existence SFRJ bylo město zprůmyslněno. V rámci [[První pětiletka (Jugoslávie)|prvního pětiletého plánu]] zde byla vybudována továrna na letecké turbíny, která nejprve nesla název podle [[Edvard Kardelj|Edvarda Kardelje]] a později byla známá jako Jugoturbina. V roce [[1955]] pronesl v Karlovaci [[Josip Broz Tito]] projev, ve kterém se věnoval problematice [[Ekonomika Jugoslávie|jugoslávského hospodářství]], především v jeho orientaci na spotřební průmysl{{chybí zdroj}} a uvolňování opasku.<ref name="J-166">{{Citace monografie
| příjmení = Dolničar
| jméno = Ivan
| odkaz na autora =
| titul = Jugoslavija 1941 – 1981
| vydavatel = eksport pres
| místo = Bělehrad
| rok = 1981
| počet =
| isbn =
| kapitola =
| strany = 166
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref><ref name="HMP-358">{{Citace monografie
| příjmení = Bilandžić
| jméno = Dušan
| odkaz na autora =
| titul = Hrvatska moderna povijest
| vydavatel = Golden marketing
| místo = Záhřeb
| rok = 1999
| počet =
| isbn = 953-6168-50-2
| kapitola =
| strany = 358
| jazyk = chorvatština
}}</ref>
 
Jako jedno z mála získalo v 70. letech [[20. století]] i [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|dálniční]]<ref name="J-301">{{Citace monografie
| příjmení = Dolničar
| jméno = Ivan
| odkaz na autora =
| titul = Jugoslavija 1941 – 1981
| vydavatel = eksport pres
| místo = Bělehrad
| rok = 1981
| počet =
| isbn =
| kapitola =
| strany = 301
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref> spojení se [[Záhřeb]]em. Dálnice, které měla směřovat na chorvatské pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]] byla u Karlovace ukončena až do 90. let [[20. století]], neboť jugoslávský stát nedokázal vynaložit dostatek finančních prostředků na její dokončení. Nedostatek finančních prostředků a ekonomické problémy Jugoslávie se projevovaly také i stávkami dělníků karlovackých podniků, poprvé v roce [[1960]].<ref name="HMP-429">{{Citace monografie
| příjmení = Bilandžić
| jméno = Dušan
| odkaz na autora =
| titul = Hrvatska moderna povijest
| vydavatel = Golden marketing
| místo = Záhřeb
| rok = 1999
| počet =
| isbn = 953-6168-50-2
| kapitola =
| strany = 429
| jazyk = chorvatština
}}</ref> I přesto bylo nicméně revitalizováno historické jádro Karlovace.<ref name="J-323">{{Citace monografie
| příjmení = Dolničar
| jméno = Ivan
| odkaz na autora =
| titul = Jugoslavija 1941 – 1981
| vydavatel = eksport pres
| místo = Bělehrad
| rok = 1981
| počet =
| isbn =
| kapitola =
| strany = 323
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref>
 
Na začátku [[Chorvatská válka za nezávislost|chorvatské války za nezávislost]] byl Karlovac velmi rychle obsazen jednotkami [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávské lidové armády]], které měla v blízkosti města 19 objektů plně obsazených vojáky. Na přelomu let [[1991]] až [[1992]] bylo město ostřelováno [[granátomet]]y. Během této války ve městě padlo 255 lidí a okolo tisícovky bylo raněno. Útoky ještě pokračovaly v [[leden 1992|lednu]] [[1992]], červenci a září [[1993]], a potom ještě v lednu až srpnu [[1995]]. [[Chorvatská armáda]] vstoupila do města dne [[7. srpna]] [[1995]]. [[Velké Srbsko|Velkosrbští]] teoretici chtěli západní hranici svého státu ukotvit na linii, tvořenou několika městy středního Chorvatska, včetně Karlovace.<ref name="HMP-127">{{Citace monografie
| příjmení = Bilandžić
| jméno = Dušan
| odkaz na autora =
| titul = Hrvatska moderna povijest
| vydavatel = Golden marketing
| místo = Záhřeb
| rok = 1999
| počet =
| isbn = 953-6168-50-2
| kapitola =
| strany = 127
| jazyk = chorvatština
}}</ref><ref name="HMP-785">{{Citace monografie
| příjmení = Bilandžić
| jméno = Dušan
| odkaz na autora =
| titul = Hrvatska moderna povijest
| vydavatel = Golden marketing
| místo = Záhřeb
| rok = 1999
| počet =
| isbn = 953-6168-50-2
| kapitola =
| strany = 785
| jazyk = chorvatština
}}</ref>
 
V Karlovaci byl natočen videoklip [[Michael Jackson|Michaela Jacksona]] pro píseň [[Earth Song]].
 
== Průmysl ==
 
V Karlovaci je nejvýznamnějším podnikem [[Karlovačko Pivo]] d.d., které je součástí pivovaru [[Heineken]], Pivo se prodává v celé bývalé [[Jugoslávie|Jugoslávii]], patří mezi nejoblíbenější piva v Chorvatsku. Dále je zde zastoupen [[průmysl]] strojní, textilní, kožedělný a dřevozpracující.
[[File:K-pivovara1.jpg|right|thumb|Pivovar společnosti Karlovačka pivovara]]
Karlovac je v Chorvatsku znám jako město s rozvinutým obchodem. K tomu přispěla především dobrá poloha města na hlavním tahu mezi [[Záhřeb]]em a [[Rijeka|Rijekou]]. Nemalý význam na rozvoj Karlovace měla také rozsáhlá kasárna, kterou zde [[Rakousko-Uhersko]] mělo kvůli nedaleké [[Vojenská hranice|Vojenské hranice]].
 
Hlavní vlna [[Industrializace]] Karlovace se uskutečnila po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy ve městě i v jeho okolí vznikly nové továrny a průmyslové podniky. Mezi největší z nich patřila ''Karlovačka industrija mlijeka'' (KiM), ''Tvornica obuće Josip Kraš'' na výrobu obuvi, potom podniky společností [[Žitoproizvod]], [[Jugoturbina]] a v celé bývalé [[SFRJ|Jugoslávii]] velmi populární [[Karlovacký pivovar]] který je znám podle piva [[Karlovačko]].
 
Po roce [[1991]] došlo k ekonomickému oslabení a ztrátě významu původních podniků. Život v průmyslových zónách na okraji města utichl; areál společnosti Jugoturbina byl rozdělen na několik menších komplexů, otevřely zde závody některé společnosti ze [[Západní Evropa|západní Evropy]], jako např. [[Alstom]]. V roce [[2007]] byla srovnána se zemí továrna na výrobu obuvi a na jejím místě vyrostla prodejna společnosti [[Lidl]]. Usídlila se sem rovněž i společnost [[HS Produkt]], která se zabývá výrobou [[zbraň|zbraní]] a zaměstnává přes tisíc lidí.
 
== Pamětihodnosti ==
 
<center>
<gallery heights=120px mode=packed-hover>
File:Dubovac Castle in Karlovac4, Croatia.JPG|[[Hrad Dubovac]]
File:Novi dvori Zaprešić (obnova).jpg|Zámek Zaprešić
File:Franjevački samostan i Crkva Presvetog Trojstva Karlovac.jpg|Františkánský klášter
File:Zorin dom Karlovac.jpg|Městské divadlo
File:Gradski muzej Karlovac.jpg|Městské muzeum
File:Zdenac Jelačićev trg Karlovac.jpg|Studna na Jelačićově náměstí
File:Karlovac Train Station.jpg|Nádraží
File:Karlovac music school.jpg|Hudební škola
File:Orthodox Church in Karlovac.JPG|Kostel svatého Mikuláše
File:Gymnasium Karlovac, Croatia.JPG|Gymnázium
</gallery>
</center>
 
== Kultura ==
 
[[File:Hrvatski dom Karlovac.jpg|right|thumb|Kulturní centrum Chorvatský dům (Hrvatski dom).]]
V Karlovaci se nachází celá řada kulturních institucí, které měly značný vliv na rozvoj moderní chorvatské společnosti. Vznikla zde nejstarší chorvatská hudební škola, první pěvecký soubor [[Zora (pěvecký soubor)|Zora]] a první čítárna pro díla výhradně v [[chorvatština|chorvatštině]]. Městské divadlo nese název ''Zorin dom''.
 
Místní městské muzeum má stálé expozice, které se věnují [[archeologie|archeologickým]] nálezům z Karlovace a okolí, dále potom přírodovědě a etnologii, kultuře a dějinám, samotným dějinám a poslední expozice je pojata jako [[galerie]] malíře [[Vjekoslav Karas|Vjekoslava Karase]]. Muzeum má několik budov, jedna se nachází na [[Strossmayerovo náměstí (Karlovac)|Strossmayerově náměstí]] č. 7, další v Šestićevě ulici apod.
 
V Karlovci sídlí rovněž [[Eparchie hornokarlovacká]] [[Srbská pravoslavná církev|Srbské pravoslavné církve]].
 
== Sport ==
 
V Karlovaci se v minulosti uskutečnilo několik větších sportovních akcí, jako např. [[Mistrovství světa v basketbalu mužů 1970]], [[Mistrovství světa v basketbalu mužů 1975]], část [[Univerziáda|Univerziády]] v roce [[1987]] a [[Mistrovství světa v basketbalu žen 2003]].
 
V období let [[1959]] až [[1974]] byl Karlovac znám také jako "město basketbalu". Po nějakou dobu zde působil výběr z [[USA|americké]] ligy [[NBA]] s několika tehdy známými basketbalisty, jako byli např. [[Bill Russell]], [[Oscar Robertson]], [[Bob Cousy]] nebo [[Jerry Lucas]]. Nastupovali jako [[All stars]] tým proti výběru [[SR Chorvatsko|Chorvatska]].
 
V současné době působí v Karlovaci následující sportovní týmy:
 
* [[NK Karlovac]] (bývalý účastník první chorvatské ligy)
* Gymnastický klub Sokol Karlovac (založen v roce [[1885]])
* Volejbalový tým Karlovac (v první chorvatské lize)
* Baseballový tým Kelteks
* Hokejový tým Karlovac
 
== Známé osobnosti ==
 
* [[Fran Krsto Frankopan]] (1643 – 1671), chorvatský šlechtic
* [[Maksimilijan Vrhovac]] (1752 – 1827), záhřebský biskup
* [[Lukijan Mušicki]] ([[Temerin]], 1777 – 1837), pravoslavný episkop
* [[Dragojla Jarnević]] (1812 – 1874), chorvatská obrozenecká spisovatelka
* [[Vjekoslav Karas]] (1821 – 1858), malíř
* [[Radoslav Lopašić]] (1835 – 1893), historik
* [[Milan Lenuzzi]] (1849 – 1924), chorvatský urbanista, autor tzv. [[Lenuzzijeva podkova|Lenuzzijevy podkovy]]
* [[Ljudevit Rossi]] ([[Senj]], 1850. - 1932), botanik a člen [[JAZU]].
* [[Mihajlo Petrović (chirurg)|Mihajlo Petrović]] (1863. – 1934), první [[Srbové|srbský]] chirurg
* [[Oto Šolc]] (1913 – 1994), spisovatel
* [[Blaž Ćuk]] (1915-1975), akademický malíř
* [[Većeslav Holjevac]] (1917 – 1970), starosta [[Záhřeb]]u
* [[Sergije Forenbacher]] (1921 – 2010), veterinář a akademik
* [[Dušan Dančuo]] (1923 – 2009), zpěvák
* [[Josip Vaništa]] (1924), malíř
* [[Stanko Lasić]] (1927), literární teoretik
* [[Gajo Petrović]] (1927 – 1993), filosof
* [[Slavko Mihalić]] (1928 – 2007), zpěvák a akademik
* [[Slavko Goldstein]] ([[Sarajevo]], 1928), spisovatel a publicista
* [[Đorđe Petrović]] ([[Moravice]], 1933), akademický malíř
* [[Boris Mutić]] (1939 – 2009), sportovní novinář a televizní komentátor
* [[Zvonko Šiljac]], (1944 – 2014), dirigent
* [[Slavko Cvitković]] (1950), sportovní novinář a televizní komentátor
 
== Partnerská města ==
 
* {{flagicon|Italy}} [[Alessandria]], [[Itálie]]
* {{flagicon|US}} [[Kansas City (Kansas)|Kansas City]], [[Spojené státy americké|USA]]
Řádek 57 ⟶ 391:
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
 
{{Překlad|hr|Karlovac|5177617|en|Karlovac|874030442|sr|Карловац|21174938}}
<references/>
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Oficiální web}}
 
* [https://www.karlovac.hr/UserDocsImages/dokumenti/stranice/Kronologija.pdf Chronologie dějin města na stránkách města Karlovace {{hr}}]
 
{{Karlovacká župa}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Karlovac“