Novoměstský ústav šlechtičen u sv. Andělů: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava odkazu
rozepsání zkratek
Řádek 1:
{{infobox - budova}}
'''Novoměstský [[ústav šlechtičen]] u sv. Andělů''' v [[Praha|Praze]] vznikl roku 1701 z iniciativy hraběnky [[Zuzana Helena z Bedarides|Zuzany Heleny z Bedarides]], budova byla postavena podle návrhu [[Marcantonio Canevalle|M.Marcantonia Canevalleho]]. Později se stala hlavní budovou [[Všeobecná fakultní nemocnice v Praze|Všeobecné fakultní nemocnice v Praze]]. Novoměstský ústav šlechtičen podle některých zdrojů po přestěhování působil až do roku 1918 v budově [[Norbertinum (Praha)|Norbertina]] v Praze.
 
== Ústav šlechtičen ==
Ústav byl schválen císařem [[Leopold I.|Leopoldem I.]] a až do roku [[1755]] měla jeho [[abatyše]] titul „císařská a svaté říše římské okněžněná abatyše“.{{chybí zdroj}} Po zřízení [[Tereziánský ústav šlechtičen|Tereziánského ústavu šlechtičen]] na Pražském hradě byl novoměstský ústav k němu připojen,{{chybí zdroj}} podle jiného zdroje byl přesunut do budovy [[Norbertinum (Praha)|Norbertina]] v dnešní Revoluční ulici a zde sídlil do svého zrušení roku [[1918]].
 
Původně dvojkřídlý palác byl postaven v roce 1701 podle návrhu [[Marcantonio Canevalle|M.Marcantonia Canevalleho]]. V letech 1765–1769 přestavěn podle plánů stavitele [[Jan Josef Wirch|Jos.Josefa Wircha]].
 
Minimální věk pro vstup slečny do ústavu byl 15 let (v později založeném [[Tereziánský ústav šlechtičen|tereziánském ústavu šlechtičen]] byl minimální věk pro vstup 24 let). Členek zde bylo 17 až 19.<ref>František Eckert: ''Posvátná místa královského hlavního města Prahy'', svazek I, reprint vydání z roku 1883, Volvox Globator, Praha, 1996</ref><ref name="Broulímová">Olga Broulímová: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130103824 Výchova a vzdělávání šlechtičen v českých zemích 18.–19. století], bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav českých dějin, Praha, 2013, vedoucí práce Luboš Velek</ref> Členky měly možnost rozhodnout se o délce pobytu v ústavu. Kromě modliteb a exercicií se zde členky učily číst a psát v jazyce českém i německém a učily se kuchařství, počtům, geometrii a dobrým mravům.<ref name="Assmann">Jan Nepomuk Assmann: ''Bývalý novoměstský ústav šlechtičen u sv. Andělů v Praze'', Res Musei Pragensis. Měsíčník Muzea hlavního města Prahy. Praha : Muzeum hlavního města Prahy, 1999, 12x16 s. 0862-4984 9, č. 4, (1999,) s. 1-7</ref><ref name="Broulímová" />