Oslo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy
etymologie samostatně, odkazy, zdroj?
Řádek 26:
| web = http://www.oslo.kommune.no
}}
{{Audio|Oslo.ogg|'''Oslo'''}} [v [[norština|norštině]] čti ''Ušlu'' nebo ''Ošlo'' (dříve '''Christiania''' a '''Kristiania''')] je hlavní město [[Norsko|Norska]] a správní město kraje [[Akershus a Oslo]]. Jeho současný název je odvozen podle odborníků buď z výrazu '''"áss lo"''' (boží planina) ve staronorském jazyce [[norrøne]] nebo výrazu '''ansu lo''' (planina nad ústím řeky) z jazyka [[urnordisk]]. Ve středověku bylo jméno města často uváděno jako ''Anslo'', ''Ásló'' nebo ''Ósló'', zejména pak v německých nebo holandských písemných pramenech. V latině pak ''Ansloa'' nebo ''Ansloia''. Oslo leží v jihovýchodní části Norska u [[Oslofjord]]u. Bylo založeno v roce 1048 králem [[Harald III. Norský|Haraldem III.]] Jeho bouřlivý rozvoj v moderní město nastal teprve v závěru 19. století, kdy převzalo roli nejdůležitějšího norského města od [[Bergen]]u.
 
V roce 2011 v městské aglomeraci Velké Oslo (''Stor Oslo'') žilo 906 357 obyvatel, z čehož 25 % tvořili zahraniční imigranti (celkem 230 000 osob), zejména z Pákistánu, Somálska, Srí Lanky, Iráku a Turecka, v poslední době i Polska. Podle údajů [[UNPD]] (''United Nations Population Division'') je dnes Oslo nejrychleji rostoucím evropským velkoměstem. Počet obyvatel města se každý rok výrazně zvyšuje díky liberální přistěhovalecké politice státu a otevřenému pracovnímu trhu. Vedení města ([[Byrådet]]) předpokládá, že v roce 2020 překročí počet obyvatel města 1 milion. Rozloha města je 454 km² a patří tak mezi nejrozlehlejší hlavní města Evropy.
 
Jde o jeden z nejvýznamnějších norských námořních přístavů a o důležitý železniční a silniční uzel. K mezinárodnímu letišti Gardermoen na sever od Oslo vede moderní železniční rychlodráha [[Flytoget]]. Je také nejvýznamnějším hospodářským, kulturním a politickým centrem Norska. Sídlí zde [[Norská akademie věd]], [[Výbor pro udílení Nobelovy ceny míru]] a nejrůznější vysoké školy.
 
== Etymologie ==
Současný název města je odvozen podle odborníků buď z výrazu ''„áss lo“'' (boží planina) ve staronorském jazyce [[norrøne]] nebo výrazu ''ansu lo'' (planina nad ústím řeky) z jazyka [[urnordisk]].{{zdroj?}} Ve středověku bylo jméno města často uváděno jako ''Anslo'', ''Ásló'' nebo ''Ósló'', zejména pak v německých nebo holandských písemných pramenech. V latině pak ''Ansloa'' nebo ''Ansloia''.
 
Název města se v [[norština|norštině]] čte ''ušlu'' nebo ''ošlo'', v češtině je však přípustná a běžná výslovnost ''oslo''. Název se někdy používá jako nesklonný, lze ho však skloňovat podle vzoru ''město''. Přídavné jméno odvozené od názvu města, může být buď ''osloský'', nebo také ''oselský''.
Řádek 36 ⟶ 39:
== Dějiny ==
[[Soubor:Oslo from holmenkollen.jpg|náhled|vlevo|250px|Pohled na Oslo z Holmenkollenu]]
[[Soubor:OSLO-NO-02 05 ubt.jpeg|náhled|250pxupright=1.1|Hrad [[Akershus (hrad)|Akershus]]]]
[[Soubor:14-09-02-oslo-RalfR-393.jpg|náhled|Přístav a městská radnice]]
Oslo bylo založeno v roce 1048 králem [[Harald III. Norský|Haraldem III.]] V roce 1299, za panování [[Haakon V. Norský|Håkona V.]], se stalo hlavním městem a byl vybudován hrad [[Akershus (hrad)|Akershus]]. Za [[Dánsko|dánské]] nadvlády město tento status ztratilo. Ve 14. století se dostalo pod nadvládu Hanzovní ligy – obchodního svazu středověkých německých měst. V roce 1624 město vyhořelo. Bylo znovu vystavěno na druhé straně zálivu dánským králem [[Kristián IV. Dánský|Kristiánem IV.]], podle něhož dostalo na čas jméno ''Christiania''. V roce 1811 byla založena [[univerzita v Oslu]] (''Universitetet i Oslo''). Roku 1814 se Oslo stalo opět hlavním městem a 17. května toho roku byla v parlamentu ([[Stortinget]]) slavnostně přijata první samostatná ústava. Tento den se stal nejvýznamnějším norským svátkem (''Den ústavy''). Název města byl změněn ještě dvakrát – v roce 1877 na ''Kristianii'' a pak roku 1925 opět na ''Oslo''. V roce 1952 se zde uskutečnily [[Zimní olympijské hry 1952|Zimní olympijské hry]].
Řádek 60 ⟶ 63:
* [[Munchovo muzeum]] ve čtvrti [[Tøyen]]. Nabízí soubor pozdějších děl malíře [[Edvard Munch|Edvarda Muncha]], která umělec v roce 1940 odkázal městu. Muzeum bylo otevřeno pro veřejnost v roce 1963 u příležitosti stého výročí autorova narození. V březnu roku 2009 rozhodla městská rada o přestěhování celé expozice do nové budovy, která má být postavena v blízkosti nové budovy opery u zálivu Bjørvika nedaleko od centra Osla. Budovu navrhla španělská architektonická kancelář [[Herreros Arquitectos]] a má být dokončena v roce 2013.
* Řeka [[Akerselva]] – jedna z nejznámějších řek z norské historie. Dříve měla jméno [[Frysja]], odvozené od slova "studená". Má délku pouhých 8,2 km (pramení z nedalekého jezera [[Maridalsvannet]] nad městem) a výškový spád 149 metrů.
* [[Nová opera (Oslo)|Nová budova [[Opery]] (Den Norske Opera & Ballet) – budova byla slavnostně otevřena 12. dubna 2008. Budova je dominantou panoramatu města směrem od [[Oslofjord]]u. Výběrové řízení pro návrh budovy vyhrála v roce 2000 domácí společnost Snøhetta AS a krátce po svém otevření získala stavba řadu ocenění z celého světa.
* [[Stortinget]] – budova [[norský parlament|norského parlamentu]], navržena architektem Emilem Victorem Langletem a otevřena dne 5. března 1866.
* [[Frogner park]] a [[Vigelandův park]] (Vigelandsanlegget) – park o ploše 32 hektarů s 214 originálními skulpturami podle návrhu sochaře [[Gustav Vigeland|Gustava Vigelanda]] (1869–1943). Park byl jimi osazován postupně od roku 1927 a teprve v roce 1943 bylo celé světově ojedinělé dílo dokončeno vztyčením centrálního žulového monolitu vysokého 17 metrů a se 121 lidskými postavami.