Slivoň: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typos, stylistika značka: editace z Vizuálního editoru |
→Využití: rozš. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 80:
== Rozšíření a ekologie ==
[[Soubor:Prunus pumila, South Ste. Marys Island.JPG|náhled|''Prunus pumila'', habitus plazivého keře na kamenité stráni]]
Rod ''Prunus'' je rozšířen kosmopolitně, s těžištěm výskytu v mírných a subtropických oblastech na severní polokouli. Osídluje prakticky celou [[Evropa|Evropu]], [[Asie|Asii]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriku]] vyjma nejchladnějších oblastí, několik druhů zasahuje do tropů [[Indočína|Indočíny]] a [[jihovýchodní Asie]]. Ojedinělí zástupci se vyskytují i v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], rovníkové a [[Jižní Afrika|jižní Africe]] včetně [[Madagaskar|Madagaskaru]] a v [[Austrálie|Austrálii]]. Rostou nejčastěji jako příměs světlých lesů a [[Lesní lem|lesních plášťů]], v křovinách, keřovité druhy též na kamenitých stráních, ve stepních trávnících apod., často též synantropně podél cest, v zarůstajících starých sadech a zahradách nebo ladem nechaných loukách.
Až na výjimky (bobkovišeň) nejlépe prospívají na plném slunci či v lehčím polostínu. Zvládají růst prakticky v jakékoli půdě kromě těžké jílovité a trvale zamokřené, některé volně rostoucí druhy snášejí i chudé kamenité půdy a značné sucho. Kulturně pěstované druhy vyžadují půdy dostatečně humózní. Kromě bobkovišní a střemchy jsou všechny druhy vápnomilné. Při prudkém střídání teplot v zimě mohou trpět mrazovými trhlinami ve dřevě a následným [[Klejotok|klejotokem]]. K nejčastějším škůdcům a chorobám patří [[monilióza]], různé bakteriální spály, houbové [[Skvrnitost listů třešně a višně|skvrnitosti]] a [[Kadeřavost broskvoně|kadeřavost]], zralé plody třešní obývají larvy [[Vrtule třešňová|vrtule třešňové]]. Velmi obávanou chorobou, která ve 20. století zlikvidovala po celém světě stovky milionů stromů více než 30 druhů slivoní, je [[šarka]].<ref>{{Citace monografie
Řádek 117:
| datum přístupu = 2018-12-29
}}</ref>
[[Soubor:
[[Soubor:Prunus prostrata flower.JPG|náhled|Višeň položená (''Prunus prostrata'')]]
[[Soubor:20160312Prunus cerasifera05.jpg|náhled|''Prunus cerasifera'' ]]
Řádek 240:
== Využití ==
[[Soubor:Wood prunus domestica.jpg|vlevo|náhled|220x220pixelů|Švestkové dřevo]]▼
Plody různých druhů slivoní patří k nejoblíbenějším druhům [[ovoce]], jehož byla vyšlechtěna velká řada odrůd. Obsahuje množství [[Vitamín A|vitamínu A]], [[B-komplex|B]] a [[Vitamín C|C]], stejně jako [[Antioxidant|antioxidanty]], minerály, fruktózu a další jednoduché cukry. Spektrum využití je velmi širokéː od přímé konzumace v čerstvém stavu po výrobu [[Kompot|kompotů]], rozvářek, [[Sirup|sirupů]], [[Džem|džemů]] a [[Povidla|povidel]]. Plody lze sušit (meruňky, švestky) nebo [[Kandované ovoce|kandovat]]. Mnohé jsou po prokvašení destilovány na oblíbené ovocné [[Pálenka|pálenky]] ([[slivovice]], meruňkovice ad.) nebo macerovány na výrobu [[Likér|likérů]] ([[griotka]]), z [[Trnka (plod)|trnek]] se místně vyrábí ovocné víno. Využívány jsou též při pečení jako náplň oblíbených meruňkových či švestkových [[Knedlík|knedlíků]], do koláčů a dezertů (třešňová [[bublanina]]). [[Mandle (plod)|Mandle]] mají všestranné užití v cukrářství, na výrobu [[Marcipán|marcipánu]] a různých [[Pochutiny|pochutin]].<ref name=":1">Alois Mikula, Přemysl Vankeː ''Plody planých a parkových rostlin''. SPN Praha 1978, str. 66-69</ref><ref name=":3" />▼
=== Gastronomie ===
[[Soubor:Wall Food 10440 (15821825451).jpg|vlevo|náhled|Kompot]]
▲Plody různých druhů slivoní patří k nejoblíbenějším druhům [[ovoce]], jehož byla vyšlechtěna velká řada odrůd. Obsahuje množství [[Vitamín A|vitamínu A]], [[B-komplex|B]] a [[Vitamín C|C]], stejně jako [[Antioxidant|antioxidanty]], minerály, fruktózu a další jednoduché cukry. Spektrum využití je
Samostatnou kapitolou je výroba alkoholických nápojů. Mnohé druhy peckovin jsou po prokvašení destilovány na oblíbené ovocné [[Pálenka|pálenky]]ː v ČR především [[slivovice]] a [[meruňkovice]], v jiných evropských zemích též destiláty z třešní, jako italské [[Maraschino]] z odrůdy dalmatských višní, portugalská [[ginjinha]] či ginja nebo v německém prostoru pálenka Kirsch, využívaná též při přípravě [[fondue]] nebo v cukrářství jako náplň čokoládových dezertů. Macerováním nebo přídavkem višňové šťávy vznikají likéry jako višňovka nebo [[griotka]], z jader broskví a meruněk se vyrábí pálenka zvaná persico. Višně jsou tradiční přísadou belgického piva [[Lambik|Kriek Lambik]], z [[Trnka (plod)|trnek]] se místně vyrábí ovocné víno.<ref name=":1">Alois Mikula, Přemysl Vankeː ''Plody planých a parkových rostlin''. SPN Praha 1978, str. 66-69</ref>
[[Soubor:Chidorigafuchi (3451082281).jpg|náhled|Plavba mezi rozvkvetlými sakurami při japonském svátku Hanami]]
=== Estetický a kulturní význam ===
Rozkvetlé stromy různých druhů slivoní jsou atraktivní jarní podívanou, proto patří k hojně pěstovaným okrasným dřevinám a vyšlechtěna byla řada jejich ozdobných kultivarů (plnokvěté, s purpurově zbarvenými listy apod.). Oblíbené především v menších zahradách jsou také různé druhy růžově kvetoucích mandloní. Rozkvetlé [[Sakura|sakury]] jsou jedním z nejznámějších symbolů Japonska, a ve velkém množství pozorovány a obdivovány při piknicích a popíjení sakéběhem svátku [[Hanami]]; dalším takovým stromem je též japonská švestka ume, která je též národní květinou [[Tchaj-wan (ostrov)|Taiwanu]]. Kvetoucí třešně a sakury jsou neodmyslitelnou součástí japonské i čínské poezie a výtvarného umění, včetně tvorby [[Bonsaj|bonsají]].
=== Dřevo ===
[[Dřevo]] slivoní (především švestkové a třešňové, ale i trnky nebo některých druhů střemchy) je tvrdé, pevné a díky svému atraktivnímu hnědočervenému zbarvení s výraznou kresbou velmi ceněné v uměleckém truhlářství a řezbářství. Je vhodné k soustružení a velmi dobře se leští. Vyrábí se z něj ozdobný [[Dýha|dýhovaný]] nábytek, stejně jako drobné dekorační předměty jako [[Svícen|svícny]], tácy, dózy, sošky, spony do vlasů, střenky nožů, rámy obrazů, [[Dýmka|dýmky]] nebo [[Šperk|dřevěné šperky]]. Pro svou vysokou výhřevnost a jemnou ovocnou vůni dýmu je oblíbeným dřevem na [[grilování]] a [[uzení]].<ref name=":0" /><ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Musil
| jméno = Ivan
Řádek 256 ⟶ 265:
| strany = 80-87
| isbn =
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Menclová
| jméno = Alena
| titul = Jak využít dřevo ovocných stromů
| periodikum = Abecedazahrady.cz
| url = http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/jak-vyuzit-drevo-ovocnych-stromu
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-01-04
}}</ref>
=== Medicína a kosmetika ===
Některé druhy patří mezi léčivky. Např. z kůry slivoně africké (''Prunus africana'') bohaté na [[Fytosterol|fytosteroly]] se průmyslově vyrábí antiprostatické preparáty. Díky obsahu prunasinu a amygdalinu je lze teoreticky využívat i jako žaludeční tonikum, při předávkování však hrozí otrava. Z jader mandloní, ale i meruněk nebo broskví, se lisuje aromatický [[olej]] využívaný ve farmacii a kosmetice.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Amygdalaceae / mandloňovité
Řádek 263 ⟶ 281:
| url = https://fab.zshk.cz/vyuka/amygdalaceae.aspx
| datum přístupu = 2018-12-30
}}</ref><gallery>
Soubor:Secrétaire en pente de Marie Leszczynska (Louvre, OA 12013).jpg|Sekretář z třešňového dřeva, vystavený v pařížském [[Louvre|Louvru]]
Soubor:IMG 5083 Kriek lambic Belle-Vue cerises acides.jpg|Belgické pivo Kriek Lambik
Soubor:Urschwyzer Kirsch.jpg|Třešňový destilát Urschwyzer Kirsch
Soubor:090411 Himeji Castle Hyogo pref Japan16s5.jpg|Hanami v Japonsku
Soubor:Brooklyn Museum - Three Auspicious Friends Pine Bamboo and Plum - Chôsui Yabu.jpg|Tři zimní přátelé (borovice, slivoň a bambus) – oblíbený motiv v čínském výtvarném a literárním umění
Soubor:China Airlines Lineup TPE.jpg|Květ švestky ume jako symbol čínských aerolinek
</gallery>
== Pěstování ==
| |||