Wikipedie

Vojenský historický ústav Praha: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Vznik Památníku osvobození: napřímení interního odkazu
doplněny chybějící odkazy, šabl. podrobně, Schwarzenberský palác není na Hradě ale na Hradčanech
Řádek 18:
== Historie ==
=== Po roce 1918 ===
Po [[Vznik Československa|vzniku samostatného československého státu]] v roce 1918 si byli jeho nejvyšší představitelé, v čele s prezidentem republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masarykem]], vědomi nutnosti vytyčit a rozvíjet politické i vojenské tradice republiky, vědecky je zpracovat a zachytit je také v muzejní expozici.
Již v roce 1919 byl při Ministerstvu národní obrany zřízen Památník odboje, který zpočátku působil jako poradní sbor při soustřeďování písemných a hmotných památek na čs. odboj v období 1. světové války. Jak množství památek rostlo, zejména v souvislosti s návratem [[Československé legie|legionářů]] z Ruska, přestávala jeho skromná organizační struktura vyhovovat. Proto došlo k přeměně poradního sboru na oddělení MNO a poté na samostatnou instituci, Archiv legií.
Archiv našel dočasně útočiště v budově [[Národní muzeum|Národního muzea]] a jeho sbírky byly provizorně umístěny na různých místech v Praze. Muzejní předměty se soustřeďovaly na [[Troja (zámek)|zámku v Troji]], tzv. obrazárna legií v [[Hvězda (letohrádek)|letohrádku Hvězda]], fotoarchiv a filmový archiv v Trojické ulici. V roce 1919 byl také založen Archiv národního osvobození, o rok později Vojenský archiv RČS a Vojenské muzeum RČS, které bylo zřízeno při Čs. vojenském ústavu vědeckém a soustřeďovalo památky vzniklé před rokem 1914.
 
=== Vznik Památníku osvobození ===
V roce 1929, symbolicky k výročí [[Vznik Československa|vzniku republiky]], došlo 28. října ke sloučení těchto institucí v jeden vědecký ústav s novým názvem Památník osvobození. Instituce byla umístěna v nově postaveném komplexu budov na úpatí [[Vítkov (Pražská plošina)|Vítkova]], jen část vojensko-historických muzejních sbírek zůstala v budově [[Invalidovna (Praha)|Invalidovny v Karlíně]].
Areál budov na úpatí vrchu Vítkova byl vybudován v letech 1927–1929 podle návrhu architekta [[Jan Zázvorka starší|Jana Zázvorky]] (1884–1963), bývalého čs. legionáře v Rusku. Na vrcholu Vítkova současně probíhala výstavba [[Národní památník na Vítkově|Pantheonu národního osvobození]], před nímž měla stát jezdecká socha [[Jan Žižka|Jana Žižky z Trocnova]] od sochaře [[Bohumil Kafka|Bohumila Kafky]]. Patheon měl být slavnostně otevřen 28. října 1938, vzhledem k politické situaci k tomu již nedošlo. Definitivně byl dokončen a otevřen v roce 1950. V této době však měl již zcela jiné poslání.
 
Řádek 36:
=== Po roce 1945 ===
Po roce 1945 se přímým pokračovatelem bývalého Památníku osvobození stal nově zřízený Vojenský historický ústav (rozdělený na Památník osvobození a Vojenské muzeum) zaměřený na problematiku prvního a druhého národního odboje.
[[Únor 1948|Komunistický převrat v únoru 1948]] znamenal další zlom v historii ústavu. [[Komunistický režim v Československu|Nový politický režim]] pohlížel s odporem nejen na legionářské tradice I. odboje, ale i na účast čs. vojáků v bojích na západní frontě během 2. světové války (II. odboj). Stejně jako v celé společnosti prošel také VHÚ důkladnou personální čistkou. Z nositele legionářských tradic se, pod vedením Hlavní politické správy [[Československá lidová armáda|ČSLA]], VHÚ stal v čs. armádě ideologickým pracovištěm [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]].
Odklon od komunistické ideologie a od marxisticko-leninského výkladu dějin a úsilí pravdivěji vyložit novodobou historii Československa v krátkém období druhé poloviny 60. let měl po [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|vpádu vojsk Varšavského paktu v srpnu 1968]] za následek nové rozsáhlé čistky v celém ústavu. Řada pracovníků včetně odborně nejschopnějších byla propuštěna a Vojenský historický ústav se opět stal ideologickou institucí.
Vědeckovýzkumnou práci týkající se vojenské historie odsunulo nové velení ústavu do pozadí ve prospěch sociálně politických výzkumů. Také muzea postupně omezovala svoji odbornou a vědeckou činnost a plnila převážně společenskou objednávku ve formě angažovaných výstav.
 
=== Po roce 1989 ===
[[sametová revoluce|Pádem komunistického režimu]] se před VHÚ otevřela možnost reformovat se ve skutečnou vědeckou instituci zabývající se vojenskou historií a vojenským uměním s těsnými vazbami na obdobná zařízení stojící mimo armádu.
Po listopadu 1989 prošel ústav zásadní restrukturalizací. V březnu 1990 byl Vojenský historický ústav zrušen a na jeho základě zřízen Historický ústav Československé armády. V souvislosti s rozpadem společného státu došlo ke změně názvu instituce na Historický ústav Armády České republiky. Od 1. dubna 2003 se instituce vrátila k tradičnímu názvu Vojenský historický ústav.
Klíčovým vědeckým pracovištěm se stal znovu vytvořený Památník dějin národního odboje (od r. 1992 Památník odboje), zabývající se hlavním a profilujícím tématem ústavu – výzkumem dějin politického i vojenského odboje v letech první a druhé světové války. Základní vědecký výzkum byl zaměřen také na období a procesy bezprostředně předcházející a následující prvnímu a druhému odboji a procesy nerozlučně spjaté s odbojem.
Řádek 48:
== Muzejní a výstavní složky Vojenského historického ústavu Praha ==
=== Armádní muzeum Žižkov ===
{{podrobně|Armádní muzeum Žižkov}}
[[Soubor:VHU5.jpg|náhled|vpravo|Armádní muzeum Žižkov]]
Armádní muzeum je umístěno v Praze na Žižkově[[Žižkov]]ě v historických budovách Památníku osvobození. Expozice muzea je rozčleněna do pěti základních celků. První se věnuje období [[1.první světová válka|1. světové války]], účasti Čechů a Slováků v ní a politickým a vojenským akcím, které vedly ke vzniku samostatného československého státu. Druhá část přibližuje historii meziválečné [[První Československá republika|Československé republiky]] a jejích ozbrojených sil. Třetí výstavní prostor zachycuje období [[druhá světová válka|2. světové války]] a mapuje účast Čechů a Slováků ve vojenských operacích, v domácím odboji i v dalších akcích, které měly za cíl obnovu samostatnosti Československa. Čtvrtá část expozice je věnována perzekuci příslušníků čs. armády po únorovém státním převratu v roce 1948 a třetímu protikomunistickému odboji. Poslední část expozice tvoří prostor, v němž probíhají příležitostné výstavy. Vedle zbraní je zde vystavena řada unikátních dobových stejnokrojů, praporů, řádů, vyznamenání a rovněž osobních památek na čs. prezidenty a přední představitele čs. armády.
 
=== Letecké muzeum Kbely ===
{{podrobně|Letecké muzeum Kbely}}
[[Soubor:VHU1.JPG|náhled|vpravo|Letecké muzeum Kbely]]
Muzeum bylo založeno v roce 1968 v areálu historického vojenského [[letiště Praha-Kbely]], které bylo první leteckou základnou vybudovanou po vzniku Československa v roce 1918. Početností a kvalitou sbírek patří k největším leteckým muzeím v Evropě. V současnosti má ve sbírkách 275 letadel, z nichž 85 je vystaveno ve čtyřech krytých halách, 25 v nekrytých expozičních prostorech, 155 je uloženo v depozitářích a 10 letuschopných je provozováno. Řada letounů patří ke světovým unikátům. Expozice muzea se vztahuje bezprostředně k historii československého a českého letectví, zvláště vojenského. Pro srovnání jsou zde vystaveny také vybrané typy světově významných letadel a kromě toho i množství leteckých motorů, součásti draků letounů, výzbroj, výstroj, stejnokroje, prapory, vyznamenání a další památky, které se vztahují k historii československého a českého letectví.
 
=== Vojenské technické muzeum Lešany ===
{{podrobně|Vojenské technické muzeum Lešany}}
[[Soubor:VHU3.JPG|náhled|vpravo|Vojenské technické muzeum Lešany]]
Mezi obcemi [[Krhanice]] a [[Lešany (okres Benešov)|Lešany]] u Týnce nad Sázavou, v prostoru bývalých dělostřeleckých kasáren, se od roku 1996 nachází expozice Vojenského technického muzea Vojenského historického ústavu Praha. V současné době ji tvoří více než 700 historických tanků, kanonů, motocyklů, obrněných, nákladních a osobních vojenských vozidel, raketová technika, spojovací a ženijní prostředky a logistický materiál pocházející z období od roku 1890 až do současnosti.
Sbírky jsou široké veřejnosti prezentovány v deseti halách, pod šesti přístřešky a na volném prostranství. Rozsahem a složením svých sbírek, v nichž je zastoupen nejeden světový unikát, se toto muzeum řadí mezi nejvýznamnější evropské instituce svého druhu. Unikátní je zejména sbírka československých vojenských dopravních prostředků (tanků, motocyklů, nákladních a velitelských automobilů) z období let 1918–1939 a kolekce kanonů systému Škoda. Z období studené války patří mezi jedinečné exponáty raketová technika a také tanky (jak z výzbroje [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]], tak z výzbroje [[Severoatlantická aliance|NATO]]). Expozičním pojetím se muzeum hlásí k moderním trendům prezentace sbírek technické povahy. Vzorem jsou od samého počátku britská muzea, která udávají tón současnému vývoji v této oblasti muzejnictví. Každoroční obměna i poutavé představování exponátů v pohybu a postupné zdokonalování výstavních prostor muzea tak návštěvníkům umožňuje lépe nahlédnout do tajů nejen čs. historické vojenské techniky. V rámci jarního zahájení výstavní sezony probíhají každoročně v muzejní aréně akce s prezentací historické techniky v pohybu. Největší událostí roku bývají tzv. Tankové dny, které se konají vždy poslední srpnovou sobotu.<ref>https://www.novinky.cz/domaci/407509-vojensky-historicky-ustav-ziskal-ze-svycarska-predvalecny-ceskoslovensky-tank.html</ref>
 
Řádek 63 ⟶ 66:
==== Císařská zbrojnice – Schwarzenberský palác ====
[[Soubor:VHU2.JPG|náhled|vpravo|Císařská zbrojnice - Schwarzenberský palác]]
Stálá expozice je umístěna ve [[Schwarzenberský palác v Praze|Schwarzenberském paláci]] na Pražském hradě[[Hradčany|Hradčanech]] a obsahuje sbírku zbraní, zbroje a uměleckých děl z období od 15. století do poloviny 19. století. Expozice obsahuje přes 550 předmětů, které pocházejí především z období, kdy České země patřily k habsburskému císařskému trůnu – odtud také název.
 
==== Muzeum Hradní stráže ====
V PrašnéVe věži [[Mihulka]] (Prašné věži) na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] se nachází expozice mapující vývoj českých vojenských jednotek střežících Pražský hrad od nejstarších dob do současnosti. Akcent je položen na období posledních téměř sta let – tedy na existenci [[Hradní strážestráž]]e.
 
==== Národní památník hrdinů heydrichiády ====
V pravoslavném [[Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje (Praha)|chrámu sv. Cyrila a Metoděje]] v Resslově ulici v Praze čeká návštěvníky stálá expozice věnovaná [[Operace Anthropoid|Operaci Anthropoid]]. Národní památník hrdinů [[Heydrichiáda|heydrichiády]] tvoří pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje, krypta pod kostelem – pietní místo, stálá expozice v hale a přednášková síň s promítáním.<ref>http://www.vhu.cz/sluzby-verejnosti/</ref>
 
== Reference ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojenský_historický_ústav_Praha“