Česká severní dráha: Porovnání verzí

Přidáno 77 bajtů ,  před 1 rokem
m
Úprava rozcestníku za pomoci robota: Cvikov - změna odkazu/ů na Cvikov (okres Česká Lípa); kosmetické úpravy
m (chyba)
m (Úprava rozcestníku za pomoci robota: Cvikov - změna odkazu/ů na Cvikov (okres Česká Lípa); kosmetické úpravy)
{{Dobrý článek}}
{{Infobox - firma
| jméno = Česká severní dráha<br />{{Cizojazyčně|de|k.&nbsp;k. privilegierte Böhmische Nordbahn}}<br/> B.&nbsp;N.&nbsp;B.
| logo =
| obrázek = BNB-network.GIF
| velikost obrázku = 300px
| popisek = Mapa železnic České severní dráhy v&nbsp;Čechách
| typ =
| IČO =
| datum založení = [[1867]]
| osud = K 15.&nbsp;listopadu 1908 zestátněna a vymazána z&nbsp;obchodního rejstříku
| zakladatel = [[Albert Nostitz-Rieneck]]<br />[[Arnošt Antonín z Valdštejna|Ernst von Waldstein-Wartenberg]]
| sídlo město = [[Praha]]
| sídlo stát = [[Rakousko-Uhersko]]
| ústředí =
| oblast =
| sídlo =
| klíčoví lidé = [[Arnošt Antonín z Valdštejna|Ernst von Waldstein-Wartenberg]]<br />[[Vojtěch Lanna]]
| průmysl = [[Dopravní stavitelství]], [[doprava]]
| produkty = Výstavba [[Železnice|železničních tratí]]
| služby = [[Železniční doprava]]
| kapitalizace =
| obrat =
| výsledek hospodaření = {{růst}} 718&nbsp;333&nbsp;[[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]] ([[1890]])
| aktiva =
| kapitál =
| vlastní kapitál =
| počet zaměstnanců =
| mateřská společnost =
| majitel =
| divize =
| slogan =
| web =
| poznámky =
| ISIN =
| BIC =
}}
{{Různé významy|druhý=společnosti s ručením omezeným založené roku 2000, dceřiné společnosti občanského sdružení [[Klub přátel lokálky]]|rozlišovač=2000}}
 
=== Místní dráhy ===
„Nová“ BNB se krátce po svém vzniku opět pustila do výstavby tratí. Prvním krokem bylo prodloužení stávající šluknovské trati směrem na západ, do [[Mikulášovice|Mikulášovic]]. Do konce roku [[1882]] bylo vyřízeno stavební povolení a stavba opět trvala přibližně dva roky – trať je provozována od prosince [[1884]].<ref name="vlak-57">Vlak, s.&nbsp;57</ref> Dalším městem, jež se dočkalo železnice, byl [[Kamenický Šenov]]. Místní dráha o&nbsp;délce 4,5&nbsp;kilometru, vycházející ze stávající stanice v&nbsp;[[Česká Kamenice|České Kamenici]] byla po ani ne roční stavbě otevřena [[10.&nbsp;únor]]a [[1886]].<ref name="vlak-56">Vlak, s.&nbsp;56</ref> Posledním případem z&nbsp;této kategorie spíše krátkých spojek je taktéž přibližně 4,5&nbsp;kilometru dlouhý úsek ze [[Svor]]u do [[Cvikov (okres Česká Lípa)|Cvikova]]a, sloužící dopravě od [[1.&nbsp;září]] [[1886]].<ref name="vlak-58">Vlak, s.&nbsp;58</ref> Všechny tyto tratě umožnily společnosti proniknout i&nbsp;do míst, odkud dosud muselo být zboží dováženo povozy do nejbližších železničních stanic, což mělo opět pozitivní vliv na rychlost a kapacitu přepravy.
 
V&nbsp;roce [[1883]] byla také jaksi stranou od veškerého dění postavena trať z&nbsp;České Lípy do [[Mimoň|Mimoně]], ovšem BNB se v&nbsp;její stavbě nijak neangažovala a ani neumožnila její napojení do svého českolipského nádraží, dráha se tak stala izolovanou a spíše okrajovou záležitostí.<ref name="vlak-66">Vlak, s.&nbsp;66</ref> Později ji odkoupila konkurenční [[Ústecko-teplická dráha]] v&nbsp;rámci [[#Bitva s ATE|stavby své transverzálky]].
 
== Ekonomický a společenský status ==
Na poměry celé monarchie platila BNB za zhruba středně velkou železniční společnost, proto se ve společenských kruzích těšila relativní vážnosti a důležitosti. Přestože nešlo o&nbsp;tak vysoce ziskovou a prestižní společnost (jakou byla například [[Ústecko-teplická dráha|ATE]], [[Severní dráha císaře Ferdinanda|KFNB]] a další), udržovala si své postavení v&nbsp;podstatě až do konce fungování. V&nbsp;roce [[1890]] například činily příjmy společnosti téměř 4 miliony zlatých, ze&nbsp;kterých po zdanění vykázala čistý zisk 718 333 zlatých.<ref name="ottuvslovnik"></ref> Díky pověstné německé preciznosti bylo její účetnictví velmi průhledně vedené a po předání do správy státu nevykazovalo mnoho nekalostí. Zaměstnanci sice neměli takové výhody jako u&nbsp;bohatých drah (příspěvky na bydlení, dopravu, ošacení a podobně), ale přesto bylo jednání společnosti solidní a na rozdíl od jiných drah, které se mnohdy utápěly ve finančních problémech (především menší dráhy, stranou od hlavních tahů) a jejich platební morálka byla slabá, BNB těmito neduhy netrpěla. Ke dni zestátnění firma zaměstnávala 2&nbsp;967&nbsp;zaměstnanců.<ref name="vlak-134">Vlak, s.&nbsp;134</ref> Většina z&nbsp;nich přešla ke [[Císařsko-královské státní dráhy|kkStB]], jenž provoz převzaly.<ref name="vlak-134">Vlak, s.&nbsp;134</ref>
 
== Současnost ==
=== Neexistující tratě ===
[[Soubor:KŠ N3.JPG|náhled|Budova nádraží v Kamenickém Šenově (rok 2012)]]
Již na podzim [[1973]] byl ukončen provoz v&nbsp;úseku [[Svor]] – [[Cvikov (okres Česká Lípa)|Cvikov]] (kvůli stavbě křižující [[silnice I/9]], kdy nezbyly prostředky na stavbu železničního mostu přes její zářez)<ref name="vlakopis-109">Vlakopis, s.&nbsp;109</ref> a o&nbsp;13 let později následoval i&nbsp;zbytek trati do [[Jablonné v Podještědí|Jablonného v Podještědí]]. Po&nbsp;roce [[1989]] byla celá trať snesena a jediným přeživším je pouze malý úsek trati vycházející ze Svoru směrem na Cvikov.<ref name="Jelen">{{Citace monografie
| příjmení = Jelen
| jméno = Miroslav
}}</ref>
 
Roku [[1979]] také skončil provoz v&nbsp;úseku [[Kamenický Šenov]] – [[Česká Lípa]], jako důvod byla opět uváděna nerentabilita.<ref name="vlakopis-110">Vlakopis, s.&nbsp;110</ref> Mezi Českou Kamenicí a Kamenickým Šenovem byla provozována nákladní doprava pro potřeby podniku Lustry (nyní součást společnosti [[Preciosa (společnost)|Preciosa]]) až do roku [[1992]], kdy byla trať pro havarijní stav [[Železniční svršek|svršku]] prohlášena za nesjízdnou.<ref name="Jelen"/> Ve věci této trati však konal založený [[Klub přátel lokálky]] a na sklonku tisíciletí obnovil alespoň pravidelný muzejní provoz.<ref name="vlakopis-174">Vlakopis, s.&nbsp;174</ref> V&nbsp;režii dopravce [[KŽC Doprava]] je zajišťován i&nbsp;nyní ([[2016]]).<ref name="kzc">http://kzc.cz/muzejni-zeleznice-senovka Muzejní železnice Šenovka</ref> Staniční budova v&nbsp;Kamenickém Šenově je v&nbsp;dezolátním stavu, nový majitel by ji ale rád opravil do původního stavu.<ref name="kzc"></ref>
 
Posledním neexistujícím úsekem je většina délky trati [[Chotětov]] – [[Skalsko]], jenž byla také zrušena pro malé přepravní vytížení.<ref name="Jelen"/><ref name="vlakopis-108">Vlakopis, s.&nbsp;108</ref> Oba její konce v&nbsp;délce přes jeden kilometr ale byly zachovány a až do devadesátých let sloužily například pro odstavování nepotřebných vozů pro přepravu automobilů podniku [[Škoda Auto]] [[Mladá Boleslav]].<ref name="Jelen"/><ref name="vlakopis-108">Vlakopis, s.&nbsp;108</ref> Dnes již ani k&nbsp;tomuto účelu využívány nejsou a trať postupně zarůstá.
| jazyk = česky
}}
</ref> Jedním z&nbsp;významných zákazníků je firma Provodínské písky, nakládající [[sklářský písek]] na vlastní [[Vlečka|vlečce]], zaústěné do stanice [[Jestřebí (okres Česká Lípa)|Jestřebí]],<ref name="kozuk"></ref> v&nbsp;České Lípě odebírá vlaky s&nbsp;palivy z&nbsp;[[Ropná rafinerie|rafinerie]] Leuna místní obchodník s&nbsp;pohonnými hmotami a své místo mají i&nbsp;zásilky [[uhlí]] do jednotlivých stanic, mezi nimiž vyniká zásobování podniku Velveta ve [[Varnsdorf]]u.<ref name="pravo">{{Citace periodika
| příjmení = Němeček
| jméno = Antonín
1 084 921

editací