NaNškdy samémna koncipodzim roku 866 se tedy bratři vydali na cestu do Akvileje, popř. do Konstantinopole, aby zařídili potřebné záležitosti. Cestou se počátkem roku 867 na půl roku zastavili v klidnější [[Panonie|Panonii]] u knížete [[Kocel]]a, který jim přivedl 50 žáků, aby je připravili pro stav duchovní. Panonští [[Slované]] s vděčností přijímali křesťanskou misi ve slovanském jazyce. Kníže Kocel tuto skutečnost nezamlčel papeži Mikuláši I. a zásoboval jej písemnými zprávami o úspěšné [[christianizace|christianizaci]] jeho knížectví obětavými soluňskými věrozvěsty. A tak jako bylo v povaze bratrské dvojice, odmítali bohaté dary a místo toho vyjednali propuštění 900 otroků.
PočátkemNěkdy druhépřed polovinypolovinou roku 867 se apoštolové vydali na další cestu.
