Jan Miloslav Haněl: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m ibox clean
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 39:
| url = https://is.muni.cz/th/146121/ff_m/is.txt
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2016-06-04}}</ref> Téhož roku, kdy dokončil vysokou školu, přišel jako mladý lékař pracovat do Třebíče.<ref name=":1" /> Stal se městským lékařem.<ref>Janák, l. c., str. 180.</ref> Brzy započal své národně buditelské úsilí. V roce [[1844]] založil na vlastní náklady český čtenářský spolek.<ref>Janák, l. c., str. 68</ref> Veřejně vystoupil jako předák českého tábora během [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučního roku 1848]]. Část měšťanských elit tehdy podporovala vypsání voleb do celoněmeckého [[Frankfurtský parlament|Frankfurtského parlamentu]]. Haněl na české veřejné schůzi v intencích stanoviska [[František Palacký|Františka Palackého]] účast na těcht volbách odmítl. Volby do celoněmeckého sněmu se ovšem i tak na TřebíčkuTřebíčsku uskutečnily. Po porážce revoluce byl v 50. letech jediným zástupcem uvědomělých Čechů v obecním zastupitelstvu (zbytek vedení samosprávy byl orientován proněmecky nebo nebyl národnostně vyhraněný).<ref name="TŘEB"/>
 
V roce [[1861]] stál u vzniku třebíčské [[Měšťanská beseda|Měšťanské besedy]] a byl jejím předsedou.<ref name="TŘEB"/> Protože neměla vlastní prostory a musela si je najímat, byl Jan Miloslav Haněl mezi těmi, kdo se přičinili o postavení [[Besední dům (Třebíč)|Besedního domu]] na [[Karlovo náměstí (Třebíč)|Karlově náměstí]], dnes označovaného Národní dům. V něm se měšťanská beseda usídlila roku [[1871]].<ref>Janák, l. c., str. 76.</ref><ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|titul = Osobnosti 2003|url = https://web.archive.org/web/20120224165525/http://www.knihovnatr.cz/vyroci2003.htm|datum vydání = 2012-02-24|datum přístupu = 2015-12-27|vydavatel = Knihovna Třebíč}}</ref>