Foném: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
m odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Foném''' je nejmenší součást [[zvuk]]ové stránky [[řeč]]i, která má v konkrétním [[Jazyk (lingvistika)|jazyce]] rozlišovací funkci. Každý jazyk má vlastní sadu fonémů, proto dva odlišné zvuky, dvě hlásky, mohou v některých jazycích mít navzájem stejnou funkci a v jiných ne – podle toho, jestli tvoří stejný foném, nebo ne. Fonémy se zabývá věda [[fonologie]], hláskami [[fonetika]].
== Základní popis ==
Řádek 17:
== Vlastnosti fonémů ==
Fonémy v jazycích stojí ve vztahu k ostatním fonémům téhož jazyka na základě vztahu k jedné jejich vlastnosti. Vytvářejí fonologické protiklady
Proporcionální fonologické protiklady se na základě povahy vztahu mezi členy protikladu dají rozdělit takto:
Řádek 24:
* [[ekvipolentní opozice]] – jednotlivé členy protikladu stojí na stejné úrovni (jsou rovnocenné) z hlediska fonologické vlastnosti, která protiklad vytváří (např. české fonémy /p/ × /t/ × /k/ jsou všechny charakterizovány nepřítomností znělosti, francouzské a polské fonémy /ę/ × /ǫ/ jsou oba charakterizovány přítomností nosovosti).
U fonologických protikladů lze dále rozlišit jejich stálost (to jsou konstantní protiklady) a zrušitelnost (neutralizovatelné protiklady). Konstantní protiklady jsou možné ve všech postaveních v daném jazyce, neutralizovatelné protiklady v některých postaveních zanikají. Např. v češtině protiklad znělosti zaniká na konci slova (''plot'' a ''plod'' se vyslovují stejně, ''ploty'' a ''plody'' odchylně), v ruštině se protiklad (izolovaný) /a/ × /o/ zachovává jen v [[Přízvuk|přízvučných]] slabikách, v nepřízvučných znějí psané ''o'' a ''a'' stejně. Tentýž protiklad může být v jednom jazyce neutralizovatelný (/e/ × /ä/ se ve slovenštině rozlišují jen po retných souhláskách), v jiném konstantní (tentýž protiklad v dánštině).
=== Distinktivní zvukové vlastnosti ===
Zvukové vlastnosti, jež mohou vytvářet fonologické protiklady, se nazývají distinktivní zvukové vlastnosti, neboli distinktivní [[rys (lingvistika)|rysy]]. Lze je rozdělit do tří skupin:
# Vokalické vlastnosti
#* Otevřenost (sonornost): vytváří graduální protiklad, v němž jsou členy charakterizovány různou mírou otevřenosti dutiny ústní při vyslovování (např. ''u''-''o''-''ɔ'').
#* Místo artikulace (timbre): vytváří dva privativní protiklady - protiklad předních a zadních vokálů (např. ''ä''-''a'', ''i''-''y'') a protiklad zaokrouhlených a nezaokrouhlených vokálů (např. ''ɔ''-''a'', ''ü''-''i''). Oba tyto protiklady se mohou uplatnit v jednom páru samohlásek (např. ''e''-''o'', ''i''-''u'').
#* Rezonance: vytváří privativní protiklad ústních a nosových samohlásek (např. ''e''-''ę'').
# Konsonantické vlastnosti
#* Místo artikulace: je dáno polohou jazyka nebo jiných částí ústní dutiny při vytváření hlásky. Souhlásky vytvářené na stejném místě tvoří artikulační řadu (např. řada labiální (''p'', ''b'', ''m'', …), dentální (''t'', ''d'', ''n'', …), palatální (''ť'', ''ď'', ''č'', …), laryngální (''h'', ''tzv. ráz'') a další).
#* Způsob artikulační překážky a jejího odstranění: tato vlastnost vytváří tři protiklady - protiklad okluzivních a sonantních konsonantů, protiklad okluzivních a spirantních konsonantů a protiklad sonantních a spirantních konsonantů.
#* Ostatní konsonantické vlastnosti: jsou to zejména následující - znělost (protiklad znělá (media)-neznělá (tenuis), např. ''b''-''p''), napjatost (protiklad napjatá (fortis)-nenapjatá (lenis), např. německé ''t''-''d''), aspirace (přídech, protiklad aspirovaná-neaspirovaná, např. německé ''t''-''th''), rekurze (náhlé rozepnutí vzduchu nashromážděného nad uzavřeným hrtanem), mlaskavost (artikulace samohlásek při vdechu (vyskytuje se u [[kojsanské jazyky|khojsanských]] jazyků)), geminace (zdvojenost).
# Prozodické vlastnosti
#* Kvantita
#* Přízvuk
#* Intonace
== Související články ==
|