Turnovsko-kralupsko-pražská dráha: Porovnání verzí

O stavbě [[železnice]] mezi [[Polabí]]m a [[Turnov]]em se poprvé vážně uvažovalo na jednání významných osobností pojizerského regionu v [[Sedmihorky|Sedmihorkách]] v roce [[1856]]. O výchozím bodě dráhy bylo jasno už na počátku jednání, protože Turnov ležel na trati právě budované trati [[Jihoseveroněmecká spojovací dráha|Jihoseveroněmecké spojovací dráhy]] mezi [[Pardubice]]mi a [[Liberec|Libercem]]. Trať měla vést do [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]]. Jedni pak navrhovali pokračování směrem k [[Mělník]]u, jiní pak do [[Praha|Prahy]]. Zájemci o železnici si nakonec vybrali tehdejšího provozního [[ředitel]]e [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]], inženýra Kresse, aby jim novou trať navrhl. Ten kesi spolupráci přizval vídeňského železničního podnikatele a konstruktéra, rytíře Karla Fr. Bartos - Sturz Sattelberga a spolu vybralivybral trasu přes [[Neratovice]] do [[Kralupy nad Vltavou|Kralup]], kde se stýkaly koleje [[Rakouská společnost státní dráhy|Společnosti státní dráhy]] z Prahy do [[Drážďany|Drážďan]], a zmíněné dráhy Buštěhradské, která sem dovážela [[uhlí]] z [[Kladno|kladenských]] dolů. Tím by se zajistilo spojení regionu s Prahou a zároveň i přísun kladenského uhlí do regionu i Liberce.