Pinus orizabensis: Porovnání verzí

| jméno =  Pinus orizabensis

| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')

| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')

| oddělení = [[nahosemenné]] (''Pinophyta'')

| třída = [[jehličnany]] (''Pinopsida'')

| řád = [[borovicotvaré]] (''Pinales'')

| čeleď = [[borovicovité]] (''Pinaceae'')

| rod = [[borovice]] (''Pinus'')

| podrod = ''Strobus, resp. Ducampopinus''

| sekce = ''Parrya''

| podsekce = ''Cembroides''

| binomické jméno = Pinus orizabensis

| druh popsal = ([[D.K.Bailey]]) D.K.Bailey & F.G.Hawksworth

Stálezelený, jehličnatý, [[jednodomost|jednodomý]] a [[anemogamie|větrosprašný]], pomalu rostoucí strom, dorůstající do výšky 8-12 m. [[Koruna stromu|Koruna]] je zaoblená a nepravidelná. [[Borka]] je mělce rozpraskaná, šupinovitá, černošedá a s oranžovými prasklinami, které jsou velmi podobné jako u borovice ''Pinus discolor''. [[Jehlice]] se vyskytují ve [[svazeček|svazečcích]] (''Fasciculus'') smíšeně po 3 a 4  (vzácně též po 2 a 5 ); jehlice jsou 4-6 cm dlouhé; s [[průduch]]y (''Stomata'') z většiny pouze na vnitřních površích a pouze s minimem na vnějších površích, proto jsou jehlice na vnitřních površích stříbrnomodrošedozelenobílé a na vnějších površích leskle tmavozelené, stejně jako u borovic ''Pinus johannis'' a ''Pinus discolor''; svazečkové [[pochva (list)|pochvy]] jsou polovytrvalé, s bazálními šupinami stočenými do růžice.

Samičí (semenné) šištice - šišky (''Megastrobilus'') jsou po rozevření 4,5-7,5 cm dlouhé a 5-8 cm široké (u borovic ''Pinus cembroides'' , ''Pinus discolor'' a ''Pinus johannis'' jsou šištice menší, v rozsahu 3-4,5 cm délky a 4-5,5 cm šířky). Plodných [[šupina (botanika)|šupin]] šišek bývá do 25 (u borovic ''Pinus cembroides'', ''Pinus discolor'' a ''Pinus johannis'' je plodných šupin nejvíce 15-18 ), šupiny jsou hladké, větší a tenčí než u ostatních blízce příbuzných borovic, jsou 30-35 mm dlouhé, 16-20 mm široké a 2-3 mm tlusté (u borovice ''Pinus cembroides'' jsou šupiny 20-25 mm dlouhé, 15-18 mm široké a 3-4 mm tlusté); tenké šupiny se při sesychání na okrajích kroutí a tím vytváří zašpičatělé růžky (neobvyklá vlastnost společná s borovicí ''[[Pinus remota]]''). [[Semeno|Semena]] jsou zlatohnědá, 14-17 mm dlouhá (u borovice ''Pinus cembroides'' bývají semena průměrně menší); u čerstvých semen je [[endosperm]] bílý a sušením růžoví (u borovice ''Pinus cembroides'' je endosperm vždy růžový a u borovice ''Pinus johannis'' je vždy bílý). Křídla semen jsou nevyvinutá, 1 mm dlouhá a po vypadnutí semen většinou zůstávají v šišce. Složení pryskyřice borovice ''Pinus orizabensis'' je velmi podobné borovici ''Pinus johannis''. Strom kvete květen - červen. Semena dozrávají v říjnu.

Domovinou borovice ''Pinus orizabensis'' je [[Mexiko]] (státy [[Puebla (stát)|Puebla]], [[Tlaxcala]] a [[Veracruz (stát)|Veracruz]], kde roste (kolem hory [[Pico de Orizaba]]) – (Citlaltépetl)).

Semena stromu jsou jedlá <ref>https://web.archive.org/web/http://www.iucnredlist.org/details/34186/0</ref> a jsou prodávána na místních trzích. Dřevo je používáno jako palivové dříví, z větších stromů ve [[stavebnictví]] a na výrobu [[nábytek|nábytku]].

Borovice ''Pinus orizabensis'' je považována za ohroženou, <ref>https://web.archive.org/web/http://www.iucnredlist.org/details/34186/0</ref>, její populace klesá. Strom se vyskytuje v oblasti rostoucího [[zemědělství]], kde jsou lesy káceny pro zisk zemědělské půdy. Žádná ochranná opatření neprobíhají.