Skuteč: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava dle WP:ŽOPP
m metry nad mořem
Řádek 200:
* [[Lažany (Skuteč)|Lažany]] - rok [[1349]], archeologické nálezy na území Lažan potvrzují osídlení již v době [[Neolit na území Česka|neolitické]], původní osada ležela na tzv. Chrudimské obchodní stezce směřující k Litomyšli na [[Trstenická stezka|Trstenickou stezku]]
* [[Lešany (Skuteč)|Lešany]] - rok [[1392]], původ názvu se vykládá spojením „mezi lesy" připomínající jejich polohu, ves náležela k rychmburskému panství
* [[Lhota u Skutče]] - rok [[1392]], původní osada za horním zlomem svahu kuesty Štěpánovské stupňoviny, jejíž nejvyšší vrchol [[Heráně]] (453 m n. m.) leží nad osadou ve směru ke Zbožnovu
* [[Nová Ves (Skuteč)|Nová Ves]] - rok [[1654]]
* [[Radčice (Skuteč)|Radčice]] - rok [[1392]]
Řádek 274:
 
== Geografie ==
[[Soubor:Skuteč, CZ160728-047.jpg|náhled|Skuteč v pohledu od Přibylova (sídelní lokality města); původní město leží na severním svahu návrší Humperky (výškový bod „Na hrobce" 460,41 m n. m.) v mírně zvlněné krajině Skutečské pahorkatiny|vlevo|250x250pixelů]]
[[Geografie Česka]] řadí Skuteč mezi větší města v okrese, jeho centrum leží zhruba 19 km jihovýchodně od [[Chrudim]]i a 11 km severovýchodně od [[Hlinsko|Hlinska]].<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Seznam.cz|odkaz na korporaci=Seznam.cz|titul=Turistická mapa: Skuteč|url=https://mapy.cz/s/1dQEu|vydavatel=Mapy.cz|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19|poznámka=Katastrální území obce Skuteč}}</ref> Rozkládá se v mírně zvlněné krajině [[Pahorkatina|pahorkatiny]] v nadmořských výškách od 330 m zhruba na úrovni Anenského potoka v Anenském údolí do 460 m v katastru původního města na návrší Humperky ([[Česká státní trigonometrická síť]] uvádí trigonometrický bod s názvem „Na hrobce" a nivelací 460,41 m n. m.),<ref name=":10">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|korporace=Český úřad zeměměřický a katastrální|odkaz na korporaci=Český úřad zeměměřický a katastrální|titul=Zeměměřičský úřad: Mapa bodových polí|url=http://bodovapole.cuzk.cz/_mapDetail.aspx?id=YetjXfPdoKYkP%2bfpsB5tHaUQ9t3C6Qg9nfqzR%2b3pQLP6wwKLerFQnqNVAeapRoBlA7itlyyFu54%3d|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-19|poznámka=Trigonometrický list č. 2419, výškový bod 29: Na hrobce}}</ref> v katastrálním území [[Radčice u Skutče]] dosahuje až do 478,9 m bezejmenného výškového bodu v lokalitě „Za ranskou silnicí" (nedaleko trigonometrického bodu s názvem „Za silnicí" a nivelací 477,45 m n. m.).<ref name=":10" />
 
Město leží na rozhraní dvou krajinných oblastí, z větší části katastrálního území v severovýchodním podhůří Železných hor, v části pohoří s názvem Sečská vrchovina a severním okrajem ve Svitavské pahorkatině, v části Chrudimské a také Loučenské tabule.
 
=== Geomorfologie a přírodní poměry ===
V rámci [[Geomorfologie|geomorfologického]] regionálního členění tvaru zemského povrchu ([[georeliéf]]u) Česka je katastrální území převážně součástí [[Geomorfologický okrsek|geomorfologického okrsku]], jehož pojmenování je odvozeno od názvu města ([[Skutečská pahorkatina]]) a náleží do geomorfologického celku [[Železné hory]].<ref name=":4" /> Severním okrajem katastru zasahuje Skuteč se sídelní lokalitou [[Přibylov]] a částmi obce s názvy [[Štěpánov (Skuteč)|Štěpánov]], [[Zbožnov]], [[Lhota u Skutče]] do oblasti [[Štěpánovská stupňovina|Štěpánovské stupňoviny]] (i s jejím nejvyšším vrcholem [[Heráně]] 453 m n. m. nad Zbožnovem), také zvláště chráněným územím [[Evropsky významná lokalita|evropsky významné lokality]] a přírodní rezervace [[Anenské údolí (přírodní rezervace)|Anenské údolí]]. Štěpánovská stupňovina je součástí [[Chrudimská tabule|Chrudimské tabule]] a od Skutečské pahorkatiny ji odděluje přibližně koryto [[Anenský potok (přítok Novohradky)|Anenského potoku]], který pramení pod [[Lažany (Skuteč)|Lažany]] (část obce Skuteč).<ref name=":4" /> Z hlediska [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologie]] je Skutečská pahorkatina spolu s dalšími třemi okrsky ([[Kameničská vrchovina|Kameničskou vrchovinou]], [[Stružinecká pahorkatina|Stružineckou pahorkatinou]] a [[Podhradská kotlina|Podhradskou kotlinou]]) skladebnou částí geomorfologického podcelku [[Sečská vrchovina]].
 
Ve východní části katastrálního území Skutče protéká hlubokým údolím řeka [[Krounka]] v přírodním parku [[Údolí Krounky a Novohradky (přírodní park)|Údolí Krounky a Novohradky]], korytem řeky odděluje Skutečskou pahorkatinu od [[Novohradská stupňovina|Novohradské stupňoviny]] (součást [[Loučenská tabule]] geomorfologického celku [[Svitavská pahorkatina]]).<ref name=":4" /> V lokalitě nad Krounkou leží část obce s názvem [[Zhoř (Skuteč)|Zhoř]] na katastrálním území [[Hněvětice|Hněvětic]].
Řádek 469:
=== Pamětihodnosti ===
{{Viz též|Seznam kulturních památek ve Skutči}}
[[Soubor:Skuteč, CZ121104-102.jpg|náhled|Kostel Nanebevzetí Panny Marie v pohledu z Palackého náměstí; náleží mezi nejvýznamnější sakrální stavby v oblasti Skutečska, věž kostela, obnovená po požáru vzniklém v roce 1850 podle gotizujícího projektu, je dominantou města (střed makovice 456,65 m n. m.)|upright=1.3]]
* Boží muka; malé sakrální stavby v ulici Vilibalda Svobody (nad železničním přejezdem), u cesty ke koupališti, u polní cesty nad retenční vodní nádrží pod Zbožnovem.
* Budova Městského úřadu ve Skutči, Palackého náměstí (jižní strana); původní dům byl zakoupen v roce [[1810]] a nejprve přestavěn v roce [[1878]] na [[Obecná škola|obecnou]] a později měšťanskou školu. Od [[1930–1939|30. let 20. století]] byla budova používána pro [[Administrativa|administrativu]] městského úřadu. V roce [[1940]] byla provedena dostavba balkonu na průčelí, které je osově řešeno a zakončeno malou [[Atikové patro|atikou]] s letopočtem přestavby a s částečně vnořenými elektrickými hodinami v místě, kde byla původně ozdobná [[Rozeta (architektura)|rozeta]].<ref name=":21">{{Citace monografie
Řádek 611:
=== Turistické trasy ===
Katastrálním územím Skutče jsou vedeny tři turistické značené trasy a naučná stezka:
* Zelená trasa ([[Ležáky]] - [[Vrbatův Kostelec]] - Skuteč - [[Košumberk]] - [[Luže]]);<ref name=":11" /> úsek na území Skutče od sestupu (400 m n. m.) po svahu [[Štěpánovská stupňovina|Štěpánovské stupňoviny]] do údolí (350 m n. m.) ke [[Skutíčko|Skutíčku]] (významná geologická lokalita, kaple sv. Jana Nepomuckého), tzv. lesopark na návrší Horka (mnoho bývalých a zatopených kamenolomů, mezi rozcestníky Kamenný val - Kozí hrádek - Pod Fimberkem vedena se žlutě značenou naučnou Žulovou stezkou Horkami), historické centrum města (budova ZŠ Komenského s pamětní deskou její bývalé žákyně Marie Hrdé z osady [[Ležáky]], vypálené nacisty v době II. světové války, pomníky obětem I. a II. světové války, Palackého náměstí s budovou bývalé obecné školy, dnes Městským úřadem, neobarokní kašnou se sochou sv. Jana Nepomuckého, Mariánským sloupem), Rybičkova ulice (městské muzeum), ulice Boženy Němcové (hřbitov založený v roce [[1834]]), rozcestník Malhošť (žlutá trasa), dříve přírodní rezervace, dnes významná geologická lokalita Malhošť<ref name=":6" /> s [[Anenský potok (přítok Novohradky)|Anenským potokem]], lesní lokalita Borek pod vrchem [[Heráně]] (453 m n. m.), nejvyšším bodem Štěpánovské stupňoviny, rozcestník Nad Krounkou (červená trasa), [[Lhota u Skutče]] (kaple sv. Petra a Pavla). Z turistické zeleně značené trasy jsou v historickém centru města dostupné po místních komunikacích místa s dalšími pamětihodnosti Skutče.
* Žlutá trasa (turistický rozcestník Malhošť - Zbožnov - Košumberk);<ref name=":11" /> od významné geologické lokality Malhošť s Anenským potokem přes Zbožnov s kaplí Nejsvětější Trojice do lesní lokality Bukovina. Ze [[Zbožnov]]a po silnici na [[Štěpánov (Skuteč)|Štěpánov]] je dostupné informační bezobslužné stanoviště [[Národní geopark Železné hory|Národního geoparku Železné hory]] s ukázkami [[Hornina|hornin]] na území [[Skutečská pahorkatina|Skutečské pahorkatiny]], které je také rozhledovým místem s vyhlídkou na Skuteč. Polní cesta (bez turistického značení) ve směru toku Anenského potoku od turistického rozcestníku Malhošť prochází kolem dvou retenčních nádrží pod Zbožnovem a Štěpánovem lokalitou [[Anenské údolí (přírodní rezervace)|Přírodní rezervace Anenské údolí]], kterou lze pokračovat po nezpevněné cestě až do [[Hroubovice|Hroubovic]].
[[Soubor:Šilinkův důl, CZ160804-052.jpg|náhled|Šilinkův důl s řekou Krounkou pod Hněvěticemi (část Skutče); přírodním charakterem úzké soutěsky s meandrující řekou je atraktivní částí turistické červeně značené trasy Klubu českých turistů vedené v části „Přírodního parku Údolí Krounky a Novohradky" v krajině Skutečské pahorkatiny|249x249pixelů]]