Devět klasických knih: Porovnání verzí

 

== Čtyři knihy ==

* [[Konfucius|Konfuciovy]] ''[[Hovory]]'' (''Lun-jü'') obsahují výroky a záznamy jednání Konfucia, autorem však není sám Konfucius. Kniha je výtvorem tradice, vznikla nedlouho po Konfuciově smrti, kodifikována byla však až za [[dynastie Chan]] (206 př. n. l. – 220 n. l.). Od té doby text neprodělal výraznějších změn. Hovory jsou napsány v [[Tradiční čínština|tradiční čínštině]]. Dílo poskytuje asi nejspolehlivější pramen ke studiu Konfuciova života. V Hovorech se nachází vysvětlení většiny klíčových konfuciánských představ a pojmů jako je lidskost (''žen''), náprava jmen (''čeng-ming''), obřadnost (''li''), pojetí „ušlechtilého muže“ (''ťün-c’''), Nebes (''tchien'') a cesty středu (''čung-jung'').

 

 

== Pět klasiků ==

* ''[[I-ťing|Kniha proměn]]'' ({{Čínsky|český přepis=I-ťing|pchin-jin=Yì​jīng​|znaky=易經}}) je soubor textů, jejichž vznik sahá až do 2. tisíciletí př. n. l. V hlavní části se jedná o řadu 64 hexagramů, obrazců složených ze šesti čar (které mohou nabývat [[Jin a jang|jangové nebo jinové]] podoby), které představují 64 rozdílných [[Archetyp|archetypálních]] situací. Kniha proměn se používala jako [[orákulum]], i jako filozofický a [[Kosmologie|kosmologický]] systém. K věštění se začala používat během 12. století př. n. l. za [[dynastie Čou]]. Jedním z autorů by měl být císař [[Fu-si]], jde však o legendární, nikoli historickou figuru. Tradice o něm tvrdí, že na základě pozorování jevů na nebesích i zemi sestavil osm trigramů. Ty jsou tématem i Knihy proměn.