Verze z 18. 10. 2018, 18:28 editovat Perid (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 16 289 editací m Editace uživatele 89.176.107.45 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Tauchman Martin značka: rychlé vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 12. 2018, 15:12 editovat zrušit editaci Jarka D (diskuse \| příspěvky) 4 157 editací Dopl. odkazů, stylist. Přejít na další porovnání →
Řádek 3: [[Soubor:Eastern Phoebe-nest-Brown-headed-Cowbird-egg.jpg\|náhled\|Snesení vajíčka do cizího hnízda je [[hnízdní parazitismus\|forma parazitismu]] v Česku známá například pro [[Kukačka obecná\|kukačku]]]] '''Parazitismus''' je ~~vztah~~způsob soužití dvou [[organismus\|organismů]], z ~~něhož~~nichž jeden organismus ('''parazit''' čili '''cizopasník''') ~~má zisk a~~využívá druhý ~~na něj doplácí~~organismus ([['''hostitel]]'''). Parazit se může živit ~~buďto~~ [[tkáň\|tkáněmi]] ~~samotného hostitele~~[[hostitel]]e (aniž by se ho snažil zabít), nebo se přiživovat na ~~jeho~~hostitelově [[potrava\|potravě]] či jinak profitovat z hostitelova organismu nebo jeho činnosti a snižovat přitom jeho [[Biologická zdatnost\|~~fitness~~biologickou zdatnost]] (~~zdatnost~~fitness). Volně žijící organismus, který není hostitelem několika parazitických jedinců různých druhů, je raritou. Více než polovina známých [[druh]]ů jsou parazité nebo [[patogen]]i, přičemž bakteriální a virové parazity neznáme zdaleka všechny.<ref>Parazitismus [powerpointová prezentace online]. Přednáška připravena s využitím materiálů prof. Flegra. [2014], obr. 2 [cit. 8. 12. 2018]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1431/podzim2014/Bi5080/um/um/Parazitismus_2014.ppt</ref> Podle [[parazitologie\|parazitologa]] [[profesor]]a [[Julius Lukeš\|Julia Lukeše]] někteří parazité do jisté míry s lidským organismem spolupracovali (bylo na ně uvyklé) a jejich vymýcení z lidské populace způsobuje, že se náš imunitní systém chová nepřirozeně.<ref>{{Citace elektronického periodika Řádek 25 ⟶ 27: == Počet parazitických druhů == Podle některých odhadů představují parazité až čtyři pětiny všech druhů. Každý biologický druh má obvykle alespoň jednoho parazita, a tito parazité obvykle mají své další parazity.<ref>{{citace monografie \| příjmení =Zimmer \| jméno = Carl \| rok = 2005▼ \| titul = Vládce parazit \| vydavatel = ~~nakl.~~ Paseka~~, z anglického originálu~~ \| ~~strany~~místo = ~~262~~V Praze \| rok = 1986 ▲\| rok = 2005 \| počet stran = 262 \| strany = {{barva\|red\|'''?'''}} }}</ref> == Parazitické druhy == [[Soubor:Trypanosoma sp. PHIL 613 lores.jpg\|náhled\|vlevo\|Parazitická ''[[Trypanosoma]]'' je původcem několika závažných onemocnění postihujících i člověka; na obrázku tmavě růžově proti světlejším [[červená krvinka\|červeným krvinkám]]. Velikost parazitární buňky je asi 20 µm<ref name="rosypal">{{citace monografie \| příjmení = Rosypal \| jméno = Stanislav \| odkaz na autora = Stanislav Rosypal \| titul = Nový přehled biologie \| rok = 2003 \| vydavatel = Scientia \| ~~strany~~počet stran = 797 \| strany = {{barva\|red\|'''?'''}}}}</ref><br />([[světelný mikroskop]])]]▼ Množství eukaryotických organismů se vyznačuje parazitickým způsobem života, a to často bez ohledu na jejich vzájemnou nepříbuznost. Zejména jednobuněční parazité člověka jsou v centru zájmu vědců. Z říše [[Excavata]] patří mezi parazity mnoho [[diplomonády\|diplomonád]] (Diplomonadida, např. ''[[Lamblie střevní\|Giardia intestinalis]]'') a [[trichomonády\|trichomonád]] (Trichomonadida, např. ''[[Bičenka poševní\|Trichomonas vaginalis]]''), dále [[trypanozomy]] (Trypanosomatida, zejména rody ''[[Trypanosoma]]'' a ''[[Leishmania]]'', původci některých významných lidských onemocnění) či někteří zástupci třídy [[Heterolobosea]] (např. ''[[Naegleria fowleri]]''). Z říše [[Chromalveolata]] jsou známi někteří parazitičtí [[nálevníci]] (Ciliophora) a dále zejména mnozí [[výtrusovci]] (Apicomplexa), jako [[kokcidie]] (Coccidea, včetně ''[[Toxoplasma gondii\|Toxoplasmy]]'') a [[krvinkovky]] (Haematozoea, např. rod ''[[Plasmodium]]'', původce [[malárie]]). Z říše [[Rhizaria]] se vyznačují parazitickým způsobem života například [[nádorovky]] (Phytomyxea) či [[haplosporidie]] (Haplosporidia). Z říše [[Amoebozoa]] mezi cizopasníky patří namátkou ''[[Acanthamoeba]]'', ''[[Měňavka úplavičná\|Entamoeba histolytica]]'' a další. Známe i mnohé parazitické [[rostliny]], konkrétně jednobuněčné řasy rodu ''[[Prototheca]]'', ale i mnohé [[vyšší rostliny]], jako [[kokotice]] (''Cuscuta'') či [[Poloparazitismus\|poloparazitické]] [[jmelí]] (''Viscum''). Z větve směřující k [[živočichové\|živočichům]] a [[houby\|houbám]] (Opisthokonta) jsou známy rovněž mnozí parazité: například [[Trubénky\|plísňovky]] (Mesomycetozoa) a [[Výtrusenky\|rybomorky]] (Myxozoa). Z říše houby (Fungi) parazitují [[mikrosporidie]] (Microspora), různé [[Plíseň\|plísně]] (např. rody ''[[Aspergillus]]'', ''[[Štětičkovec\|Penicillium]]'') a [[kvasinky]] (např. ''[[Candida albicans]]''). Z živočichů (Metazoa) parazitují mnozí zástupci kmene [[ploštěnci\|ploštěnců]] (Platyhelminthes), jako [[ploštěnky]] (Turbellaria), [[tasemnice]] (Cestoda), [[jednorodí]] (Monogenea) a [[motolice]] (Trematoda). Dále jsou paraziti mezi kmeny [[vrtejši]] (Acanthocephala), [[kroužkovci]] (Annelida, zejména [[pijavice]], Hirudinea) a též v rámci kmene [[hlístice]] (Nematoda) a [[strunovci]] (Nematomorpha). Existují však i parazitičtí [[členovci]] (Arthropoda) i [[strunatci]] (Chordata).<ref name="paraziti">{{Citace monografie\| edice = Vyd. 1\| vydavatel = Triton\| isbn = 978-80-7387-008-9\| strany = 318\| příjmení = Volf \| jméno= Petr\| příjmení2 = Horák \| jméno2 = Petr \| titul = Paraziti a jejich biologie\| místo = Praha\| rok = 2007}}</~~ref~~>▼ Známe i mnohé parazitické [[rostliny]], konkrétně jednobuněčné řasy rodu ''[[Prototheca]]'', ale i mnohé [[vyšší rostliny]], jako [[kokotice]] (''Cuscuta'') či [[Poloparazitismus\|poloparazitické]] [[jmelí]] (''Viscum'').<ref name="paraziti"/> Z větve směřující k [[živočichové\|živočichům]] a [[houby\|houbám]] (Opisthokonta) jsou známy rovněž mnozí parazité: například [[Trubénky\|plísňovky]] (Mesomycetozoa) a [[Výtrusenky\|rybomorky]] (Myxozoa). Z říše houby (Fungi) parazitují [[mikrosporidie]] (Microspora), různé [[Plíseň\|plísně]] (např. rody ''[[Aspergillus]]'', ''[[Štětičkovec\|Penicillium]]'') a [[kvasinky]] (např. ''[[Candida albicans]]'').<ref name="paraziti"/> Z živočichů (Metazoa) parazitují mnozí zástupci kmene [[ploštěnci\|ploštěnců]] (Platyhelminthes), jako [[ploštěnky]] (Turbellaria), [[tasemnice]] (Cestoda), [[jednorodí]] (Monogenea) a [[motolice]] (Trematoda). Dále jsou paraziti mezi kmeny [[vrtejši]] (Acanthocephala), [[kroužkovci]] (Annelida, zejména [[pijavice]], Hirudinea) a též v rámci kmene [[hlístice]] (Nematoda) a [[strunovci]] (Nematomorpha). Existují však i parazitičtí [[členovci]] (Arthropoda) i [[strunatci]] (Chordata).<ref name="paraziti">{{Citace monografie\| vydavatel = Triton\| isbn = 978-80-7387-008-9\| počet stran = 318\| \| strany = {{barva\|red\|'''?'''}} \| příjmení = Volf \| jméno= Petr\| příjmení2 = Horák \| jméno2 = Petr \| titul = Paraziti a jejich biologie\| místo = Praha\| rok = 2007}}</ref> ▲[[Soubor:Trypanosoma sp. PHIL 613 lores.jpg\|náhled\|vlevo\|Parazitická ''[[Trypanosoma]]'' je původcem několika závažných onemocnění postihujících i člověka; na obrázku tmavě růžově proti světlejším [[červená krvinka\|červeným krvinkám]]. Velikost parazitární buňky je asi 20 µm<ref name="rosypal">{{citace monografie \| příjmení = Rosypal \| jméno = Stanislav \| odkaz na autora = Stanislav Rosypal \| titul = Nový přehled biologie \| rok = 2003 \| vydavatel = Scientia \| strany = 797}}</ref><br />([[světelný mikroskop]])]] ▲Množství eukaryotických organismů se vyznačuje parazitickým způsobem života, a to často bez ohledu na jejich vzájemnou nepříbuznost. Zejména jednobuněční parazité člověka jsou v centru zájmu vědců. Z říše [[Excavata]] patří mezi parazity mnoho [[diplomonády\|diplomonád]] (Diplomonadida, např. ''[[Lamblie střevní\|Giardia intestinalis]]'') a [[trichomonády\|trichomonád]] (Trichomonadida, např. ''[[Bičenka poševní\|Trichomonas vaginalis]]''), dále [[trypanozomy]] (Trypanosomatida, zejména rody ''[[Trypanosoma]]'' a ''[[Leishmania]]'', původci některých významných lidských onemocnění) či někteří zástupci třídy [[Heterolobosea]] (např. ''[[Naegleria fowleri]]''). Z říše [[Chromalveolata]] jsou známi někteří parazitičtí [[nálevníci]] (Ciliophora) a dále zejména mnozí [[výtrusovci]] (Apicomplexa), jako [[kokcidie]] (Coccidea, včetně ''[[Toxoplasma gondii\|Toxoplasmy]]'') a [[krvinkovky]] (Haematozoea, např. rod ''[[Plasmodium]]'', původce [[malárie]]). Z říše [[Rhizaria]] se vyznačují parazitickým způsobem života například [[nádorovky]] (Phytomyxea) či [[haplosporidie]] (Haplosporidia). Z říše [[Amoebozoa]] mezi cizopasníky patří namátkou ''[[Acanthamoeba]]'', ''[[Měňavka úplavičná\|Entamoeba histolytica]]'' a další. Známe i mnohé parazitické [[rostliny]], konkrétně jednobuněčné řasy rodu ''[[Prototheca]]'', ale i mnohé [[vyšší rostliny]], jako [[kokotice]] (''Cuscuta'') či [[Poloparazitismus\|poloparazitické]] [[jmelí]] (''Viscum''). Z větve směřující k [[živočichové\|živočichům]] a [[houby\|houbám]] (Opisthokonta) jsou známy rovněž mnozí parazité: například [[Trubénky\|plísňovky]] (Mesomycetozoa) a [[Výtrusenky\|rybomorky]] (Myxozoa). Z říše houby (Fungi) parazitují [[mikrosporidie]] (Microspora), různé [[Plíseň\|plísně]] (např. rody ''[[Aspergillus]]'', ''[[Štětičkovec\|Penicillium]]'') a [[kvasinky]] (např. ''[[Candida albicans]]''). Z živočichů (Metazoa) parazitují mnozí zástupci kmene [[ploštěnci\|ploštěnců]] (Platyhelminthes), jako [[ploštěnky]] (Turbellaria), [[tasemnice]] (Cestoda), [[jednorodí]] (Monogenea) a [[motolice]] (Trematoda). Dále jsou paraziti mezi kmeny [[vrtejši]] (Acanthocephala), [[kroužkovci]] (Annelida, zejména [[pijavice]], Hirudinea) a též v rámci kmene [[hlístice]] (Nematoda) a [[strunovci]] (Nematomorpha). Existují však i parazitičtí [[členovci]] (Arthropoda) i [[strunatci]] (Chordata).<ref name="paraziti">{{Citace monografie\| edice = Vyd. 1\| vydavatel = Triton\| isbn = 978-80-7387-008-9\| strany = 318\| příjmení = Volf \| jméno= Petr\| příjmení2 = Horák \| jméno2 = Petr \| titul = Paraziti a jejich biologie\| místo = Praha\| rok = 2007}}</ref> == Formy parazitismu == Vztahy mezi cizopasníkem a hostitelem selze ~~dělí~~dělit dle různých vztahů. ~~Dle~~Podle biologické povahy [[organismus\|organismu]] ~~dělíme~~lze ~~parazitismus~~rozlišovat: * '''~~Obligátní~~obligátní parazitismus''' (typický, pravý) – je u každého parazita, u něhož alespoň jedna fáze ontogonetického vývoje probíhá na úkor jiného organismu; * '''~~Fakultativní~~fakultativní parazitismus''' (podmíněný, příležitostný) – u organismů žijících volně v přírodě, které při náhodném vniknutí do hostitele mohou žít parazitickým způsobem. Dle prostorových vztahů dělíme cizopasníky na '''ektoparazity''', kteří žijí mimo hostitele či na jeho povrchu (např. [[Komárovití\|komár]], [[pijavice]]), a '''endoparazity''', kteří žijí uvnitř hostitele, v jeho útrobách, tkáních či buňkách ([[Toxoplazmóza\|toxoplasma]], [[tasemnice]]). Podle časového vztahu k hostiteli se ~~dělí~~ obligátní parazité dělí na dočasné, stálé a periodické~~. Zvláštním případem parazitismu je [[hnízdní parazitismus]], dobře známý například u [[Kukačka obecná\|kukačky]]~~. Zvláštním případem parazitismu je [[hnízdní parazitismus]], dobře známý například u [[Kukačka obecná\|kukačky]]. U rostlin můžeme parazity dělit podle přítomnosti chlorofylu na dvě skupiny:▼ ▲UParazity rostlin ~~můžeme parazity~~lze dělit podle přítomnosti chlorofylu na dvě skupiny: * [[Poloparazitismus\|Hemiparazité]] (poloparazité) – zelené rostliny, jež z hostitele přijímají jen vodu a minerální látky, příkladem může být [[jmelí]] (''Viscum'') nebo [[ochmet]] (''Loranthus''). * [[~~Holoparasitismus~~Poloparazitismus\|~~Holoparazité~~hemiparazité]] (poloparazité) – ~~nezelené~~zelené rostliny, jež ~~ze svého~~z hostitele přijímají ijen ~~[[Asimilace~~vodu ~~(biologie)\|asimiláty]]~~a minerální látky, ~~například~~příkladem může být [[~~záraza~~jmelí]] (''~~Orobanche~~Viscum'') nebo [[~~podbílek~~ochmet]] (''~~Lathraea~~Loranthus'').; * [[Holoparasitismus\|holoparazité]] – nezelené rostliny, jež ze svého hostitele přijímají i [[Asimilace (biologie)\|asimiláty]], např. [[záraza]] (''Orobanche'') nebo [[podbílek]] (''Lathraea''). == Pravěcí parazité == V roce 2012 byla publikována vědecká studie o objevu obřích parazitických blech z doby dinosaurů (střední [[jura]] a spodní [[křída]], před 165 miliony až 125 miliony let). Tyto až 23 mm dlouhé pravěké blechy (rod ''[[Pseudopulex]]'') se zřejmě specializovaly na sání krve opeřených [[Dinosauři\|dinosaurů]] a [[Ptakoještěři\|ptakoještěrů]].<ref>http://dinosaurusblog.com/2016/04/19/giganticke-blechy-v-dinosaurim-peri/</ref>{{Upravit reference}} Další druhohorní rody parazitů podobných blechám jsou ''[[Tarwinia]]'' z Austrálie a ''[[Saurophthirus]]'' z ruského [[Dálný východ\|Dálného východu]]. == Odkazy == === Reference === <references /> === Literatura === VOTÝPKA, Jan a MODRÝ, David. Biologické invaze v nás i kolem nás: invazní patogeny. ''Živa.'' '''2018''', č. 5, s. 285. Přístup také z: http://ziva.avcr.cz/2018-5/biologicke-invaze-v-nas-i-kolem-nas-invazni-patogeny.html VOTÝPKA, Jan; KOLÁŘOVÁ, Iva a HORÁK, Petr. ''O parazitech a lidech.'' V Praze: Stanislav Juhaňák – Triton, '''2018'''. ISBN 978-80-7553-350-0. Parazitismus [powerpointová prezentace online]. Přednáška připravena s využitím materiálů prof. Flegra. [2014], 41 obrazovk, [cit. 8. 12. 2018]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1431/podzim2014/Bi5080/um/um/Parazitismus_2014.ppt VOLF, Petr a kol. ''Paraziti a jejich biologie.'' Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9. SEDLÁK, Kamil a TOMŠÍČKOVÁ, Markéta. ''Nebezpečné infekce zvířat a člověka.'' Praha: Scientia, 2006. 167 s. Biologie pro všední den. ISBN 80-86960-07-2. ZIMMER, Carl. ''Vládce parazit: pohled do světa nejnebezpečnějších tvorů planety.'' Překlad Vladimír Hampl a Olga Harantová. V Praze: Paseka, 2005. 262 s., [16] s. obr. příl. Fénix, sv. 12. ISBN 80-7185-685-1. [[Zdeněk Veselovský\|VESELOVSKÝ, Zdeněk]]: ''Etologie. Biologie chování zvířat.'' Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1331-8. ROSYPAL, Stanislav. ''Nový přehled biologie.'' Praha: Scientia, 2003. 797 s. ISBN 80-7183-268-5. === Související články === * [[Symbióza]]▼ * [[Parazitoid]]▼ * [[Efekt červené královny]] * [[Komenzálismus]] ▲* [[Parazitoid]] * [[Vnitrobuněčný parazit]]▼ * [[Patogen]] ▲* [[Symbióza]] * [[Škůdce]] ▲* [[Vnitrobuněčný parazit]] === Externí odkazy === Řádek 70 ⟶ 92: * {{NK ČR\|věc=ano\|množné=ano\|ph220678\|parazitické organismy}} * [http://jaroslavflegr.bigbloger.lidovky.cz/c/347032/Proc-nevyhubit-parazity-a-proc-legalizovat-drogy.html Proč nevyhubit parazity a proč legalizovat drogy] * [https://najdipijaka.cz/ piják lužní – monitoring] * [http://www.parazitologie.cz/ ČPS – Česká parazitologická společnost] {{Potravové strategie}}

Parazitismus: Porovnání verzí