Sociální hnutí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m -typo značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Počátky: typografické úpravy |
||
Řádek 37:
}}</ref> Avšak počátky „moderních“ dějin teorie kolektivního jednání se pojí s analytikem davu [[Gustave Le Bon|Gustavem Le Bonem]]. Francouzský sociolog ve svých výzkumech čerpá z revolučních časů Francie a dochází k závěrům, že aristokracie, která do potenciálně destruktivního chování vnášela racionalitu, odchází a nastává čas davu, ve kterém jsou individuální chování, morální soudy a prožívání ovládány sugescí, která často vzniká působením vůdcovské osobnosti.
=== Počátky ===
Po 1. světové válce, kdy se studium sociálních hnutí přesouvá do USA, z myšlenek [[Gustave Le Bon|Le Bona]] a pod vlivem [[Gabriel Tarde|Tarda]] vychází představitel [[Chicagská škola (sociologie)|Chicagské školy]] [[Robert Ezra Park|Robert Park]], který stojí na počátku teorie, kterou dnes známe po názvem "teorie kolektivního chování" a pokládá tak základy racionálnímu pojetí kolektivního chování (iracionálním je Le Bonovo pojetí zmíněné výše). Na počátku 20. Století na něj navazuje [[Herbert Blumer|Blumer]], který se věnuje problému kolektivní identity v práci Outline of Collective behavior. Od většiny ostatních předchůdců (zejména těch evropských), kteří připisovali kolektivnímu chování davový a iracionální charakter, vnesl do teorie nový prvek
| příjmení = Znebejánek
| jméno = František
| |||