Slanské vrchy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele DvorapaBot (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Mircea
značka: rychlé vrácení zpět
m →‎top: typografické úpravy
Řádek 21:
'''Slanské vrchy''' ([[maďarština|maďarsky]] ''Szalánci-hegység)'' jsou pohoří [[sopka|vulkanického]] původu na východním [[Slovensko|Slovensku]] a v&nbsp;severovýchodním [[Maďarsko|Maďarsku]]. Táhnou se v&nbsp;severojižním směru od [[Prešov]]a až po maďarské město [[Tokaj]], na západě spadají do [[Košická kotlina|Košické kotliny]], na východě do [[Východoslovenská nížina|Východoslovenské nížiny]], na jihu leží [[Velká dunajská kotlina]]. Jejich maďarská část nese název '''Tokaji-hegység''' ''(Tokajská vrchovina)'' nebo '''Zemplényi-hegység''' ''(Zemplínská vrchovina),'' ale neplést se [[Zemplínské vrchy|Zemplínskými vrchy]] ''(Zemplényi-szigethegység),'' které se nacházejí nedaleko a od Slanských vrchů je odděluje [[Roňavská brána]]. Celé pásmo Slanských (Slansko-tokajských) vrchů se také označuje maďarským názvem '''Eperjes-Tokaji-hegység''' ''(Prešovsko-tokajská vrchovina).'' Délka pohoří, slovenské i maďarské části, je přibližně 100&nbsp;km.<ref>https://mapy.cz/s/1uDlt</ref>
 
Nejvyšším vrchem je [[Šimonka]] (1092&nbsp;m. n. mořem), nejvyšší vrch maďarské části je [[Veľký Milič]] ({{Vjazyce|hu}} {{Cizojazyčně|hu|''Nagy-Milic''}}, 895&nbsp;[[nadmořská výška|m n. m.]]), ležící přímo na slovensko-maďarské hranici. Geologicky se řadí k&nbsp;tzv. východoslovenským neovulkanitům [[neogén]]ního věku (23,8 - 5,3 mil. let). Tvořeny jsou [[ryolit]]y, [[dacit]]y a hlavně [[amfibol]]y - [[pyroxen]]ickými [[andezit]]y a jejich [[tuf]]y. V&nbsp;severní části pohoří vystupují nadložní [[sediment]]y tvořené [[jíl]]y, [[Pískovec|pískovci]] a [[Slepenec|slepenci]]. Samotné andezitové masivy tvoří [[Stratovulkán|stratovulkanické]] souvrství, tvořené střídáním masivních andezitových poloh s&nbsp;vrstvami vulkanického popela.
 
[[Andezit]] je využíván jako [[stavební kámen]] vysoké kvality.