Praha: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 16685087 uživatele XdBoIcZ (diskuse) zrušena, ???
značka: vrácení zpět
→‎Doprava: velké doplnění k dopravě v Praze
Řádek 789:
{{Podrobně|Doprava v Praze}}
[[Soubor:Barrande bridge.JPG|thumb|left|[[Barrandovský most]] je jednou z nejvytíženějších silniční komunikací v celé České republice]]
Praha je hlavním dopravním uzlem v [[Česko|Česku]] a významnou křižovatkou ve střední [[Evropa|Evropě]]. Má rozsáhlou dopravní [[infrastruktura|infrastrukturu]]. [[Pražský železniční uzel]] je centrem dálkové i příměstské osobní dopravy. Velká pražská nákladová [[Železniční stanice|nádraží]] jsou v útlumu, avšak v [[Uhříněves|Uhříněvsi]] vzniklo největší kontejnerové překladiště ve střední Evropě. [[Letiště Václava Havla Praha|Letiště Václava Havla]] (do r. 2012 Praha-Ruzyně) je hlavním pražským letištěm.
[[Soubor:Praha, Jiřího z Poděbrad, Přijíždějicí vlak metra.jpg|thumb|right|[[Metro v Praze|Pražské metro]] přepraví okolo 1,2 milionu cestujících denně, je zodpovědné za 37,3 % výkonů pražské hromadné dopravy<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Dopravní podnik hl. m. Prahy v datech | url = http://www.dpp.cz/dpp-v-datech/ | vydavatel = DPP.cz | datum_přístupu = 2018-08-28}}</ref>]]
Praha je hlavním dopravním uzlem v&nbsp;[[Česko|Česku]] a významnou křižovatkou ve střední [[Evropa|Evropě]]. Má rozsáhlou dopravní [[infrastruktura|infrastrukturu]]. [[Pražský železniční uzel]] je centrem dálkové i&nbsp;příměstské osobní dopravy. Velká pražská nákladová [[Železniční stanice|nádraží]] jsou v&nbsp;útlumu, avšak v&nbsp;[[Uhříněves|Uhříněvsi]] vzniklo největší kontejnerové překladiště ve střední Evropě. [[Letiště Václava Havla Praha|Letiště Václava Havla]] (do r.&nbsp;2012 Praha-Ruzyně) je hlavním pražským letištěm.
 
=== Hromadná doprava ===
[[Soubor:Praha, Malostranská, vlak.jpg|náhled|Stanice [[Malostranská (stanice metra)|Malostranská]] [[Metro v Praze|pražského metra]] na [[A (linka metra v Praze)|lince A]]. Pražské metro přepraví okolo 1,2 milionu cestujících denně, je zodpovědné za 37 % výkonů pražské hromadné dopravy]]
[[Veřejná doprava]] byla zprvu v&nbsp;19.&nbsp;století zajišťována [[drožka]]mi a [[omnibus]]y, od roku 1875 vznikala síť [[koněspřežná dráha|koněspřežné tramvaje]], kterou od 90.&nbsp;let 19.&nbsp;století začala nahrazovat [[elektrická tramvaj]]. Do roku 1907 soukromé městské dráhy vykoupilo město. Po neúspěšném pokusu v&nbsp;letech 1908–1909 se od roku 1925 začlenily do městské dopravy i&nbsp;[[autobus]]y a od roku 1974 [[metro]]. Po roce 2002 nabyly důrazu snahy využít pro městskou a [[regionální doprava|příměstskou dopravu]] více i&nbsp;železnici. Doplňkovou roli má od roku 1891 [[lanová dráha|lanovka]]; po roce 2000 byly obnoveny tři malé osobní [[přívoz]]y a zavedeny další.
 
Řádek 803 ⟶ 804:
}}</ref>, vlaky, přívozy a lanovka jsou zařazeny do systému [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]]. Předplatné jízdné je pro všechny formy dopravy stejné a platí formou nákupu jednorázových jízdenek, kupónů na pevné časové období (1 a 3 denní) a systémem čipových karet [[Lítačka (karta)|Lítačka]] (měsíční, čtvrtletní a roční).
 
=== Silniční síť ===
Ulice a silnice byly po celou dobu vývoje města postupně upravovány a nové přistavovány. Hlavními dálkovými silničními tahy využívanými také k&nbsp;příměstské dopravě jsou dálnice [[dálnice D1|D1]] (Brno, Ostrava), [[Dálnice D5|D5]] (Plzeň), [[Dálnice D8|D8]] (Ústí nad Labem) a [[Dálnice D11|D11]] (Hradec Králové). Pro automobily je postupně budován [[Dálnice D0|Pražský okruh]] a [[Městský okruh (Praha)|Městský okruh]], jehož součástí je i&nbsp;kontroverzní [[tunelový komplex Blanka]]. Dostavba obou okruhů nabírá zpoždění. Automobilová doprava v&nbsp;centru a v&nbsp;přilehlých čtvrtích je regulována zejména [[Zóny placeného stání v Praze|systémem zón placeného stání]], především u&nbsp;okrajových stanic metra jsou zřizována odstavná parkoviště [[P+R]].
 
=== Letecká ===
Kolem roku 2000 se začala prosazovat koncepce ucelené pražské sítě [[cyklistická trasa|cyklistických tras]], podél některých ulic či samostatně mimo ulice byly vybudovány [[stezka pro cyklisty|stezky pro cyklisty]]. Existují různé způsoby, jak zjednodušit pohyb na kole po městě. Například v&nbsp;roce [[2014]] v&nbsp;Praze bylo 163&nbsp;km chráněných tras vedených odděleně od automobilové dopravy, 41&nbsp;km [[Jízdní pruh pro cyklisty|cyklopruhů]] a 20,3&nbsp;km jednosměrných ulic obousměrných pro kola.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Ročenka dopravy Praha 2014 | url = http://www.tsk-praha.cz/static/udi-rocenka-2014-cz.pdf | vydavatel = TSK-ÚDI | místo = Praha | datum vydání = 2015}}</ref>
[[Soubor:Ruzyne 2014 02632m.jpg|náhled|[[Letiště Václava Havla Praha]] v roce 2014]]
 
Osobní vodní doprava má v&nbsp;Praze převážně rekreační a turistický význam. [[Radotínský přístav]] umožňuje nákladní dopravu po Vltavě na labskou vodní cestu, je využíván sporadicky, zejména pro přepravu sypkých stavebních hmot a rozměrných nákladů.
 
Praha je obsluhována [[Letiště Václava Havla Praha|letištěm Václava Havla]], které patří k nejvytíženějším a největším ve střední a východní Evropě, v roce 2017 přepravilo 15 milionů cestujících. Základnu zde mají největší české letecké společnosti a to [[České aerolinie]], [[Travel Service]] a [[SmartWings]]. Na území Prahy se dále nachází vojenské [[Letiště Praha-Kbely|letiště Kbely]] a dále rekreační sportovní [[letiště Letňany]] a [[Letiště Točná|Točná]]. Poblíž se nachází také [[letiště Vodochody]], u kterého se uvažuje o rozšířením.
Po Praze je pak pojmenován pár mezinárodních vlaků [[EuroCity]] společností [[České dráhy]] a [[Polskie Koleje Państwowe]] (k&nbsp;r.&nbsp;2016) na trase Praha – [[Olomouc]] – [[Bohumín]] – [[Katovice|Katowice]] – [[Varšava|Warszawa]] a zpět.
 
=== Cyklistická ===
[[Cyklistika v Praze|V Praze na kole]] dojíždí přibližně 2 % obyvatelstva,<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Potenciál cyklodopravy v Praze
| periodikum = Prahou na kole
| ročník =
| číslo =
| strany =
| jazyk = cs-CZ
| url = https://prahounakole.cz/2014/08/potencial-cyklodopravy-v-praze/
| datum přístupu = 2018-09-25
| datum = 2014-08-04
}}</ref> jízda na kole je častější jako sport či rekreace. Koncepce ucelené [[Cyklistické trasy v Praze|pražské sítě cyklistických tras]] se začala prosazovat kolem roku 2000. V roce 2017 bylo v Praze 178 km chráněných stezek pro cyklisty oddělených od automobilů. Nachází se zde 48 km oddělených [[Jízdní pruh pro cyklisty|cyklopruhů]] a 24 km jízdních pruhů pro autobusy, které jsou zároveň zpřístupněné pro cyklistiky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ročenka dopravy Praha 2017
| periodikum = www.tsk-praha.cz
| vydavatel =
| url = http://www.tsk-praha.cz/static/webbooks/udi-rocenka-2017-cz/index.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-09-25
}}</ref> Za největší překážku rozvoje cyklistiky v Praze se uvádí nízká bezpečnost cyklistů,<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Na kolo!
| periodikum = Praha7.cz
| vydavatel =
| url = https://www.praha7.cz/na-kolo/
| datum vydání =
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2018-10-03
}}</ref> nedostatečná infrastruktura často stavěna „[[Salámová metoda|salámovou metodou]]" a také kopcovitost. [[Systém sdílení kol]] zde poskytuje především česká firma [[Rekola]], která zde měla v roce 2018 rozmístěných 450 kol. Několik desítek kol půjčuje také Homeport v [[Karlín|Karlíně]] a [[Velonet]] v [[Praha 4|Praze 4]]. Od podzimu 2018 zde funguje i sdílení elektrických koloběžek americké firmy [[Lime (bikesharing)|Lime]], kterých po městě rozmístila přibližně 300.
 
=== Vodní ===
[[Osobní vodní doprava na Vltavě]] má v&nbsp;Praze převážně rekreační a turistický význam, nicméně jsou zde od roku 2005 obnovovány přívozy. K roku 2018 jich v hlavním městě funguje pět, z čehož jsou tři sezónní.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Přívozy v Praze
| periodikum = Praha.eu
| vydavatel =
| url = http://www.praha.eu/jnp/cz/doprava/mhd/privozy/index.html
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2018-12-04T17:17:52Z
Osobní vodní doprava má v&nbsp;Praze převážně rekreační a turistický význam.}}</ref> [[Radotínský přístav]] umožňuje nákladní dopravu po Vltavě na labskou vodní cestu, je využíván sporadicky,{{Doplňte zdroj}} zejména pro přepravu sypkých stavebních hmot a rozměrných nákladů.
 
== Vzdělání ==