Liška obecná (šelma): Porovnání verzí

* [[Srnec obecný|Srnčí zvěř]]: Lišky mají schopnost ulovit dospělý kus, pokud je omezen v pohybu vysokým sněhem. Obvykle ale strhává pouze srnčata do 2 měsíců věku.<ref name="a141">Reidar Andersen, Patrick Duncan, John D. C. Linnell (Hrsg): ''The European Roe Deer: The Biology of Success.'' Scandinavian University Press, Oslo 1998, ISBN 82-00-37682-6</ref> Průzkumy v různých zemích v různých ročních dobách doložily vliv lišky na stav srnčí zvěře: Na okrese Berner Mittelland (v [[Bern (kanton)|kantonu Bern]]) bylo odhadnuto, že jedna liška od května do června uloví průměrně jedenáct srnčat.<ref>Fred Kurt: ''Das Reh in der Kulturlandschaft. Ökologie, Sozialverhalten, Jagd und Hege''. Kosmos Verlag, Stuttgart 2002, ISBN 3-440-09397-2</ref> Ve [[Skandinávie|Skandinávii]], kde ve druhé polovině 70. let a v 80. letech došlo v důsledku rozmachu [[zákožka svrabová|svrabu (prašiviny)]] ke značnému úbytku liščí populace, stoupl počet srnčat, která vodila srna ještě na podzim, o 30 %. Stav srnčí zvěře pak stoupl o 64 %. Na norském ostrově [[Jøa]] (oblast [[Nord-Trøndelag]]) odlovily lišky téměř polovinu srnčat v prvních měsících života. Na nedaleko od Jøa ležícím ostrově [[Storfosna]] (oblast [[Sør-Trøndelag]]), kde se liška nevyskytuje, pošlo proti tomu jen 18 % čerstvě vržených srnčat.<ref name="a141"/> Na ostrově Jøa přitom padlo za oběť lišce více srnčat hledajících úkryt na loukách. Předpokládá se, že lišky dokázaly z chování srn vyčíst, kde se srnčata skrývají.<ref name="a141"/> Jen velmi zřídka liška ukořistí [[jelen lesní|koloucha jelena lesního]].