Svatý Václav: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 16705490 uživatele 91.139.12.42 (diskuse) zrušena, dle zdroje
značka: vrácení zpět
Bez shrnutí editace
Řádek 34:
| místo pohřbení = [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha]]
}}
'''Svatý Václav''' (asi [[907]] – [[28. září]] [[935]], příp. [[929]],<ref>{{Citace monografie|příjmení=Třeštík|jméno=Dušan|odkaz na autora=Dušan Třeštík|titul=[[Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530 - 935)]]|vydání=2|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|místo=Praha|rok=2008|kapitola=11. Spor o datum vraždy Václava|strany=209–224|isbn=978-80-7106-138-0|počet_stran=658}}</ref> [[němčina|německy]] Wenzel ''von Böhmen'') byl [[České knížectví|český]] kníže a světec, který je [[Patrocinium|hlavním patronem]] Čech a Moravy<ref>[http://catholica.cz/?id=4696 sv. Václav] na catholica.cz</ref> a [[Den české státnosti|symbolem české státnosti]].
 
Podle pověsti byl vychováván svou babičkou [[Svatá Ludmila|svatou Ludmilou]] a vzdělával se na [[Budeč (hradiště)|Budči]]. Jako kníže, po porážce od saského krále [[Jindřich I. Ptáčník|Jindřicha Ptáčníka]], dokázal zachovat suverenitu českého státu a založil [[Rotunda svatého Víta|rotundu svatého Víta]], hlavní kostel knížectví. Byl zavražděn ve (Staré) [[Stará Boleslav|Boleslavi]], sídle svého bratra [[Boleslav I.|Boleslava]], který díky tomu převzal vládu. Po smrti začal být Václav uctíván jako [[svatý]] pro svou v&nbsp;legendách mu připisovanou zbožnost (vlastnoruční pěstování vína a obilí pro [[svaté přijímání]], péči o&nbsp; chudé, nemocné, otroky a vězně, stavění kostelů, kácení šibenic, ničení [[Pohanství|pohanských]] [[Svatyně|svatyní]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Pekař|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Nejstarší kronika česká|vydání=|vydavatel=KNIHKUPCI C. K. ČESKÉ UNIVERSITY A ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ|místo=|rok=1903|počet stran=|strany=182|isbn=}}</ref> ap.) a posmrtné [[zázrak]]y. Později se stal symbolem českého státu, např. v&nbsp;[[Kodex vyšehradský|Kodexu vyšehradském]], na [[Mince v českých zemích|mincích]] nebo na [[Pomník svatého Václava|Myslbekově pomníku]].
Řádek 220:
Byl pravděpodobně ženatý, ale jeho manželka mu neporodila syna (buď byla bezdětná nebo se z tohoto svazku narodily pouze dcery). Údajného syna [[Zbraslav (syn svatého Václava)|Zbraslava]], kterého vzpomínají legendy, by Václav zřejmě zplodil se svojí [[Konkubinát|souložnicí]].<ref>Třeštík (2008), s. 388</ref>
 
=== Nešťastná náhoda? ===
Podle teorie, kterou zastával český historik [[Dušan Třeštík]], nemuselo jít o plánovanou vraždu, ale o nešťastnou náhodu:
''Onoho rána v pondělí 28.&nbsp;září při cestě do kostela potkal Václav svého bratra.'' ''Tehdy se mladší [[Boleslav I.|Boleslav]] rozlítil, protože měl s bratrem spory. Tasil meč a vrhl se na Václava. Kníže ho však odzbrojil a povalil na zem. Na Boleslavovo volání o pomoc přiběhli jeho družiníci. Viděli Václava, jak s mečem v ruce stojí nad ležícím bratrem. Vrhli se svému pánovi na pomoc a knížete, který se nestačil ukrýt v kostele, kam prchal, ubili.'' Zastánci této teorie obvykle poukazují na otázky smyslu Boleslavovy cesty za bratrem s cílem zabít ho vlastníma rukama, přičemž připomínají, že jeho bojovníci se nejprve skrývali.