Homosexualita a katolická církev: Porovnání verzí

Křesťanská tradice vždy zakazovala jakoukoliv sexuální aktivitu mimo platné manželství. Postoje k homosexualitě se vyvíjely z nauky církevních otců, která značně kontrastovala s řeckým a římským pojetím homosexuálních vztahů včetně [[pederastie]]. [[Didaché]] v seznamu příkazů zahrnuje ''"Nebudeš kazit chlapce".'' To může být jedním z příkladů ranněraně křesťanských spisů, které jednoznačně nesouhlasí s nejviditelnějšími formami homosexuality ve své době: pederastií a mužskou prostitucí. [[Kléméns Alexandrijský]] káral pohany za oslavu bohů, kteří svádějí chlapce. [[Eusebios z Kaisareie|Eusébios z Césareje]] napsal o Bohu: ''"...zakázal veškeré nezákonné formy manželství, všechny nepatřičné praktiky a spojení žen se ženami a mužů s muži."'' Apologie [[Aristides z Athén|Aristitidese z Athén]], představená císaři Hadriánovi někdy v letech 117-138 popírala řeckou praxi uctívání bohů, ''"z nichž někteří se znečišťovali uleháním s muži".'' [[Basileios Veliký|Basileos Veliký]] jako jeden z prvních uvádí sankce za homosexualitu: "Ten, kdo je vinen nepatřičností s muži, se provinil stejně jako cizoložník." Pohlavní styk mezi muži odsoudil i konstantinopolský arcibiskup [[Jan Zlatoústý]] v rozpravě o listu Římanům 1,26-27.

}}</ref>