Slovinsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametru „aktuální k“ |
m odkazy |
||
Řádek 86:
=== Moderní dějiny ===
Slovinci opustili habsburské soustátí 29. října 1918, když v Záhřebu vznikl [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]] (od prosince 1918 po spojení se [[Srbské království|Srbským královstvím]] [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]], od října 1929 [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]]).<ref name="OSN-39-1429">{{Citace monografie | titul = Ottův slovník naučný nové doby : dodatky k velikému Ottovu slovníku naučnému. Díl 5., svazek 2., Rón-Sl | odkaz na titul = Ottův slovník naučný | redaktoři = NĚMEC, Bohumil | vydání = 1 | vydavatel = Novina | místo = Praha | rok = 1939 | počet stran = 1440 | strany = 1429}}</ref><ref name="hladky179">Slovanský přehled (1999). s. 179.</ref> [[Rapallská smlouva (1920)|Rapallskou smlouvou]] z 12. listopadu 1920 připadlo [[Přímoří (Slovinsko)|Přímoří]], Goricko, Terst, Istrie a větší část západního Korutanska ([[Notraňsko]]) [[Italské království|Itálii]], plebiscitem v Korutanech 10. října 1920 připadly téměř celé Korutany [[Rakousko|Rakousku]], v [[Maďarské království|Maďarsku]] zůstalo několik slovinských vesnic v [[Zámuří|Prekomurji]].<ref name="OSN-39-1428" /> Po okupaci Jugoslávie v dubnu 1941 bylo území dnešního Slovinska rozděleno mezi [[Nacistické Německo|Německo]] (severovýchod), Itálii (jihozápad) a Maďarsko ([[Zámuří|Prekomurje]]).<ref name="EB276" /><ref name="IE-146" /> V německé okupační zóně docházelo k násilné germanizaci a vysidlování etnických Slovinců. Italská vláda poskytla své části Slovinska částečnou [[autonomie|autonomii]]. Část slovinské politické elity pak s Italy kolaborovala.<ref name="IE-146" /> Již v červenci 1941 začalo ozbrojené povstání proti okupantům.<ref name="PSN-150" /> Nejvýznamnějším subjektem národněosvobozeneckého boje se stala ''[[Osvobodilna fronta|Osvobozenecká fronta]]''.<ref name="EB276" /> V roce 1943 byla dolomitským prohlášením formálně uznána role [[Svaz komunistů Slovinska|komunistů]] jako vůdců odboje.<ref>Hladký (2010). s. 93.</ref>
V září 1943 se [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie]] usnesla o obnovení [[Jugoslávie]] na federálním základě.<ref name="AJ-avnoj" /> Jednou z federálních jednotek se mělo stát i [[Socialistická republika Slovinsko|Slovinsko]].<ref name="safet25" /> Od počátku roku 1944 se začali komunisté připravovat na převzetí politické moci v poválečném Slovinsku. Aby se zabránilo návratu vícestranického systému, bylo rozhodnuto o vytvoření lidové vlády, jež bude právě pod vedením komunistů. 19. února 1944 se v [[Črnomelj]]u Slovinský národněosvobozenecký výbor přejmenoval na [[Slovinská národněosvobozenecká rada|Slovinskou národněosvobozeneckou radu]] a současně se prohlásil za nejvyšší zákonodárný a zastupitelský orgán ve Slovinsku.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Štih | jméno = Peter | příjmení2 = Simoniti | jméno2 = Vasko | příjmení3 = Vodopivec | jméno3 = Peter | titul = Slowenische Geschichte : Gesellschaft - Politik - Kultur | vydání = 1 | vydavatel = Leykam | místo = Graz | rok = 2008 | počet stran = 559 | strany = 378 | isbn = 978-3-7011-0101-6 | jazyk = německy}}</ref>
Řádek 142:
{{Podrobně|Administrativní dělení Slovinska}}
[[Soubor:Borders of the Historical Habsburgian Lands in the Republic of Slovenia.png|náhled|300px|'''Historická území Slovinska''':<br>
<center> <span style=black>'''1'''</span> [[
Jako tzv. „slovinské země“ byly označovány [[Kraňské vévodství|Kraňsko]] (s centrem v Lublani), [[Dolní Štýrsko]] (s centrem v [[Maribor]]u), [[Korutany]] (s centrem [[Klagenfurt|Celovci]]), [[Gorice a Gradiška]] (s centrem v [[Gorizia|Gorici]]), [[Terst]], [[Istrie (země)|Istrie]] (s centrem v [[Pula|Pule]]) a [[Zámuří]] (s neoficiálním centrem v [[Murska Sobota|Murské Sobotě]]).<ref>Cabada (2005). s. 213.</ref> Po první světové válce zůstala Slovincům jen v zásadě etnicky homogenní území Kraňska, [[Dolní Štýrsko]] a [[Zámuří]], kde byla početná maďarská menšina. V meziválečném období byla nejprve dosavadní územní organizace rozbita, v roce 1929 pak prakticky veškerá slovinská území připadla k [[Drávská bánovina|Drávské bánovině]].<ref>Cabada (2005). s. 214–215.</ref><ref>Hladký (2010). s. 82.</ref>
|