Označení planetek: Porovnání verzí

Přidáno 28 bajtů ,  před 1 rokem
Napřímení odkazů
(Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta9))
(Napřímení odkazů)
 
== Definitivní označení ==
Poté, co je známa dráha nově objevené planetky natolik dobře, že je možno spočítat její [[efemeridaEfemeridy|efemeridu]] tak, aby ji bylo možno sledovat i v budoucnosti, je jí přiděleno střediskem MPC jako ''definitivní označení'' katalogové (pořadové) číslo. Od tohoto okamžiku je plným definitivním označením planety toto katalogové číslo (doporučuje se uvádět je v kulatých závorkách) následované po mezeře platným standardním nebo speciálním předběžným označením.
 
Po přidělení katalogového čísla má objevitel po dobu následujících 10 let právo navrhnout pro tuto planetku jméno, které musí následně schválit ''Komise pro nomenklaturu malých těles'' (''Committee for Small Body Nomenclature'', zkráceně ''CSBN'') při III. oddělení organizace IAU. Toto jméno však musí splňovat některá pravidla:
Po schválení jména se pak definitivní označení planetky sestává z katalogového čísla (v závorce) následovaného schváleným jménem.
 
Komise CSBN si vyhradila právo sama pojmenovat některé významné planetky a planetky s katalogovými čísly dělitelnými 1000. Jim jsou přidělována jména známých osobností či organizací či jinak významná, např. ([[Seznam planetek 751-1000|1000]]) [[Giuseppe Piazzi|Piazzi]], ([[Seznam planetek 1751-2000|2000]]) [[William Herschel|Herschel]], ([[Seznam planetek 2751-3000|3000]]) [[Leonardo da Vinci]], ([[Seznam planetek 3751-4000|4000]]) [[Hipparchos]], ([[Seznam planetek 4751-5000|5000]]) [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], ([[Seznam planetek 5751-6000|6000]]) [[Organizace spojených národů|United Nations]], ([[Seznam planetek 6751-7000|7000]]) [[Curie]], ([[Seznam planetek 7751-8000|8000]]) [[Isaac Newton]], ([[Seznam planetek 8751-9000|9000]]) Hal (počítač Hal9000 z románu 2001: Vesmírná odysea [[Arthur C.Charles Clarke|Artura C. Clarka]] a stejnojmenného filmu [[Stanley Kubrick|Stanleye Kubricka]]).
 
Ve sluneční soustavě se nacházejí i planetky s českými jmény – například ([[Seznam planetek 1876-2000|1840]]) [[Jan Hus|Hus]], ([[Seznam planetek 2251-2500|2364]]) [[Praha]], ([[Járacimrman (planetka)|7796]]) [[Jára Cimrman|Járacimrman]] (název planetky dříve musel být jednoslovný, proto tento tvar) a mnoho jiných.
 
[[File:graficke symboly planetek.gif|thumb|275px|Původní grafické symboly prvních planetek]]
Původně se planetkám přiřazovaly grafické symboly, podobně jako mají své jednoduché grafické symboly historicky i [[planeta|planety]] a [[Slunce]] s [[Měsíc]]em, zvláště, když se zpočátku soudilo, že nově objevená tělesa jsou další planety [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]]. Protože však se symboly stávaly čím dál složitější a vyžadovaly od uživatelů jisté kreslířské dovednosti, které ne každý měl, a rychle přibývající počet planetek v 50. létech 19. stol. jednak planety sesadil z pozice planet, navrhl v roce [[1851]] [[Německo|německý]] astronom [[Johann Franz Encke]] v jím vydané astronomické ročence na rok 1854 (''Berliner Astronomisches Jahrbuch für Jahr 1854'') nahradit tyto symboly číslem v kroužku. Tehdy rozhodl ponechat původní grafický symbol prvním čtyřem planetkám ([[Ceres (trpasličí planeta)|Ceres]], [[Pallas (planetka)|Pallas]], [[Juno (planetka)|Juno]] a [[Vesta (planetka)|Vesta]]) a páté objevené planetce [[Astraea (planetka)|Astraea]] přidělil symbol  (číslo jedna v kroužku). Prozatím tedy ponechal čtyřem prvním planetkám výjimečný status (to se projevilo i tím, že v uvedené ročence jejich [[efemerida|efemeridy]] byly zařazeny mezi planety, zatímco pro ostatní tělesa počínaje Astraeou a konče Eunomií, byly zařazeny až na konec ročenky). O rok později, [[1852]], doporučil [[Spojené státy americké|americký]] astronom B. A. Gould, aby tímto způsobem byly označeny všechny planetky. Číslo v kroužku mělo být přiřazováno v posloupnosti, odpovídající chronologickému pořadí jejich objevu. V souladu s tímto návrhem Encke již v dalším vydání astronomické ročenky na rok [[1855]] planetce Astraea přidělil číslo 5 v kroužku, tedy symbol , ale stále ještě ponechal prvním čtyřem grafický symbol. Teprve v ročence na rok [[1867]] (vydané v roce [[1864]]) byly první čtyři planetky již uváděny s čísly, odpovídajícími pořadí jejich objevu.
 
K další změně došlo v roce 1858 v USA, kdy časopis ''Astronomical Journal'' začal používat pro nově objevené planetky číslo v kulatých závorkách. Do kroužku se čísla zapisovala až poté, co byla příslušná planetky definitivně zařazena do seznamu (což přibližně odpovídá dnešní „katalogizaci“). V roce 1888 tento významný časopis začal používat zápis sestávající z pořadového čísla, odděleného čárkou od jména, ale v roce 1895 se vrátil k používání závorek, tentokrát však pro všechny planetky bez rozdílu. Podobný úzus začal používat i německý časopis ''Astronomische Nachrichten'' v roce 1872, ale v roce 1911 přešel na zápis čísla bez závorky následovaného po mezeře názvem planetky.