Označení planetek: Porovnání verzí

Poté, co je známa dráha nově objevené planetky natolik dobře, že je možno spočítat její [[efemeridaEfemeridy|efemeridu]] tak, aby ji bylo možno sledovat i v budoucnosti, je jí přiděleno střediskem MPC jako ''definitivní označení'' katalogové (pořadové) číslo. Od tohoto okamžiku je plným definitivním označením planety toto katalogové číslo (doporučuje se uvádět je v kulatých závorkách) následované po mezeře platným standardním nebo speciálním předběžným označením.

Komise CSBN si vyhradila právo sama pojmenovat některé významné planetky a planetky s katalogovými čísly dělitelnými 1000. Jim jsou přidělována jména známých osobností či organizací či jinak významná, např. ([[Seznam planetek 751-1000|1000]]) [[Giuseppe Piazzi|Piazzi]], ([[Seznam planetek 1751-2000|2000]]) [[William Herschel|Herschel]], ([[Seznam planetek 2751-3000|3000]]) [[Leonardo da Vinci]], ([[Seznam planetek 3751-4000|4000]]) [[Hipparchos]], ([[Seznam planetek 4751-5000|5000]]) [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], ([[Seznam planetek 5751-6000|6000]]) [[Organizace spojených národů|United Nations]], ([[Seznam planetek 6751-7000|7000]]) [[Curie]], ([[Seznam planetek 7751-8000|8000]]) [[Isaac Newton]], ([[Seznam planetek 8751-9000|9000]]) Hal (počítač Hal9000 z románu 2001: Vesmírná odysea [[Arthur C.Charles Clarke|Artura C. Clarka]] a stejnojmenného filmu [[Stanley Kubrick|Stanleye Kubricka]]).

Původně se planetkám přiřazovaly grafické symboly, podobně jako mají své jednoduché grafické symboly historicky i [[planeta|planety]] a [[Slunce]] s [[Měsíc]]em, zvláště, když se zpočátku soudilo, že nově objevená tělesa jsou další planety [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]]. Protože však se symboly stávaly čím dál složitější a vyžadovaly od uživatelů jisté kreslířské dovednosti, které ne každý měl, a rychle přibývající počet planetek v 50. létech 19. stol. jednak planety sesadil z pozice planet, navrhl v roce [[1851]] [[Německo|německý]] astronom [[Johann Franz Encke]] v jím vydané astronomické ročence na rok 1854 (''Berliner Astronomisches Jahrbuch für Jahr 1854'') nahradit tyto symboly číslem v kroužku. Tehdy rozhodl ponechat původní grafický symbol prvním čtyřem planetkám ([[Ceres (trpasličí planeta)|Ceres]], [[Pallas (planetka)|Pallas]], [[Juno (planetka)|Juno]] a [[Vesta (planetka)|Vesta]]) a páté objevené planetce [[Astraea (planetka)|Astraea]] přidělil symbol  (číslo jedna v kroužku). Prozatím tedy ponechal čtyřem prvním planetkám výjimečný status (to se projevilo i tím, že v uvedené ročence jejich [[efemerida|efemeridy]] byly zařazeny mezi planety, zatímco pro ostatní tělesa počínaje Astraeou a konče Eunomií, byly zařazeny až na konec ročenky). O rok později, [[1852]], doporučil [[Spojené státy americké|americký]] astronom B. A. Gould, aby tímto způsobem byly označeny všechny planetky. Číslo v kroužku mělo být přiřazováno v posloupnosti, odpovídající chronologickému pořadí jejich objevu. V souladu s tímto návrhem Encke již v dalším vydání astronomické ročenky na rok [[1855]] planetce Astraea přidělil číslo 5 v kroužku, tedy symbol , ale stále ještě ponechal prvním čtyřem grafický symbol. Teprve v ročence na rok [[1867]] (vydané v roce [[1864]]) byly první čtyři planetky již uváděny s čísly, odpovídajícími pořadí jejich objevu.