Cheb: Porovnání verzí

Chebské hradiště bylo osídleno v 9. století [[Slované|Slovany]]. První dochovaná písemná zmínka o Chebu pochází z roku 1061. Roku [[1146]] připadlo Chebsko císaři [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrichu I. Barbarossovi]] který zde kolem roku [[1180]] nechal postavit dodnes z části zachovaný středověký [[Cheb (hrad)|hrad]] (falc). Na město byl Cheb povýšen roku [[1179]]. V lednu [[1285]] se v Chebu konala svatba českého krále [[Václav II.|Václava II.]] s dcerou římského krále [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa I.]] [[Guta Habsburská|Jitkou]], poté Cheb patřil střídavě k Čechám a Německu, roku [[1322]] ho [[Ludvík IV. Bavor]] se souhlasem chebských dal v zástavu českému králi [[Jan Lucemburský|Janu Lucemburskému]]. Městu byla přislíbena nezávislost vůči království, pozbylo však statut [[Svobodné říšské město|svobodného říšského města]]. Zástava nebyla nikdy vyplacena.

Autonomistickým tendencím spojeným s odvoláváním se na zvláštní postavení Chebska v rámci [[Země Koruny české|Zemí Koruny české]] učinili definitivní konec [[Habsburkové]] roku [[1723]], když učinili Cheb [[město|svobodným královským městem]] (ale ještě zhruba dalších sto let náležel do [[Diecéze řezenská|řezenské diecéze]]). Jako poslední státoprávní akt Chebska může být v této souvislosti vnímáno přijetí [[pragmatická sankce|pragmatické sankce]] [[21. říjen|21. října]] [[1721]].

Přestože bylo Chebsko od roku 1322 součástí Zemí Koruny České, nespokojila se většina místního obyvatelstva po skončení [[První světová válka|1. světové války]] s nově vzniklým [[Československo|Československem]] a žádala v rámci [[Německé Čechy|''Deutschböhmen'']] odtržení. Po příchodu [[Itálie|"italských]]" [[legionář]]ů v roce [[1919]] se však jejich plány nepodařilo zrealizovat. V období 1. republiky se v Chebu značně zvýšil počet českého obyvatelstva, které přicházelo do pohraničí za prací. Protičeské nálady německého obyvatelstva se však od roku [[1933]] neustále zvyšovaly a vyvrcholily v roce [[1938]]. Triumfální příjezd [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] [[3. říjen|3. října]] [[1938]] na zaplněné chebské náměstí korunoval podepsání [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]], odchod tisíců Čechoslováků, ale i německých antifašistů z města a připojení [[Sudety|Sudet]] k [[Nacistické Německo|Třetí říši]].

* Gotický [[Chrám svatého Mikuláše a Alžběty (Cheb)|Chrám svatého Mikuláše a Alžběty]]. Z původní románské stavby z roku [[1220]] jsou zachovány obě věže. Kostel byl goticky přestavěn v letech [[1456]]–[[1476]] na trojlodní halu. Nástěnné malby od mistra Lucase z [[Norimberk]]u z téhož roku. Poškozené vrcholky věží byly [[Baroko|barokně]] přestavěny roku [[1746]]. Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly zničeny neogotické věže, vzniklé po požáru barokních. V roce [[2008]] byly nahrazeny provizorní poválečné helmice, replikami neogotických věží, a tak byly po více než šedesáti letech vráceny kostelu jeho proporce a charakter. Tato významná změna zásadně ovlivnila zásadně i panorama města. Nástěnné malby od mistra Lucase z [[Norimberk]]u jsou z roku [[1476]].

* ''[[Špalíček (Cheb)|Špalíček]]'', malebná skupina jedenácti středověkých kupeckých domů na náměstí rozdělených Kramářskou uličkou, který vyrůstal od 13. století na místě kramářských bud a masných krámů. Podle nejstaršího zobrazení z roku [[1472]] je půdorys těchto dvou bloků v podstatě zachován do dnešní doby. Zbořena byla třetí řada domů, která stála na západní straně náměstí.

* Bývalý [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|kostel sv. Kláry]] (bývalý kostel, dnes koncertní síň), barokní stavba z let [[1708]]–[[1711]]1708–1711, patrně od K. Dienzenhofera.

Úspěšný projekt „Krajinné výstavy bez hranic“ zahájil roku 2006 ve spolupráci bavorským městem [[Marktredwitz]]. Pro vlastní zahradnické výstavy sloužily prostor Císařské louky pod Chebským hradem, Na Šancích, v hradním příkopě a nivní park. Návštěvníci mohli zažít bohatý doprovodný program – koncerty, divadelní představení, výstavy, vystoupení škol a sportovní utkání.

V letech [[1897]], [[1899]] a [[1904]] byla různým žadatelům vydána povolení k zahájení stavebních a montážních prací na tramvajové dráze z Chebu do [[Františkovy Lázně|Františkových Lázní]], ta však nikdy postavena nebyla. Po druhé světové válce v této trase jezdil [[silniční vláček]]. Charakter městské dopravy má odedávna autobusová linka z Chebu do Františkových Lázní, nyní s číslem 411120. Jiná městská hromadná doprava ve Františkových Lázních není.

Původní, první chebské nádraží bylo postaveno v roce [[1865]], ale podlehlo [[Spojenci (druhá světová válka)|spojeneckým]] náletům v roce [[1945]], stejně jako jeho široké okolí. Zbytky byly téhož roku strženy, a postaveno provizorní dřevěné nádraží. Současné nádraží bylo zprovozněno až v roce [[1962]].

| titul = Františkolázeňské noviny, číslo 9, září 2011, JOSEFJosef AUGUSTAugust HECHTHecht.

| titul = VÝZNAMNÉVýznamné OSOBNOSTIosobnosti CHEBSKAChebska