Verze z 3. 11. 2018, 21:09 editovat Kamila170799 (diskuse \| příspěvky) 1 322 editací →‎Rozměry značky: editace z mobilu editace z mobilního webu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 11. 2018, 21:18 editovat zrušit editaci -xfi- (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 9 053 editací úprava Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Birdhouse aka.jpg\|náhled\|Ptačí budka]] [[Soubor:Rorýsí budka Praha 10, Novorossijská 04.jpg\|náhled\|Rorýsovník na obecním domě v [[Praha 10\|Praze  10]]]] '''Ptačí budka''' je uměle vybudovaná hnízdní dutina pro [[ptáci\|ptáky]]. Ptačí budky nahrazují přirozené [[dutina stromu\|dutiny]], které díky lidskému hospodaření v [[kulturní krajina\|kulturní krajině]] zanikají. Jsou to většinou mizející dutiny v odumírajících stromech, ale i zanikající podstřešní prostory v zateplovaných domech. Ptačí budky jsou vyráběny hlavně ze [[dřevo\|dřeva]], případně kombinují dřevo s jinými materiály. Aby byla budka bezpečná, musí být dostatečně hluboká, bez bidýlka, pověšena mimo dosah predátorů či zlodějů a mít dostatečnou tloušťku materiálu (u  dřevěných min. 20  mm). Měla by se čistit a opravovat každý podzim. Není také na škodu oplechovat vletový otvor, aby ho nezvětšil [[strakapoud velký]], který plení hnízda, musí se ale dát pozor na to, aby si ptáci o plech neublížili. Budka musí být zkonstruována tak, aby do ní nezatékalo a orientována na východ, jihovýchod nebo jih, aby se ptáčata uvnitř neudusila na přímém odpoledním slunci. == Rozměry == Vhodné rozměry dna ptačí budky a hloubky dutiny se liší v  závislosti na velikosti ptačího druhu, důležité je myslet na to že mnohý pták určité velikosti staví větší hnízdo než jiné stejně velké druhy, např. vrabec staví větší hnízdo než lejsek a lejsek staví větší hnízdo než koňadra. {\| class="wikitable" Řádek 22: \|- \| [[kavka obecná]] \|\| 20 × 20 cm \|\| 35 cm \|- \| [[rorýs obecný]] \|\| 20 × 30 cm \|\| 17 cm \|- \| [[holub doupňák]] \|\| 30 × 30 cm \|\| 40 cm \|} Podle toho, pro který ptačí druh má budka sloužit, se řídí rozměry vletového otvoru i budky samotné. Tvar vletového otvoru se uzpůsobuje podle anatomie ptáka, např. lejsek má delší nohy než sýkora a podle chování při vletu do budky např. sýkora přistává na vletový otvor, [[samec]] rehka předvádí ve vletovém otvoru peří [[samice\|samici]] a rorýs v  prudkém letu vletí dovnitř s  křídly mírně přivřenými. Rozměry vletového otvoru: * Ø ~~25 - 26~~25–26 mm: nejmenší sýkora, [[sýkora uhelníček]] * Ø ~~27 - 28~~27–28 mm: malé druhy sýkor např. [[sýkora modřinka]] * Ø 32 mm: [[sýkora koňadra]], [[brhlík lesní]] * Ø 30 × 40 mm (svisle): [[lejsek černohlavý]], [[rehek zahradní]] * Ø 34 mm: [[vrabec domácí]] * Ø 45–60 mm: [[špaček obecný]] * Ø 110–150 mm: [[puštík obecný]] * 3232–35 × 6767–70 mm (horizontálně): [[rorýs obecný]] Podle určení budek některým druhům daným charakteristickými tvary a rozměry jsou některé typy označovány jako špačníky, sýkorníky, rorýsovníky, apod. == Vyvěšení budky == Pokud chceme do budky nalákat určitý druh ptáka, který vyžaduje vletový otvor, do kterého se ale vejde stejně velký a silnější druh např. lejska vypuzuje a nezřídka i  usmrcuje koňadra, využijeme odlišnou dobu hnízdění a způsob života těchto druhů. Koňadra si budku pro lejsky vyhlédne přes zimu a na jaře ji obsadí. Vyvěšujte proto budky pro sýkory na podzim, aby ji stihly objevit a případně zde přečkat mrazivou zimní noc, ale budky pro slabší a ještě k  tomu tažné lejsky a rehky až v  době jejich příletu ze zimovišť. Tehdy většina stálých koňader má již obsazeno a tažným ptákům tak tolik nehrozí že budou vyhnáni. Ptačí druhy se liší také prostředím. Proto je důležité vyvěšovat budku ve správném místě aby se docílilo úspěchu. Budka pro uhelníčka zůstane neobsazena, pokud ji vyvěsíte např. v  listnatém lese, kde tento druh nežije. == Odkazy == === Literatura === * ZASADIL, Petr [ed.]: ''Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků.'' Metodická příručka č. 20. Praha : ČSOP, 2001. === Související články ===

Ptačí budka: Porovnání verzí