Skalník (Cotoneaster): Porovnání verzí

'''Skalník''' (''Cotoneaster'') je [[rod (biologie)|rod]] stálezelených nebo opadavých [[keř]]ů, méně často [[strom]]ů, z [[Čeleď|čeledi]] [[Růžovité|růžovitých]]. Zahrnuje 50-90dle různých pojetí 50–90–300 druhů rostoucích převážně v horách [[Mírný podnebný pás|mírného pásu]] severní polokoule, a to v [[Eurasie|Eurasii]] a [[Severní Afrika|severní Africe]]. Dva druhy jsou původní i v ČR, dalších několik příležitostně zplaňuje. Patří k hojněvelice často pěstovaným okrasným dřevinám.<ref>Kovanda M. (1992): ''Cotoneaster'' Med. – skalník. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, p. 485–487, Academia, Praha.</ref>

Jedná se o vzrůstově spíše menší, bohatě větvené, obvykle beztrnné keředřeviny; ažvětšina malédruhů stromyjsou keře vzpřímeného nebo poléhavého vzrůstu, několik zástupců jsou malé stromy (např. ''Cotoneaster frigidus''). [[Kořen|Kořenový systém]] je spíše povrchový, přizpůsobený konkrétnímu stanovišti. Skalníky mají dvojí typ větvičekː prodlužovací, které zajišťují růst, a zkrácené, nesoucí květy a plody; větve tak často formují strukturu "rybí kostry". [[List|Listy]] jsou jednoduché, střídavéstřídavě postavené, obvykle celokrajné, vejčitého či, obvejčitého nebo kopinatého tvaru, podle druhu 1-12 cm dlouhé a 1-10 cm široké, s opadavými [[Palist|palisty]].<ref name=":1">Kovanda M. (1992): ''Cotoneaster'' Med. – skalník. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, p. 485–487, Academia, Praha.</ref>

Drobné bílé, narůžovělé nebo růžové pětičetné [[Květ|květy]] mající 5–10 mm v průměru vyrůstají jednotlivě, po dvou či potřechpo třech nebo v chudých či bohatých [[Chocholík|chocholících]], někdy převislých. [[Semeník]] je spodní, kališní cípy vytrvávají na plodu. [[Plod (botanika)|Plody]] jsou malé (5–12 mm) červené, oranžové, fialové nebo černé [[malvice]], kulovitého nebo soudkovitého tvaru, s peckovitým endokarpem,<ref name=":1" /> u některých druhů jsou jedlé.<ref>{{Citace elektronického periodika

Skalníky vesměs preferují dostatek slunce, stálezelené druhy rostou i v polostínu. Vyžadují propustné, sušší a lehčí půdy, na živiny nejsou příliš náročné. VětšinouJsou preferujíodolné dostatekvůči sluncezakouřenému průmyslovému prostředí. Druhy s přitisklým, stálezelenépoléhavým druhyhabitem rostoujsou idomovem ve vysokých horách (v polostínuHimálaji až 4000 m n. Jsoum.), odolnézatímco vůčimohutnější zakouřenémudruhy průmyslovémuobývají prostředílesy a křoviny nižších poloh.<ref name=":0">K. Hieke, M. Pincː ''Praktická dendrologie, sv. 1.'' Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1978, s. 388-405</ref><ref>Dvořáček, Pavelː ''Sadovnictví pro odborná učiliště'', Septima 2001, s. 64</ref>

VyskytujíAreál serozšíření obvyklerodu vzahrnuje horách[[Palearktická mírnéhooblast|palearktickou pásuoblast]] severní polokoule, kde se vyskytují od [[Severní Afrika|severní Afriky]] přes [[Evropa|Evropu]], [[Malá Asie|Malou]] a [[Střední Asie|Střední Asii]] a [[Himálaj]] až po [[Čína|Čínu]], kde(zde roste největší počet druhů – až 59, az toho 37 [[Jihovýchodní AsieEndemit|jihovýchodní Asiiendemických]]; přirozeně chybí v Japonsku a v Severní Americe. V Česku jsou původní skalník celokrajný a černoplodý, některé pěstované druhy (skalník Dielsův, rozkladitý, lesklý, puchýřnatý aj.) zde<ref>{{Citace příležitostněelektronického zplaňují.periodika

Skalníky patří k velmi hojněčasto pěstovaným okrasným dřevinám s všestranným využitím a pro tento účel bylo vyšlechtěno množství kultivarů a kříženců. Jejich hlavním estetickým účinkem je olistění (u opadavých druhů zvláště na podzim, kdy se barví do nápadných žlutých, oranžových, červených nebo červenohnědých barev, u stálezelených po celý rok) a dále nápadné barevné plody. Dekorativní je též kvetení drobnými, ovšem nepříliš příjemně aromatickými kvítky.<ref name=":0" /> Lze je použít ke zpevnění svahů, ozelenění okrajů chodníků a cest, jako [[živý plot|živé ploty]], kulisové výsadby i jako solitéry,; hodí se na [[Skalka (zahrada)|skalky]] a vřesoviště, poléhavé druhy jsou pěstovány jako [[Půdokryvné dřeviny|půdopokryvné dřeviny]] a jako náhrada trávníku.<ref name=":0" /> Drobnější druhy se hodí pro přenosnou výsadbu do nádob i na tvorbu [[Bonsaj|bonsají]]. Mají vesměs velmi dobrou regenerační schopnost, takže se dobře tvarují a i po radikálním zmlazení znovu obrůstají.<ref>{{Citace periodika

{{Překlad|en|Cotoneaster|856711291}}<references />