Řád templářů: Porovnání verzí

| název = <small>Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu</small>

| původní název = <small>{{Jazyk|la|Pauperes commilitones Christi Templique Salomonici}} ([[Latina|la]])</small>

| obrázek = Templerorden in Europa 1300.png

| popisek = Mapa templářských sídel v [[Evropa|Evropě]] roku [[1300]]

| země = [[Soubor:Vexillum Regni Hierosolymae.svg|22px|okraj]] [[Jeruzalémské království]], [[Palestina]] ([[Svatá země]])

| počet tříd =

| heslo = ''„Non nobis, Domine, non nobis, sed Nomini Tuo da gloriam“'' (Ne nám, Pane, ne nám, ale svému jménu dej slávu) – [[Kniha žalmů|Žalmy]] 115:1<ref>{{Citace elektronické monografie| url= http://www.vatican.va/archive/bible/nova_vulgata/documents/nova-vulgata_vt_psalmorum_lt.html#PSALMUS%20115 |titul= Nova Vulgata, Vetus Testamentum, Liber Psalmorum, Psalmus 115 (113B)| vydavatel= Bibliorum Sacrorum Editio| datum přístupu=2017-12-17}}</ref>

| oděv = Odznaku příslušnosti k řádu byly bílé pláště, doplněné záhy o typické červené kříže. Oděvy černé či hnědé barvy s červeným křížem nosili prostí členové neurozeného původu (řádoví bratři a seržanti), duchovní (řádoví kaplani) a [[turkopolové]].

| patroni = [[Ježíš Kristus]] – patron „spolubojovník“<br />[[Maria (matka Ježíšova)|Panna Marie]] – hlavní patronka<br />[[Bernard z Clairvaux|Svatý Bernard]] – „otec“ řádu<br />[[Svatý Vavřinec|sv. Vavřinec]], [[Svatý Jiří|sv. Jiří]], [[Svatý Martin|sv. Martin]], [[Svatý Tobiáš|sv. Tobiáš]] – oblíbená patrocinia

}}

{{Různé významy|tento=středověkém [[Rytířský řád|vojensko-rytířském řádu]]|druhý=novověké protestantské sektě|stránka=Templeři}}

 

Řád byl pravděpodobně založen roku [[1120]] jako důsledek [[Křížové výpravy|první křížové výpravy]] do [[Svatá země|Svaté země]] ([[1096]]–[[1099]]). Zrušen byl v roce [[1312]] bulou ''Vox in excelso'' jako řád nepotřebný, čemuž dozajista pomohla nařčení z [[hereze]]. Řád nebyl nikdy obnoven.

 

=== Zrušení řádu ===

Moc a bohatství řádu samozřejmě popuzovaly světské panovníky. Proti templářům od roku [[1307]] začal vystupovat i francouzský král Filip IV. Sličný; jako důvod uvedl, že mu templáři údajně odmítli přispět na jeho válečné výlohy. Do jaké míry to byla záminka a do jaké míry skutečný důvod, lze těžko posuzovat, každopádně důvodů k zakročení proti této mocné síle bylo více než dost. Templáři byli bohatí a samostatní, nepodléhali světské moci ani biskupům a sloužili pouze zájmům [[papež]]e. Je tedy možné, že posloužili jen jako prostředek králova boje proti papežskému stolci a svrchovanosti papeže nad světskými panovníky, zároveň bylo lukrativní převzít jejich majetek. Filip IV. Sličný se rozhodl využít klesající popularity templářů a uskutečnil plán navržený jeho rádcem [[Vilém z Nogaretu|Vilémem z Nogaretu]], který spočíval v postupné diskreditaci tohoto řádu.

 

== Ekonomika řádu ==

Řád templářů se stal proslulý i díky svému bohatství a obchodním úspěchům. Templáři přepravovali z Evropy do [[Palestina|Palestiny]] peníze a majetek křižáků a z těchto transakcí rychle zbohatli. Rozvinuli dobře fungující [[banka|bankovní systém]], který brzy začali využívat i evropští panovníci a [[šlechta]]. Vydělávali na směně evropských měn na platidla jeruzalémského království, transportu poutníků do Svaté země apod.

Templáři byli od počátku organizováni jako duchovní řád s přísným vojenským zřízením, čímž se odlišovali od počátečního zaměření řádu [[Maltézský řád|johanitů]] i [[Řád německých rytířů|německých rytířů]]. Jejich řehole vycházela z řehole [[Cisterciácký řád|cisterciáckého]] řádu. V čele řádu stál volený [[Velmistři řádu templářů|velmistr]].

Templáři se dělili na tři třídy:<ref>Mervyn Sterneck, Dějiny Templářského řádu, Půdorys Praha 2004, str. 54</ref>

* ''[[rytíř]]i'' (přesněji ''bratři rytíři''), vyzbrojeni jako těžká jízda, pocházející zprvu pouze z vyšší šlechty, až později se toto pravidlo s ohledem na vysokou úmrtnost rytířů porušovalo; nosili zprvu bílý plášť (symbolizující jejich čistotu), později doplněný o typický červený kříž;

* ''[[kaplan]]i'', vysvěcení [[kněz|kněží]], zajišťující duchovní život řádu, zpovídající spolubratry (ti se nesměli zpovídat kněžím mimo řád, takže tajemství řádu se nemohla dostat mimo řád).

 

Později byli do řádu začleněni jako žoldáci ještě tzv. ''[[turkopolové]]'', což byla lehká jízda složená z místních obyvatel. Později byl také vytvořen institut jakéhosi čestného členství pro mecenáše a podporovatele řádu zvenčí. Potřeby každého rytíře v boji i běžném životě zajišťovalo asi deset služebníků. Většina členů řádu měla za povinnost zajišťovat bojové úkoly. Templáři byli totiž primárně vojenským řádem, podléhajícím přímo papeži. Někdy jsou templáři považováni za předchůdce moderní profesionální armády a elitních speciálních jednotek. Ze svého nezměrného majetku vystavěl řád množství pevností po celé Svaté zemi. Válečníci, kteří je využívali jako opěrné body, byli pravděpodobně nejlépe vycvičenou a nejvíce disciplinovanou jednotkou své doby.

 

 

== Legendy ==

Již zanedlouho po svém založení byli templáři podezříváni z nejrůznějších přestupků a zločinů. Proslýchalo se, že rytíři uzavírali

spojenectví a tajné dohody s různými skupinami muslimských bojovníků, někdy i proti zájmům křesťanských panovníků. Údajně měla jádro templářů tvořit tajná organizace, jejíž kořeny sahaly ještě do pohanských dob před počátky křesťanství. Později byli rytíři řádu obviňováni z pořádání [[Magie|magických]] [[rituál]]ů a klanění se démonickému symbolu nazývanému ''[[Bafomet]]'' či ''Baphomet''.

 

== Symboly templářů ==

Bojovou standartu řádu tvořil rudý osmicípý kříž na černobílém poli. Válečný pokřik templářů zněl ''Vive Dieu, Saint Amour'' a za heslo si zvolili slova ''Non nobis, Domine, non nobis, sed Nomini Tuo da gloriam'' (Ne nám, Pane, ne nám, ale svému jménu zjednej slávu). Na [[pečeť]] si nechali vyrýt dva jezdce na jednom koni. Ti měli symbolizovat chudobu nebo byli interpretováni jako zobrazení dvojí role templářů – mnich/voják){{Doplňte zdroj}}. Templáři měli také nařízeno stříhat si vlasy nakrátko a měli zákaz holit se.