Šakal obecný: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Verze 16560153 uživatele Adámoz (diskuse) zrušena - ještě bych počkala ;)
značka: vrácení zpět
styl a formulace
Řádek 687:
| url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2907.2011.00185.x/abstract
| datum přístupu = 2018-02-01
}}</ref> VVe dvou následujících případech se pak jednalo o jedince sražené auty, a to v roce 2009 na [[Okres Břeclav|Břeclavsku]]. a v roce 2011 na [[Okres Benešov|Benešovsku]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Anděra
| jméno = Miloš
Řádek 700:
}}</ref><ref name=":37" />
 
První vyfotografování se podařilo v&nbsp;roce 2015 studentce [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] Kláře Pyškové v&nbsp;[[Polabí]]. Zachytila i třicetisekundové vytí.<ref name=":13" /> Tevprve rokuv roce 2017 ale bylo díky záběrům z&nbsp;[[Fotografická past|fotopastí]] dokázáno, že se v&nbsp;Česku šakalové obecní také rozmnožují. Samice s&nbsp;mláďaty byla vyfocena v&nbsp;bývalém vojenském prostoru v&nbsp;[[Milovice|Milovicích]] na [[Okres Nymburk|Nymbursku]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 720:
}}</ref> Jedná se zároveň i&nbsp;o&nbsp;nejsevernější lokalitu Evropy, kde byla zaznamenána rozmnožující se populace šakalů obecných.<ref name=":15" />
 
Česká populace šakalů je nebezpečná především pro své zdejší konkurenty, lišky a [[Kuna lesní|kuny lesní]] (''Martes martes''), které ve svém teritoriu vyhladí jako první.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Melíšková
| jméno = Iva
Řádek 735:
===Stravovací návyky ===
[[Soubor:Canis aureus Pench National Park.jpg|náhled|Šakal obecný krmící se na mršině [[Axis indický|axise indického]] (''Axis axis'')|alt=Šakal požírající svoji kořist]]
Šakalové obecní jsou zároveň [[Predátor|predátoři]] i&nbsp;[[Mrchožrout|mrchožrouti]].<ref name=":17">HEPTNER a NAUMOV, str. 147–148.</ref> Jsou všežraví a jejich jídelníčekstrava se mění podle ročního období a také podle rozšíření. Šakalové z&nbsp;okolí indického města [[Bharatpur]] v&nbsp;[[Rádžasthán]]u se živí ze 60 % [[hlodavci]], [[Ptáci|ptáky]] a ovocem, zatímco jídelníček jedinců z&nbsp;[[Národní park Kanha|Národního parku Kanha]] se z&nbsp;80 % skládá z&nbsp;hlodavců, [[Plazi|plazů]] a ovoce.<ref name=":16" /> Kromě masa se tedy živí i&nbsp;různými plody, nejčastěji z&nbsp;rostlin ''[[Carissa carandas]]'', [[Hřebíčkovec šabrejový|hřebíčkovců šabrejových]] (''Syzygium cumini''), [[Naditec jehnědokvětý|naditců jehnědokvětých]] (''Prosopis juliflora''), [[Kasie obecná|kasií obecných]] (''Cassia fistula'') nebo rostlin z&nbsp;rodu [[cicimek]] (''Ziziphus'').<ref name=":16" />
 
Na Kavkazu a v&nbsp;Zakavkazsku se šakalové obecní živí hlavně [[zajíc]]i a [[myš|drobnými hlodavci]]mi, dále také [[bažant]]y, [[frankolín]]y, [[kachna]]mi, [[lyska]]mi, slípkami a různými drobnými [[pěvci]]. Z&nbsp;rostlinných zdrojů jde o&nbsp;plody [[hloh]]u, [[dřín]]u, [[Mišpule obecná|mišpule obecné]] (''Mespilus germanica'') nebo [[Hrušeň obecná|hrušky]].<ref name=":17" /> V&nbsp;[[Maďarsko|Maďarsku]] zase tvoří 55 % jejich jídelníčku [[Hraboš polní|hraboši polní]] (''Microtus arvalis'') a [[Norník rudý|norníci rudí]] (''Myodes glareolus'') a další 41 % mršiny [[Prase divoké|divokých prasat]] (''Sus scrofa'').<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lanszki
| jméno = J.
Řádek 754:
}}</ref> Na okrajích pouště [[Karakum]] se živí hlavně [[Pískomilové|pískomily]], [[Ještěři|ještěry]], [[Hadi|hady]], [[Ryby|rybami]] a [[Ondatra pižmová|ondatrami pižmovými]] (''Ondatra zibethicus''), z&nbsp;plodů jsou to moruše, [[vodní meloun]]y, meruňky, rajčata a hroznové víno.<ref name=":17" />
 
Šakalové obecní se také naučili přizpůsobit svůj jídelníček dostupnějším surovinám: například v&nbsp;[[Srbsko|Srbsku]] jsou to mršiny hospodářských zvířat, což mohlo být jedním z&nbsp;faktorů při rozšířenínárůstu zdejší populace.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Ćirović
| jméno = Duško
Řádek 778:
 
=== Sociální chování ===
Šakalové obecní přizpůsobují své sociální uspořádání v&nbsp;závislosti na dostupnosti jídla.<ref name=":18">JHALA a MOEHLMAN, str. 159.</ref> Primárně žijí v&nbsp;páru, popřípadě s&nbsp;nejmladším vrhem,. ale napříkladNicméně v&nbsp;Indii byloIndickém při pozorování v&nbsp;[[Gudžarát]]u zaznamenánobylo zjištěno, že z&nbsp;270 jedinců žilo 31 % žilo samostatně, 35 % v&nbsp;páru, 14 % ve trojici a 20 % jich žilo ve smečce o&nbsp;více než třech jedincích.<ref name=":18" />
 
Svá území si označují močí nebo výkaly, přičemž teritoria se mohou i&nbsp;překrývat. Jejich velikost se pohybuje mezi 1 až 20 km<sup>2</sup>, záleží na dostupnosti potravy. Kvůli shánění jídla cestují i&nbsp;na větší vzdálenosti, za noc ujdou až 12–15 km, a poblíž nového zdroje se mohou zdržet i&nbsp;několik dní, než se vrátí.<ref name=":18" />
Řádek 784:
Sociální interakce mezi šakaly jsou podobné jako u&nbsp;vlků.
 
Vytí je nejčastější v&nbsp;období od prosince do dubna, kdy se vytvářejí páry a dochází k&nbsp;rozmnožování, což značí, že tato interakce hraje důležitou roli i&nbsp;při vymezování a obraně teritoria.<ref name=":18" /> Nejdříve vydávají nízké tóny, které postupně nabývají na intenzitě,.<ref name=":18" /> a celýCelý sled zvuků pak opakují třikrát až čtyřikrát.<ref name=":1" />
 
=== Reprodukce ===
Řádek 790:
Tyto šelmy tvoří [[Monogamie|monogamní]] páry. S&nbsp;jedním partnerem žijí celý život.<ref name=":19">HEPTNER a NAUMOV, str. 154–155.</ref> Samice [[Estrální cyklus|hárají]] jednou ročně a během prvního cyklu bývají pronásledovány samci, kteří o&nbsp;ně mezi sebou soupeří.<ref name=":19" /> Samotné období páření trvá 26–28 dní a probíhá v&nbsp;Izraeli od října do března, od února do března pak v&nbsp;Indii, Turkmenistánu, Zakavkazsku a Bulharsku.<ref name=":18" />
 
Když samec získá partnerku, dojde ke kopulaci, která, podobně jako u&nbsp;jiných psovitých šelem, trvá většinou několik minut. Březost trvá přibližně 63 dní a mladí se rodí vždy v době hojnosti potravy.<ref name=":18" /> Samec pomáhá s&nbsp;hrabáním doupěte i&nbsp;s&nbsp;péčí o&nbsp;mladé.<ref name=":19" />
 
Samice v&nbsp;Indii mohou při porodu obývat i&nbsp;opuštěné [[Nora (biologie)|nory]] [[Liška džunglová|lišek džunglových]] (''Vulpes bengalensis''), [[Dikobraz srstnatonosý|dikobrazů srstnatonosých]] (''Hystrix indica'') nebo doupata vlků. Hloubí si ale i&nbsp;vlastní nory, které bývají 2 až 3 m dlouhé a 0,5 až 1 m hluboké a mohou mít jeden až tři vstupy. Mladá štěňata pak rodiče přesouvají mezi dvěma až čtyřmi různými místy.<ref name=":21">JHALA a MOEHLMAN, str. 160.</ref> Středoasijští šakalové obecní netvoří nory, místo toho mají v&nbsp;hustých porostech mělké pelechy. Na Kavkaze a v&nbsp;Zakavkazsku bývají nory umístěné v&nbsp;těžko přístupných křoviscích, na svazích roklí nebo na rovinách. V&nbsp;[[Dagestán]]u a [[Ázerbájdžán]]u byly dokonce vrhy nalezeny v&nbsp;dutinách stromů, mezi kořeny a pod kameny na březích řek.<ref>HEPTNER a NAUMOV, str. 151.</ref>
Řádek 953:
 
=== Dopad na hospodářství ===
Častou kořistí šakalů bývají hospodářská zvířata, jako jsou krůty, ovce, kozy, telata domácích buvolů, nebo lovná zvěř, tedy [[Srnec obecný|srnci]] (''Capreolus capreolus''), [[Zajícovci|zajíci]], [[bažanti]], frankolíni, [[Nutrie říční|nutrie]] (''Myocastor coypus'') a [[Koroptev polní|koroptve]] (''Perdix perdix'').<ref name=":33">HEPTNER a NAUMOV, str. 163.</ref> MohouV&nbsp;letech 1982–1987 bylo v&nbsp;Bulharsku evidováno 1053 útoků na malá hospodářská zvířata, na [[Golanské výšiny|Golanských výšinách]] bylo zaznamenáno, že 1,5 až 1,9 % z&nbsp;nově narozených telat bylo zabito šakaly.<ref name=":34">GIANNATOS, str. 17.</ref> V&nbsp;obou případech byla důvodem přemnožená populace nebo ovlivňování jejich přirozeného prostředí lidmi.<ref name=":34" /> Šakali mohou ničit i&nbsp;úrodu vína, [[Kávovník|kávy]], [[Kukuřice setá|kukuřice]], [[Podzemnice olejná|arašídů]], [[Meloun|melounů]] a [[Cukrová třtina|cukrové třtiny]].<ref name=":18" /><ref name=":33" /> I&nbsp;přesV to aŘecku faktvšak, žei populacepřes šakalůvelkou jepopulaci velkášakalů, takje napříkladnegativní v&nbsp;Řeckudopad nemajína tytozemědělství šelmymenší tak velký negativní dopadnež jakou vlcilišek nebo liškyvlků.<ref>GIANNATOS, str. 3.</ref> MohouNaopak mohou šakali mít dokoncei pozitivní vliv:, především co se týče redukce hlodavců a požírání odpadků a mršin v okolí lidských obydlí.<ref name=":36">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ivory
| jméno = Alicia
Řádek 964:
| jazyk = en
}}</ref>
 
Naproti tomu se v&nbsp;letech 1982–1987 v&nbsp;Bulharsku odehrálo 1053 útoků na malá hospodářská zvířata a na [[Golanské výšiny|Golanských výšinách]] bylo zaznamenáno, že 1,5 až 1,9 % z&nbsp;nově narozených telat bylo zabito šakaly.<ref name=":34">GIANNATOS, str. 17.</ref> V&nbsp;obou případech byla důvodem přemnožená populace nebo ovlivňování jejich přirozeného prostředí lidmi.<ref name=":34" />
 
===Legální status a ochrana ===