Spojené státy americké: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Oprava pravopisné chyby.
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
→‎Dějiny: Tato kapitola zasluhovala členění a vyžaduje další informace a úpravy. Naprosto přeceněné "informace" o snahách Texasu vystoupit z Unie smazány.
Řádek 78:
[[Soubor:U.S. Territorial Acquisitions.png|náhled|vlevo|Mapa expanze Spojených států v 18. a 19. století]]
[[Soubor:US states by date of statehood3.gif|náhled|vlevo|Mapa ukazující přistoupení jednotlivých států k unii]]
 
=== Původní osídlení ===
Původní obyvatelstvo, tj. [[Indiáni]] a [[Eskymáci]], osídlilo americký kontinent pravděpodobně z Asie. Pro současnou [[Evropa|evropskou]] civilizaci byl tzv. ''[[Nový svět]]'' objeven výpravou [[Kryštof Kolumbus|Kryštofa Kolumba]] roku [[1492]], i když již předtím, okolo roku [[1000]], přistáli u břehů Ameriky [[Vikingové]] vedeni [[Leif Eriksson|Leifem Erikssonem]].
 
=== Koloniální období ===
V dalších stoletích se [[Severní Amerika]] stala cílem [[kolonizace|kolonizačních]] snah [[Španělsko|Španělska]] ([[Mexiko]], [[Florida]], území západně od [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]), [[Nizozemsko|Nizozemska]] (část východního pobřeží), [[Francie]] ([[Kanada]], povodí [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]) a v malé míře i [[Švédsko|Švédska]] ([[Nové Švédsko]]). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace [[Atlantský oceán|atlantského]] pobřeží. Od roku [[1664]] se [[Spojené království|Británie]] postupně zmocnila [[Nizozemsko|nizozemských]] a části [[Francie|francouzských]] osad v Severní Americe a do roku [[1773]] vytvořila na pobřeží [[Třináct kolonií|13 kolonií]] ([[Massachusetts]], [[New Jersey]], [[New York (stát)|New York]], [[Rhode Island]], [[Connecticut]], [[New Hampshire]], [[Pensylvánie|Pennsylvania]], [[Delaware]], [[Virginie|Virginia]], [[Maryland]], [[Severní Karolína|North Carolina]], [[Jižní Karolína|South Carolina]], [[Georgie|Georgia]]), základ budoucích USA.
V dalších stoletích se [[Severní Amerika]] stala cílem [[kolonizace|kolonizačních]] snah [[Španělsko|Španělska]] ([[Mexiko]], [[Florida]], území západně od [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]), [[Nizozemsko|Nizozemska]] (část východního pobřeží), [[Francie]] ([[Kanada]], povodí [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]) a v malé míře i [[Švédsko|Švédska]] ([[Nové Švédsko]]).
 
V dalších stoletích se [[Severní Amerika]] stala cílem [[kolonizace|kolonizačních]] snah [[Španělsko|Španělska]] ([[Mexiko]], [[Florida]], území západně od [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]), [[Nizozemsko|Nizozemska]] (část východního pobřeží), [[Francie]] ([[Kanada]], povodí [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]) a v malé míře i [[Švédsko|Švédska]] ([[Nové Švédsko]]). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace [[Atlantský oceán|atlantského]] pobřeží. Od roku [[1664]] se [[SpojenéAnglie]] a později [[Království Velké království|Británie]] postupně zmocnilazmocnily [[Nizozemsko|nizozemských]] a části [[Francie|francouzských]] osad v Severní Americe a do roku [[1773]] vytvořila na pobřeží [[Třináct kolonií|13 kolonií]] ([[Massachusetts]], [[New Jersey]], [[New York (stát)|New York]], [[Rhode Island]], [[Connecticut]], [[New Hampshire]], [[Pensylvánie|Pennsylvania]], [[Delaware]], [[Virginie|Virginia]], [[Maryland]], [[Severní Karolína|North Carolina]], [[Jižní Karolína|South Carolina]], [[Georgie|Georgia]]), základ budoucích USA.
 
=== Vznik Spojených států amerických a jejich expanze ===
Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici, která vyvrcholila roku [[1775]] vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. [[4. červenec|4. července]] [[1776]] vydal druhý Kontinentální kongres ''[[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklaraci nezávislosti]]'', která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle [[Články Konfederace a trvalé unie|Článků Konfederace]] z roku [[1781]] si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. [[Americká válka za nezávislost|Válka za nezávislost]] skončila roku [[1783]] britským uznáním nového státu. Roku [[1787]] byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku [[1789]] byl schválen tzv. ''Bill of Rights'' – listina práv, prvních 10 doplňků ústavy, jehož [[ratifikace]] byla ukončena v roce [[1791]].
 
Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: [[Vermont]] ([[1791]]), [[Kentucky]] ([[1792]]), [[Tennessee]] ([[1796]]) a [[Ohio]] ([[1803]]). Roku [[1803]] byla od [[Francie]] odkoupena [[Louisiana (kolonie)|Louisiana]] (viz článek [[Koupě Louisiany]]), jejíž malá část byla přijata do Unie jako [[Louisiana|stejnojmenný stát]] roku [[1812]]. Pokračující spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení území a sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a [[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojeným královstvím]] vedly k [[Britsko-americká válka|britsko-americké válce]], jež je někdy nazývána druhou válkou za nezávislost a trvala mezi lety [[1812]] a [[1814]]. Spojené státy válku vyhlásily v přesvědčení, že budou moci využít zaneprázdněnosti Spojeného království, které zaměstnávala válka s [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]], a zabrat zbytek britského panství v [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Neuspěly však; jejich vpád do [[Kanada|Kanady]] skončil debaklem a Spojené království postupně začalo na americký kontinent přesouvat další síly. Britové ovšem o tuto válku nestáli a nehodlali investovat prostředky do tak nejistého podniku, jakým by byl pokus o znovudobytí Severní Ameriky, a obě strany se tedy dohodly na návratu ke ''[[status quo ante bellum|statu quo ante]]'' doplněném dohodami řešícími největší kontroverze.
 
Obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni). Toto období je někdy nazýváno tzv. ''era of good feelings'' neboli érou dobré shody. Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: [[Indiana]] ([[1816]]), [[Mississippi (stát)|Mississippi]] ([[1817]]), [[Illinois]] ([[1818]]), [[Alabama]] ([[1819]]), [[Maine]] ([[1820]]) a [[Missouri (stát)|Missouri]] ([[1821]]). Roku [[1819]] získaly USA od Španělska [[Španělská Florida|Floridu]] (stát od [[1845]]). Roku 1845 byl [[anexe|anektován]] [[Texas]] a po [[Mexicko-americká válka|americko-mexické válce]] z let [[1846]]–[[1848]] [[Alta California]] a [[Santa Fe de Nuevo México]] (Kalifornie jako stát od [[1850]]). Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: [[Arkansas]] ([[1836]]), [[Michigan]] ([[1837]]), [[Iowa]] ([[1846]]), [[Wisconsin]] ([[1848]]), [[Minnesota]] ([[1858]]) a [[Oregon]] ([[1859]]).
 
=== Americká občanská válka ===
Rozpory mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem vedly v letech [[1860]]–[[1861]] k secesi (odtržení) 11 jižních států ([[Jižní Karolína|Jižní Karolíny]], [[Mississippi (stát)|Mississippi]], [[Florida|Floridy]], [[Alabama|Alabamy]], [[Georgie]], [[Louisiana|Louisiany]], [[Texas]]u, [[Virginie]], [[Arkansas]]u, [[Severní Karolína|Severní Karolíny]] a [[Tennessee]]), které vyhlásily [[Konfederované státy americké]], a následně k občanské válce. [[Americká občanská válka|Válkaobčanské válce]]. Válka mezi Jihem (Konfederací) a Severem (Unií) trvala do roku [[1865]] a skončila vítězstvím Severu. Od státu [[Virginie]] se odtrhla část, která chtěla zůstat u Unie, a vytvořila posléze stát nový – [[Západní Virginie|Západní Virginii]].
 
=== Posilování velmocenského postavení ===
Mohutný hospodářský rozvoj po skončení občanské války, který vyústil v tozpůsobil, že se USA kolem roku [[1890]] staly hospodářsky nejsilnější zemí světa, byl doprovázen další expanzí na západ. Do [[První světová válka|1. světové války]] zde vzniklo 15 dalších států: [[Kansas]] ([[1861]]), [[Západní Virginie]] ([[1863]]), [[Nevada]] ([[1864]]), [[Nebraska]] ([[1867]]), [[Colorado]] ([[1876]]), [[Severní Dakota]], [[Jižní Dakota]], [[Montana]], [[Washington (stát)|Washington]] ([[1889]]), [[Idaho]], [[Wyoming]] ([[1890]]), [[Utah]] ([[1896]]), [[Oklahoma]] ([[1907]]), [[Arizona]] a [[Nové Mexiko]] ([[1912]]). Roku [[1867]] odkoupila americká vláda od Ruska [[Aljaška|Aljašku]] a od 80. let [[19. století]] pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu, především do [[Karibské moře|Karibiku]] a do [[Tichý oceán|Tichomoří]]: [[protektorát]] nad [[Portoriko|Portorikem]] a [[Kuba|Kubou]], ostrov [[Guam]], [[Filipíny]], anexe [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovů]] roku [[1898]], rozdělení ostrovů [[Samoa]] s [[Německo|Německem]] roku [[1899]], [[Panamské průplavové pásmo|Průplavové pásmo]] v [[Panama|Panamě]], původně japonské [[Severní Mariany]] po 2.druhé světové válce atd. Kromě západní polokoule, resp. [[Amerika|Ameriky]], se však USA ve světové politice až do 1. světové války neangažovaly, jejich politika byla silně izolacionistická (viz článek [[Monroeova doktrína]]).
 
Kromě západní polokoule, resp. [[Amerika|Ameriky]], se však USA ve světové politice až do [[První světová válka|první světové války]] neangažovaly, jejich politika byla silně [[Izolacionismus|izolacionistická]](viz článek [[Monroeova doktrína]]). Americká účast v obou světových válkách na straně [[Dohoda|Dohody,]] resp.a [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenců]], však rozhodujícím způsobem přispěla k jejich vítězství.{{Doplňte zdroj}}
 
Po [[Druhá světová válka|2.druhé světové válce]] bylodostaly USA svěřeno do správy poručensképoručenská území [[Organizace spojených národů|OSN]] v&nbsp;[[Tichý oceán|Tichém oceáně]], jež předbyla válkoupředtím pod správou Japonska, a většina z&nbsp;nějnich nově konstituovaných států se později stala volně přidruženými státyúzemími Spojených států ([[Marshallovy ostrovy]], [[Severní Mariany]], [[Federativní státy Mikronésie|Mikronésie]] atd.). Roku [[1959]] byly vytvořeny dva – dosud poslední – státy Unie: [[Aljaška]] a [[Havaj]]. Příchod [[Ekonomická krize od 2007|ekonomické krize v roce 2008]] a implementace [[NDAA]] a podobných zákonů vyvolal tendence stát se nezávislým státem a začaly vznikat petice o vystoupení jednotlivých států z Unie.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Občané 30 států požadují vystoupení ze Spojených států amerických |url=http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/1295-obcane-15-statu-pozaduji-vystoupeni-ze-spojenych-statu-americkych |datum přístupu=2012-11-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130128023227/http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/1295-obcane-15-statu-pozaduji-vystoupeni-ze-spojenych-statu-americkych |datum archivace=2013-01-28 |nedostupné=ano }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=30 STATES PETITION FEDERAL GOVERNMENT TO SECEDE AFTER ELECTION |url=http://www.theblaze.com/stories/27-states-petition-federal-government-to-secede-after-election/ |datum přístupu=2012-11-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121118011244/http://www.theblaze.com/stories/27-states-petition-federal-government-to-secede-after-election/ |datum archivace=2012-11-18 |nedostupné=ano }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Petice za odstoupení Texasu od Unie |url=https://petitions.whitehouse.gov/petition/peacefully-grant-state-texas-withdraw-united-states-america-and-create-its-own-new-government/BmdWCP8B |datum přístupu=19-11-2012 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121113175425/https://petitions.whitehouse.gov/petition/peacefully-grant-state-texas-withdraw-united-states-america-and-create-its-own-new-government/BmdWCP8B |datum archivace=13-11-2012 |nedostupné=ano }}</ref> Zatím nejdále má tento úmysl [[Texas]].<ref>http://dailycaller.com/2012/11/13/secession-yall-why-texas-can-pull-it-off</ref>
 
Za 2.druhé světové války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se průmyslová výroba zdvojnásobila a USA se staly v&nbsp;protiváze k&nbsp;[[Sovětský svaz|SSSR]] rozhodující vojenskou velmocí. Roli vedoucí světové mocnosti zvýraznil pád [[komunismus|komunistických]] režimů ve východní Evropě po roce [[1989]] a následný [[Rozpad Sovětského svazu|rozpad SSSR]].
 
== Geografie ==