Den vzniku samostatného československého státu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 23:
Podmínky obsahovaly i uznání autonomie národů Rakousko-Uherska, které si lid vyložil jako uznání nezávislosti. Tato zpráva se stala impulsem k živelným demonstracím, při nichž lid jásal v ulicích a ničil symboly Rakousko-Uherska.<ref name="pacner86" /> Na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] u [[Pomník svatého Václava|pomníku svatého Václava]] promluvil k davům kněz [[Isidor Zahradník]] a vyhlásil samostatný Československý stát.<ref name="pacner86" />
 
Večer 28. října vydal [[Národní výbor československý|Národní výbor]] první zákon, [[zákon o zřízení samostatného státu československého]], a poté bylo ještě zveřejněno provolání Národního výboru ''"Lide„Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem ..."skutkem…“''. Pod oběma dokumenty byli podepsáni [[Antonín Švehla]], [[Alois Rašín]], [[Jiří Stříbrný]], [[Vavro Šrobár]] a [[František Soukup]] - později zvaní "Muži„Muži 28. října"října“. Tentýž den byli do Národního výboru přibráni 4 zástupci,; zástupci Němců a Maďarů nebyli přizváni.
 
Během [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistické okupace českých zemí]] byl statní svátek zrušen, přesto došlo na výročí vzniku Československa 28. října 1939 k rozsáhlým [[Protesty proti nacistické okupaci v Protektorátu Čechy a Morava 28. října 1939|protestům proti nacistické okupaci Československa]]. Během demonstrace byli dva lidé zabiti a patnáct zraněno. Mezi mrtvými byl i student medicíny [[Jan Opletal]], jehož pohřeb, uskutečněný 15. listopadu, se stal zamínkou pro další protesty proti okupaci, na něž Němci reagovali 17. listopadu 1939 [[Uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939|uzavřením českých vysokých škol]] 17. listopadu 1939. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byl státní svátek slaven do roku 1951. Slavení svátku bylo obnoveno v roce 1988.
 
== Slavení svátku ==